Některé příběhy připomínají románové ságy. Jako například osud zvonu z kaple sv. Víta u Jaroměřic, zrušené za josefínských reforem. „Zvony z kaple po jejím zrušení nechal jaroměřický hrabě Jan Adam přestěhovat do tehdy budované kaple v Ohrazenicích. Zvon tam vydržel do roku 1942, kdy byl zrekvírován pro válečné účely,“ popisuje badatel Chlubna.
Téhož roku nechala zámožná ohrazenická rodina ze železa ulít do kaple náhradní zvon. „Zvuk měl samozřejmě nevalný, ale byl to zvon. V červnu 1945 pak přišel do Ohrazenic dopis z Hamburku, že na tamním úložišti zvonů našli zvon z Ohrazenic a jestli o něj mají Ohrazeničáci zájem. Samozřejmě zájem měli, a tak se zvon vrátil zpět.“
Když při sběru materiálu o zvonech tamní kapli zkoumal, zjistil, že tam dodnes je i náhradní železný zvon. „Nevěděli to ani mnozí místní domorodci,“ zaujalo Chlubnu, který o zvonech přednášel v jaroměřickém Špitálku.
Také ve Špitálku je kaple, byť dlouhodobě nevyužívaná. Zvon už v ní ale není. „Katastrofou pro zvony byly války - co nebylo zrekvírováno za první světové, bylo zrekvírováno za druhé světové,“ mrzí Chlubnu.
Zvon v Jaroměřicích zachránila jeho velikost, neprošel oknem
Zajímavost se váže ke zvonu sv. Markéty v Jaroměřicích. Váží totiž asi 1 700 kilogramů a s ohledem na místo svého umístění má značné rozměry. „Když se věž kostela stavěla, tak stavitelé měli strach, že zvon nedokážou na věž dostat. Tak ho uložili dovnitř už při stavbě a jak rostla věž, postupně zdvihali výš a výš i zvon. To ho za války zachránilo před zabavením, neprošel totiž oknem věže,“ popsal Chlubna.
Originální přístup zvolil za války farář v Rouchovanech. „Zvonění tamních zvonů před zrekvírováním pomocí půjčené nahrávací aparatury nahrál a nechal vylisovat na gramofonovou desku. Z desky potom po zabavení zvonu jeho zvonění pouštěl,“ popsal Chlubna.
Aby zvony lépe poznal, vždycky si do nich Chlubna při návštěvě zvonic ťukne. „Jednou jsem byl pod jaroměřickým zvonem sv. Markéty ve chvíli, kdy začal zvonit. Ještě půl hodiny mi z toho zvuku bzučelo v hlavě,“ vzpomíná jaroměřický badatel.
Nejstarší zvon v okolí Jaroměřic je v Moravských Budějovicích - pochází ze 14. století. Svého druhu kuriózní situace souvisí se zvonem kostela v Biskupicích. Tamní kostel je chráněnou přírodní památkou, protože ve věži je významné hnízdiště výra velkého.
