Problémy s erozí půdy a splachováním polí s kukuřicí se podle starostky Kamenice Evy Jelenové zvýšily poté, co v obci začala fungovat bioplynová stanice. Ta vedle kejdy využívá také kukuřici.
„Určitě nám lány s kukuřicí nemohou ohrožovat naše nemovitosti. Zanáší to i rybníky, které byly nedávno odbahněné,“ řekla Jelenová.
Největší splachy přitom místní zaznamenali z lánů s kukuřicí, které Kamenici ve velké míře obklopují. Na některých místech by se tato plodina v příštích letech už podle starostky Evy Jelenové neměla vyskytovat.
A když už, tak mezi ní a zahradami či rybníky bude ještě „hráz“ třeba v podobě ozimu. Městys o tom vede jednání se zemědělci.
Kukuřice nebude nad zastavěnými plochami
„Při mohutných deštích, které v létě přicházejí, je to obrovský problém. Splachuje se hlína do zahrad a nepomůže nic. Žádné kanálky nebo žlabovky, které máme udělané v ulicích,“ popsala Jelenová.
„Jsme domluveni se zemědělci, že budeme chtít včas vidět osevní plán - vždy na podzim, abychom věděli, že vznikly pásy mezi kukuřicí a zástavbou nebo třeba rybníkem, které musí splachy zachytit,“ doplnila starostka. Městys bude rovněž sledovat, zda je kukuřice vysévána na svažitá pole podle norem, či už v rozporu s nimi.
Kamenický úřad je v kontaktu s firmami Lactoenergo, ZEOS a Selma. „Kukuřici nakupujeme od společnosti ZEOS Kamenice. Oni rozhodují o tom, kde tuto plodinu zasadí,“ řekl jednatel společnosti Lactoenergo Stanislav Vorálek.
„Vím, že sázení kukuřice je svázané se svažitostmi pozemků. Ale tento problém s kukuřicí je po celé republice,“ dodal Vorálek. Bioplynová stanice dodává elektřinu do sítě, teplo využívá jiná firma k sušení dřeva.
Že jde s kukuřicí o celorepublikový problém, tak odpověděl i ředitel firmy ZEOS Martin Škoda. Více záležitost komentovat nechtěl.
Nánosy bahna měl na svém pozemku například majitel místního zahradnictví. „Po každém dešti tady mám půdu navrch. Ten plot měřil 160 centimetrů, teď už třetina není vidět,“ ukázal muž.
Problém se týká i rybníků v sousedství. Kamenice se obává, aby se jí nezanášely například i nedaleký Panský a Hořejší rybník. Ty byly odbahněné zhruba před šesti lety. Šlo o přibližně čtyřmilionovou investici, na kterou městys čerpal dotaci z fondů Evropské unie, ze svého rozpočtu pak vydal zhruba 400 tisíc korun.
