Na začátku bývá obvykle nějaké vážné metabolické či žilní onemocnění, jako je třeba cukrovka nebo chronická žilní nedostatečnost. Když pak pacient utrpí nějaký úraz například na dolní končetině, může se stát, že se rána přestane hojit a nereaguje na běžnou léčbu.
Takovým pacientům se pak věnují lékaři v rámci ambulancí chronických ran, kde zkouší mnohé i méně obvyklé postupy, aby se proces hojení znovu nastartoval. Bohaté zkušenosti s tím mají například v jihlavské nemocnici, kde takové postupy zavádějí mezi prvními v rámci pilotních projektů.
„Materiálů a postupů léčby chronických ran je velmi široké spektrum, ať již jde o syntetické, či přírodní látky. Používají se například mořské řasy, medová krytí. Za hospitalizace děláme podtlakové systémy, jež odvádějí sekret, či larvoterapii. Jsou to doplňky léčby, jimiž se snažíme probudit a nastartovat proces hojení. Příčinou je ale vždy základní onemocnění,“ říká Radovan Čech, chirurg a specialista na léčbu chronických ran jihlavské nemocnice.
Ambulance léčby chronických ran v Jihlavě využívá k léčbě už od roku 2012 například i takzvanou larvoterapii. Při ní se na ránu přikládají larvy mouchy bzučivky zelené.
„Larvy mrtvé a postižené tkáně pojídají a tím ránu čistí. Navíc ji dráždí, což způsobuje rychlejší hojení. Dokážou často zničit bakterie, které jsou jinak odolné vůči řadě antibiotik,“ vyzdvihuje hlavní přednosti metody Čech.
Při tomto postupu používají lékaři 150 nebo 300 larev, podle závažnosti poškození tkáně. Larvy, které mají při aplikaci asi tři milimetry a ke konci léčby narostou až do jednoho centimetru, se v ráně ponechávají většinou čtyři dny.
Transplantát membrány je součástí placenty
Zatím poslední novinkou je využívání bionáplasti s amniovou membránou.
„Jedná se v podstatě o transplantát amniové membrány, která je součástí placenty. Plodové obaly obsahují růstové faktory a látky, které mění poměry v ráně a nastartují a podporují hojení,“ vysvětluje Čech s tím, že amniová membrána se již patnáct let používá v očním lékařství při léčbě poškozené rohovky. Pak vědci přišli na to, že by se tato metoda mohla použít i na kožní defekty, jako jsou bércové vředy, dekubity a další chronické rány.
Jihlavská nemocnice patřila v roce 2018 mezi první tři zdravotnická zařízení v zemi, kde Národní centrum tkání a buněk léčbu amniovou membránou pilotně testovalo.
„Měli jsme asi dvanáct pacientů, kteří se dlouhodobě léčili s bércovými vředy, chronickou žilní nedostatečností a diabetickou nohou, a u nich jsme tento postup aplikovali. V této studii jsme zjistili, že efekt je u prvních maximálně pěti aplikací. Pak ustává,“ praví Radovan Čech s tím, že léčba touto bionáplastí je vhodná spíše u rozměrově menších kožních defektů.
Po uzavření této studie nastal proces schvalování léčby. Zdravotní pojišťovna nyní pacientům hradí pět aplikací tohoto materiálu. Tím se léčba rozšířila i do dalších zdravotnických zařízení. Nyní se k ní mimo Jihlavy připojila například také ambulance chronických ran v pelhřimovské nemocnici. Bionáplastí Amnioderm tam již ošetřili tři pacienty.
Efekt se dostavuje už po první aplikaci
„První z nich měl poúrazový kožní defekt na bérci, jehož hojení bylo nepříznivě ovlivněno končetinovou žilní nedostatečností a tkáňovými změnami po vážné zlomenině, kterou pacient před léty utrpěl. Jinak šlo o aktivního muže ve středním věku, jemuž nehojící se rána dolní končetiny rok ztěžovala profesní, volnočasové a rodinné aktivity,“ poznamenala mluvčí nemocnice Alexandra Knapová s tím, že po vyčerpání obvyklých postupů se po použití první série Amniodermu rána zacelila.
Aktuálně v Pelhřimově probíhá léčba pacientky s defekty při závažném žilním postižení dolní končetiny, u níž je již po první aplikaci pozorován nástup hojivých procesů, a diabetika s neuropatickým defektem plosky nohy, který byl amniovou membránou ošetřen před několika dny. U obou jde o léze, se kterými se trápí již několik let.
„Moje zkušenosti s bionáplastí jsou zatím velmi příznivé, ale záleží na mnoha okolnostech. Už při první výměně vidíme efekt v podobě epitelizace, zmenšení sekrece a ústupu bolestivosti,“ popsala lékařka Jitka Horáková, která se v pelhřimovské nemocnici na chronické rány zaměřuje.
