„Jsi neskutečný hovado!“ I takovou pochvalu si po svém nejlepším pokusu vyslechl od soupeřů Tomáš Filip.
Časem 8,84 ve třetím kole právě přepsal historii vírského závodu, který byl oficiálním mistrovstvím republiky. Několik borců před ním se dokázalo dostat na zhruba 18 metrů dlouhé trati pod 10 vteřin, což je známka nejvyšší kvality.
Jednatřicetiletý profesionální hasič dokázal časomíru zastavit ještě o vteřinu rychleji. Jakoby stěna nebyla kolmá, ale jen trošku nakloněná. Ve Filipově podání to vypadalo, že po stěně neleze, ale běží.
„Snažil jsem se zlepšovat, abych měl vždy nějaký záchytný bod. Poslední pokus mi vyšel, napálil jsem to,“ liboval si horolezec z Hartmanic na Svitavsku. „Lezu sportovně a v práci, ale že bych někde závodil, to ne. Na ledové stěně jsem letos vůbec nebyl trénovat. A přesto to vyšlo,“ dodal.
Pomáhají mu také zkušenosti z požárního sportu. „Tam se leze po žebříku. To je podobné, i když samozřejmě technika je jiná,“ zmínil.
Hozenou rukavici už nikdo ze soupeřů v posledním kole zvednout nedokázal. Ani do té doby vedoucí Michal Dančuk (9,06), ani šéf místních horolezců a hlavní „ledař“ Slávek Matuška (9,94). Sklonit před těmito borci se musel i Milan Dvořáček, který předtím ve Víru vyhrál devětkrát, z toho šestkrát Cepín. Mnohonásobný mistr republiky a český reprezentant v ledovém „rychlolezení“ skončil pátý.
S dětmi je stres pryč. A hned to bylo na výhru
Napínavý byl také závod žen, i když se jich na stěně představilo jen šest. Po dvojité mateřské pauze se ve velkém stylu vrátila Karolína Matušková. Před posledním pokusem byla pod tlakem, musela útočit na čas Terezy Sukačové (14,35). „Podařilo se mi to, i když ani nevím jak,“ usmívala se po vyhlášení Matušková. „Vždycky jsem bývala před závody vystresovaná, ale s dětmi už tolik nebývám,“ přiznala.
Ke skvělým časům se v hodnocení vrátil i manžel vítězky Slávek Matuška. Za péči o stěnu a ledování po nocích se odměnil třetím místem.
„Ty časy jsou neuvěřitelné. Čím to? Led byl velmi dobrý, naděrovaný lezci, kterých se tady během sezony otočilo kolem 800. Když má závodník hák a dobře to trefí do prohlubně, která už tam je, pomůže si, když to provede bezchybně,“ hodnotí.
Povětrnostní podmínky jsou sice každý rok jiné, vytyčená trať ale zůstává stejná, a časy se tak dají srovnávat. „Lezci postupně nabírají zkušenosti. A vítěz uzrál do takového pokusu, že porazil i Michala Dančuka,“ ocenil Matuška kvality nového mistra republiky.
Malým zázrakem je to, že se závod vůbec podařilo uskutečnit. Z ledové stěny, jež je v provozu od 13. ledna, po oblevě už moc nezbývá. Po celou dobu byla stěna otevřená i pro veřejnost. Sezona se však, zdá se, chýlí ke konci. Provozovatelé mají vypsané rezervace pouze do pátku. O případném prodloužení lezení rozhodne počasí.
