V Bystřici si připomenou návštěvu prezidenta T. G. Masaryka z roku 1928

Špalíry lidí lemovaly cestu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Horácku v červnu 1928. Deset let po vzniku Československa šlo v Bystřici nad Pernštejnem o mimořádnou událost. Místní nadšenci si tuto památnou návštěvu z neděle 17. června 1928 připomenou v sobotu. Pojedou však proti směru původní cesty.

Zatímco v Novém Městě na Moravě a ve Žďáře nad Sázavou na historickou událost zavzpomínali před třemi roky, na Bystřicko „zavítá“ Masaryk až nyní.

„Jsme nadšenci do historie, obdivovatelé Masaryka, chtěli bychom připomenout jeho myšlenky. V říjnu před dvěma roky jsme na Chlébském, kde má chatu kolega organizátora, zasadili lípu. Pro přátele jsme udělali takovou scénku, přijel jsem jako Masaryk na koni,“ líčí spoluorganizátor návštěvy TGM v Bystřici Vítězslav Čermák.

Role Masaryka se ujme i tentokrát. Nepůjde však o historicky přesnou rekonstrukci prezidentova zájezdu, jak se tehdy Masarykovým cestám říkalo. Nadšenci ve spolupráci s radnicí a městským muzeem si připomenou symbolicky jen část jeho cesty a jednotlivé zastávky budou v protisměru.

Akce začne v sobotu v 10 hodin u Masarykovy sochy před základní školou v Bystřici nad Pernštejnem. „Přijedeme v dobových autech a kostýmech. Pan starosta pozdraví Masaryka, dojde k přivítání chlebem a solí,“ popisuje Čermák. Zazní také hymna.

Nabitý den plný neplánovaných zastávek

Z Bystřice zamíří Masaryk se svým doprovodem do Věchnova, Smrčku, na hrad Pernštejn a putování zakončí v Nedvědici, naopak oproti původnímu plánu organizátoři vynechají Doubravník.

V roce 1928 cestoval Masaryk vozem, a to v otevřeném čtyřdveřovém faetonu Praga Grand, tentokrát vozový park obstará známý bystřický sběratel tatrovek František Prosecký.

TGM prožil 17. ledna 1928 velmi nabitý den. Z letního sídla v Židlochovicích odstartoval v osm ráno a zpátky na zámek nedaleko Brna, kde tehdy pobýval, se dostal až před osmou večerní. A přestože měl program detailně naplánovaný, došlo na několik spontánních zastávek v obcích na trase a také k několika úsměvným momentům. I když prezident některými místy jen projížděl, cestu lemovaly špalíry lidí.

„Zájezdy roku 1928 byly vnímány o to emotivněji, že se jednalo o jubilejní rok deseti let samostatného Československa. Ke všeobecnému nadšení navíc přispívalo, že mnohá města a obce uvítaly prezidenta vůbec poprvé,“ připomíná historička Kateřina Skalníková, která před třemi roky v novoměstském muzeu připravila výstavu právě o Masarykově návštěvě Horácka.

V Tišnově prezidenta obdarovali kazetou s drahokamy a polodrahokamy z hory Květnice, pohostili jej nápojem z malin v broušeném poháru. V Nedvědici udělal Masaryk zastávku navíc, když mu zastoupili cestu legionáři. Na hradě Pernštejn jej pak přivítal majitel hradu Vladimír II. Mitrovský, prezident si prohlédl terasu, obrazárnu a rytířský sál.

Nechyběl muž, který provedl Bystřici válkou

Na slavnostní chvíle se připravovali speciálně i v Bystřici. „Oficiální městská výzdoba byla prací aranžéra a odborného učitele Ptáčka. Ten navrhl dekoraci tribuny i obou bystřických slavobrán. Tribuna byla umístěna na náměstí před radnicí,“ popsala Skalníková.

Masarykova cesta na Horácko 17. června 1928

Židlochovice - Brno - Česká - Kuřim - Čebín - Hradčany - Tišnov - Předklášteří - Borač - Doubravník - Nedvědice - hrad Pernštejn - Věchnov - Bystřice nad Pernštejnem - Nové Město na Moravě - Slavkovice - Město Žďár - Vatín - Ostrov - Křižanov - Velké Meziříčí - Jabloňov - Ruda - Jáchymov - Velká Bíteš - Přibyslavice - Domašov - Horní Říčky - Říčany - Židlochovice

Vedoucí bystřického muzea Vladimír Cisár připomněl, že Masaryka ve městě přivítal tehdejší starosta František Veselý. „Ale na pódiu byl určitě také zasloužilý pan Fiša, v Bystřici persona číslo jedna, která město převedla i přes válku až do časů republiky,“ připomíná.

Při sledování dobových filmových záběrů historika zaujalo, v jaké byl Masaryk ve svých 78 letech kondici. „Spěchal po náměstí - zřejmě v Novém Městě - a doprovod měl co dělat, aby jej dohnal,“ poznamenal Cisár.

Onoho dne panovalo velmi chladné počasí, teplota se vyšplhala sotva na deset stupňů. Obecní kroniky zmiňují počasí jako na podzim, studený vítr a ledové krupičky. Podle dobového tisku byla Masarykovi zima už v Bystřici.

„V Novém Městě potom prezident požádal o teplý svetr, který mu zapůjčil ředitel zdejšího velkostatku Karel Hlaváč,“ přidává další zajímavost Kateřina Skalníková.

Nejvíce času strávil Masaryk právě v Novém Městě na Moravě. Kvůli zpoždění, které nabral při dopoledním programu, však přišel o plánovaný odpočinek před obědem. Podával se pstruh v rosolu, srnčí hřbet s brusinkami, jako dezert čokoládový nákyp.