Kdysi dávno stála na místě notorburgských bitev skála s jeskyní a u ní opojný pramen. Jednoho dne slezly ze stromů opice a po napití ze zázračného pramene začaly přemýšlet a zkoušely mluvit. Takto vznikl předchůdce lidí Notoropitekus.
Po nějaké době se kolem začal pohybovat jiný kmen vysokých poloopic, kterým se říká Notor Erektus. S původními obyvateli jeskyně se zkřížily a vznikl nový druh Notor Opiens. Ten už se mnohem víc podobal člověku. S ním však přišla závist, zrada a první války.
Tak vypadal scénář letošní Bitvy o Notorburg. Nesl podtitul Z análů notorburgských. „Máme už šestnáctý ročník, v každém má bitva jiné téma. Je stále složitější je vymýšlet,“ pousmál se Martin Kaktus Doležal, stařešina pořádající ledečské šermířské skupiny Notorix Denatur.
Pořadatelé ale vůbec netrvají na absolutní stylovosti a historické věrnosti. „Když něco o pár let nesedí, vůbec to ničemu nevadí. Je to celé takové uvolněnější. Hlavní je zábava, aby si tu všichni užili hromadu srandy,“ upozornil Kaktus.
Rytíři si v těžké zbroji udělali mikroklima a koupali se v potu
Na bojišti na louce u řeky Sázavy pod vesničkou Sechov se vedle několika tlup pravěkých lidí vystřídali i Římani, vikingové i skupiny bojovníků od raného až po pozdní středověk.
„Je to průřez historií, takže ta starší civilizace vždy prohraje s tou mladší a vyspělejší. Od opic až po současnost. Ale je tam trochu skok v čase, nás porazí až atomová bomba,“ se smíchem vysvětloval Bagy, člen skupiny Novus Origo, která na bitvu dorazila z Jihlavska.
On sám představoval rytíře z období pozdní gotiky. V třicetistupňovém vedru a pod pálícím sluncem byl navlečen do prošívané košile a kalhot, kroužkové zbroje a na tom měl ještě zbroj plátovou. To vše vážilo mnoho kilogramů.
„Udělám si v tom takové svoje mikroklima. Bude to koupačka ve vlastním potu,“ předpovídal těsně před nástupem na plac.
Historickému šermu se věnuje už dvacet let. Zbroj a výbavu si nechal vyrobit přímo na míru. A to není vůbec levná záležitost „Třeba jen kroužková košile dělaná v Čechách přijde klidně na čtyřicet tisíc. Dovezená z Indie, kde ji asi vyrábí děti, stojí čtvrtinu,“ podotkl Martin Doležal.
"Naběhneme tam, pár Římanů zotročíme, pár jich pobijeme"
Ve zbroji měl Bagy jednu z nejtěžších rolí. To třeba pravěcí lidé odění jen do cárů kůže či kožešiny to měli vzhledem k počasí mnohem příjemnější. „Ale někdo tu bude mít i dvojrole a trojrole, jak se stihne převlékat. Takže se to vyrovná,“ poznamenal Kaktus.
Ve zhruba tři čtvrtě hodiny dlouhém šermířském představení vystoupily dvě stovky bojovníků. Před samotnou bitvou se konal nácvik, aby alespoň rámcově aktéři věděli, co mají dělat.
„My jsme vikingové, obsadíme tábor po Římanech. Naběhneme tam, pár si jich zotročíme, pár jich pobijeme. A pak na nás zaútočí vyspělejší civilizace,“ se smíchem popisoval Many. Se skupinou Alzheimer Boys přijel na akci z Pardubicka.
„Za ty roky jsme si už vybudovali nějaké jméno. Jsou tu šermíři z celé republiky,“ vysvětloval Doležal.
Setkání je uvolněnou akcí, jakousi šermířskou dovolenou
„Jezdím sem hrozně ráda. Je tu pohoda, klid, fajn lidi. Je to hodně uvolněná akce, taková šermířská dovolená,“ rozplývala se Soňa Příšerka Vojtěchová.
K Ledči pravidelně jezdí z Přibyslavi. „Vždy jsem tu měla roli, že mě někdo mučil. Letos už se ale nenechám, jsem v sedmém měsíci,“ smála se.
Show se odehrávala v kulisách, které si pořadatelé z Notorix Denatur sami postavili. Až čtyřicet lidí na nich pracovalo po celý uplynulý týden. Show doplnily i o ohňové a pyrotechnické efekty.
Na víkendový šermířský festival zavítaly stovky lidí. Vedle bitvy samotné mohly sledovat dětské souboje s pěnovými zbraněmi, zápasy v bahně i vystoupení nejrůznějších kejklířů.
Pro děti byl připraven historický kolotoč i hrad z balíků slámy. Přichystáno bylo také množství stánků, vesměs s šermířskou tematikou. Večer se konala ohnivá show a vystoupilo několik kapel.
