Netýkavka žláznatá likviduje ostatní rostliny a stahuje na sebe hmyz.

Netýkavka žláznatá likviduje ostatní rostliny a stahuje na sebe hmyz. | foto: Jana Gartnerová, MF DNES

Na Vysočině se rozmáhají invazní rostliny, velké problémy dělá netýkavka

  • 4
Ne všechny rostliny, které se s jarem postupně probouzejí opět k životu, jsou v přírodě Vysočiny doma. Některé tyto invazní druhy se navíc na území kraje v posledních letech rozmáhají až příliš a ohrožují tak výskyt původního, často i ohroženého rostlinstva. Na Vysočině dělá největší potíže netýkavka žláznatá.

Stejně jako v případě mnohých živočichů má s monitoringem i následnou regulací nevítaných rostlin pomoci takzvaná protiinvazní novela, jež od letoška vešla v platnost. Jsou v ní vymezeny nepůvodní druhy mající významný dopad na přírodu zemí Evropské unie. V případě flóry jde o celkem 36 rostlin. Do volné krajiny obvykle pronikly díky zájmovým pěstitelům netradiční zeleně.

„Velká část invazních druhů se do naší přírody dostane všeobecně tak, že ‚uteče‘ ze zahrad jako původně pěstovaná okrasná rostlina, u vodních druhů pak obvykle ze zahradních jezírek nebo z akvárií,“ popsala za Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) botanička Kamila Juřičková ze Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Většinou tu těmto druhům chybí i škůdci z jejich skutečné domoviny, kteří by jinak působili jako jejich přirození regulátoři.

Na Vysočině, která patří v rámci ČR spíše mezi chladnější oblasti, se rozhodně nedaří každé nepůvodní rostlině. Největší potíže tam aktuálně působí netýkavka žláznatá - na pohled krásná velká květina s pestře, nejčastěji růžově až fialově zbarvenými květy objevujícími se od července zhruba do října. Ovšem za líbivou vizáží se skrývá rozpínavá a rychle se šířící agresorka s původem až v severní Indii.

„Mění složení rostlinných druhů v oblastech svého výskytu. Často i dvoumetrová netýkavka žláznatá s ohromným kořenovým systémem původní rostlinstvo zcela překryje a postupně jej vytlačuje. Dochází tak postupně k přeměně původních rostlinných společenstev v druhově chudá společenstva s převahou netýkavky,“ vysvětlila Jana Nováková z krajského odboru životního prostředí a zemědělství.

Říční údolí, lesní cesty, břehy

Největší problémy působí tato rostlina v okolí drobných vodních toků napříč Vysočinou. Tyto potoky a potůčky se většinou nacházejí uprostřed lesů a lemují je často nevelké, ale zato přírodovědně cenné porosty konkurenčně slabších bylin. Pokud se tam invazní netýkavka zabydlí, unikátní flóra z lokality vymizí. Tím ale invaze nekončí.

„Z říčních údolí se pak netýkavka dále šíří do okolí lesních cest, osidluje i břehy rybníků. K jejímu rozšiřování významně napomáhají i rozsáhlé paseky po kůrovcových těžbách,“ upozornila Nováková s tím, že rozlehlé porosty netýkavky lze v kraji najít již v údolích většiny významnějších řek - Sázavy, Šlapanky, Doubravy, Želivky, Oslavy, Chvojnice, Svratky nebo Nedvědičky.

Netýkavka žláznatá není jediný invazní druh vymezený novelou, s nímž se lze ve vysočinské přírodě setkat.

„Výhledově se jeví jako rizikový výskyt některých druhů vodních rostlin, například vodního moru amerického. Některé vodní druhy jsou oblíbené především u akvaristů, a jsou-li schopny po úniku do přírody přežít v našich klimatických podmínkách, nic jim nebrání v tom, aby obsadily původní ekosystémy,“ podotkla Juřičková.

Naproti tomu obávaný bolševník velkolepý, působící potíže v některých částech ČR, se na území Vysočiny a Žďárských vrchů téměř nevyskytuje. A když se nárazově objeví, daří se ho potlačit hned v počátku.

Problémy činí i akát a janovec

„Mezi další problematické druhy patří trnovník akát a janovec metlatý. Akát i janovec patří mezi nepůvodní invazní druhy, které významně negativně ovlivňují rostlinná společenstva na našem území. Nepatří však mezi vybraných 36 invazních nepůvodních druhů rostlin s významným dopadem pro Unii,“ objasnila Nováková. Ve Žďárských vrších jsou to i všechny druhy křídlatek. Na snižování počtu nežádoucích rostlinných nájezdníků, zejména netýkavky a akátu, vynakládá kraj ročně kolem 200 tisíc korun.

Regulace či likvidace některých suchozemských druhů, jež se v krajině nestihnou moc rozšířit a tvoří ohraničené porosty nebo skupiny několika rostlin, příliš náročná není. „Nejúčinnějšími metodami je chemická likvidace v kombinaci s posečením porostu, ideálně tak, aby rostliny nestihly vykvést nebo nestihla dozrát semena,“ popsala Juřičková.

Chemické látky však nelze použít ve vodním prostředí, čímž je téměř nemožné takto odstraňovat právě problematickou netýkavku žláznatou. Rostliny se tedy musí před kvetením ručně vytrhávat.

„To je však časově a personálně v podstatě nezvládnutelné,“ míní Juřičková. Dodala také, že ve Žďárských vrších je každoroční sečí eliminováno šíření netýkavky třeba v Přírodní památce Pernovka u Nového Města na Moravě.

Na základě letošní novely začne probíhat intenzivnější monitoring invazních druhů v krajině a je v plánu i větší odborná a finanční podpora na jejich likvidaci či regulaci. Dle ochranářů ale bude záležet i na ochotě veřejnosti a vlastníků pozemků se na tom podílet.

Navíc je třeba počítat také s tím, že likvidace některých invazních druhů nakonec nebude reálně možná. „Nezbude pak než akceptovat jejich začlenění do ekosystémů,“ konstatovala Juřičková.