Parcely potřebné pro modernizaci plochy, která je momentálně travnatá a využívají ji pouze hobby letci a parašutisté, získá ministerstvo od pozemkového úřadu.
„Je to velmi strategické letiště, nachází se v centru Kraje Vysočina a až do devadesátých let sloužilo právě jako záložní. Pouze jsme oprášili věc, která zde před dvaceti lety fungovala,“ osvětlil přístup armády náměstek ministra obrany Tomáš Kuchta.
„Je to odblokování celé situace,“ oddechl si náměstek primátora Radek Popelka (ANO). Město totiž nebylo ochotno téměř 40 milionů korun za pozemky vydat.
Status záložního letiště umožní armádě plochu využívat kupříkladu pro integrovaný záchranný systém nebo v případě mimořádných událostí. Zároveň však zůstane otevřené civilním letům.
Stavět se začne nejdříve v polovině příštího roku
Ministerstvo obrany hodlá poté, až vláda definitivně schválí navrženou koncepci záložních letišť, začít jednat s pozemkovým úřadem o přesunu nutných parcel. Ty by měly být přepsány na ministerstvo, které je posléze pronajme nebo propůjčí pro stavbu letiště.
Pokud vše půjde bez zádrhelů, měla by být celá záležitost vyřízena do poloviny příštího roku.
Teprve tehdy mohou začít práce na budování zpevněné plochy. Město si na ni v rozpočtu už dříve vyčlenilo 40 milionů korun - 30 milionů na samotné práce a 10 milionů na výkup pozemků. Dalšími 30 miliony v minulosti přislíbil přispět i kraj.
„Víme, že projekt zpevněné dráhy je dnes někde mezi 70 a 80 miliony korun. Pro nás to znamená, že s penězi, které máme alokovány, bychom se při dobrém výběrovém řízení mohli k realizaci dostat,“ pronesl Jaromír Kalina (KDU-ČSL), náměstek primátora zodpovědný za oblast majetku.
Ministerstvo obrany by se na samotné rekonstrukci letiště kromě pozemků finančně nepodílelo.
„Nechceme nijak robustně investovat. V některých případech sice uvažujeme o tom, že bychom vybudovali palivové hospodářství, nicméně tento projekt uvažuje o vlastním. Proto pravděpodobně uzavřeme pouze smlouvy, abychom k těmto službám měli přístup,“ uvedl Pavel Beran, náměstek ministra obrany pro ekonomickou a majetkovou sekci.
Podle plánů města by po úpravách měly na letišti fungovat dvě dráhy. Vedle zpevněné by měla zůstat v provozu i travnatá.
„Věříme tomu, že to dá dohromady komplex služeb jak pro byznys, tak pro sportovní letectví, tak v případě potřeby i pro armádu,“ doufá jihlavský primátor Rudolf Chloupek (ČSSD).
Hledá se provozovatel
S rekonstrukcí letiště by mohla přijít i změna v jeho provozování. Předpokládá se totiž, že na zpevněné dráze vzroste počet přistávajících strojů.
„Letiště se určitě posune do vyššího řádu. Dnes je to hodně hobby záležitost, ale může se z něj stát byznys letiště. Místní podnikatelé by ho mohli používat pro osobní i nákladní dopravu,“ předpovídá náměstek ministra Beran.
To bude klást vyšší požadavky i na provozovatele. Tím je v současné době Aeroklub Jihlava. Jde o občanské sdružení nadšenců do létání, kteří se svému koníčku věnují až po práci.
Podle primátora Chloupka bude mít sice aeroklub při výběru nového provozovatele přednost, ale musí splnit podmínky, které si magistrát bude klást. Město je totiž majitelem celého areálu.
„Nechceme letiště provozovat sami. Zároveň ale předpokládáme, že nebudeme dávat dotace na provoz,“ uvedl hlavní požadavky města Chloupek.
Podle původních plánů je vyasfaltování ranveje jen první etapou celkové modernizace. V dalších krocích se počítá s tím, že by přistávací a vzletová plocha byla osvětlená, aby umožnila také případný noční provoz.
„Neznamená to však, že by dráha svítila celou noc,“ ujišťuje Chloupek.
