Je to smajlík? Není to smajlík? „Je to ksichtík, to nepopřeme,“ říká archivářka třebíčského archivu Jitka Padrnosová, když komentuje dílko z pamětní knihy místního cechu soukenického z roku 1629. Chtě nechtě se zařadilo mezi vůbec nejstarší objevené „cosi, co lze zřejmě nazývat smajlíkem“.
Listina z roku 1741, signovaná žďárským opatem. Někteří odborníci se domnívají, že znakem mohl označit místo, kam dát pečeť. Jiní to považují za smajlíka.
Úvod textů ve zmíněné pamětní knize, vážících se k onomu roku, má bohatě dozdobené řádky. Pisatel si dal opravdu záležet. A do bříška číslice 6 i do písmene O vkreslil obličej, který vystihoval tehdejší módu. Jako by vypadl z oka třeba Albrechtovi z Valdštejna. Kníry, bradka, prostě ksichtík se vším všudy.
Třebíčského pisatele před 388 lety určitě nenapadlo, že se jeho přizdobená šestka a óčko na začátku 21. století zařadí do hitparády nejstarších objevených verzí jednoho z grafických symbolů doby umělé inteligence, globalizace a letů do vesmíru. Do hitparády smajlíků.
„Pokud dnes řešíme takové věci, zdá se, že se máme dobře,“ pobaveně k tomu podotýká Padrnosová.
Ball, nebo někdo jiný?
Kdyby měla vést odbornou diskusi v této věci, dala by třebíčskému smajlíkovi o něco menší váhu než třeba tomu, kterým roku 1741 dokončil zápis na jedné listině opat Bernard Hennet ze Žďáru nad Sázavou.
„Tam je přece jen smajlík až u podpisu, samostatně. Může to vyjadřovat určitou náladu pisatele na konci vyjádření, nějaký vzkaz. Našeho třebíčského smajlíka považuju především za důkaz kreativity autora,“ konstatuje.
Autorství grafického symbolu, chcete-li emotikonu zvaného smajlík, bývá v novodobé historii připisováno americkému designérovi Harveymu Ballovi. Roku 1963 ho použil v reklamní kampani jisté pojišťovací společnosti.
V poslední době se ovšem ozvali Slováci, kteří objevili v trenčínském archivu smajlíka u podpisu na listině z roku 1635. Přikreslil ho tam městský notář Ján Ladislaides za zprávu o stavu městských účtů.
A na první pohled se zdá, že Moravany a Slováky trumfli Slezané, když našli nejstaršího slezského „smajlíka“.
„Nyní badatelé upozornili na zajímavý otisk smajlíka z roku 1476, nalezený v Zemském archivu v Opavě. Vyskytuje se na listině vydané 21. září 1476 šlechticem Albrechtem Kavanem z Dědibab, správcem hradu Hradec u Opavy, kterou jakoby s úsměvem – smajlíkem – potvrzuje dědictví pro Mikuláše Medvídka z Jakubčovic,“ uvádí na svém facebookovém profilu opavský zemský archiv.
Jen nechtěný otisk pečeti
Jeho pracovníci však vzápětí dodávají podstatné: nejedná se o smajlíka v dnešním slova smyslu, je to vlastně nechtěný otisk Kavanovy pečeti, která měla potvrzovat pravost dokumentu. Na pečeti byl erb Kavanů z Dědibab – půlený španělský štít s vyvýšenými kotouči, který při složení listiny vytvořil otisk podobný emotikonu smajlíka.
Když se vrátíme do Třebíče a nahlédneme do zmíněné knihy soukenického cechu, zjistíme, jak vzdělaní byli jeho představitelé už v období před třicetiletou válkou, kdy roku 1614 začali kroniku psát. Mezi informace o dění vkládali i odkazy na starověké filozofy, jako byl Solón či Aristoteles. Vše psali precizně a trpělivě na kvalitní papír inkoustem, který s věky zraje a je stále výraznější.
Najde i po nás někdo v roce 2405 tak krásně vyvedeného smajlíka?
