Je nutné navléct si opravdu pořádné rukavice a zabrat za dveře speciálního mrazáku. Drží dobře. Však je tam taky potřeba uchovat teplotu minus 80 stupňů Celsia!
Národní genetická banka živočichů Mohelský mlýn
|
Pak se uvnitř musí otevřít další menší dveře a nakonec je třeba v oblaku zmrzlé páry sáhnout po kovovém šuplíku a v něm pro jednu z krabiček, v níž je jednaosmdesát zkumavek.
Například v té v rohu je kousíček racka chechtavého. Kousíček znamená malý vzorek vypreparované svaloviny naložené v lihu.
Nálepka na zkumavce říká, že jde o racka nalezeného v Hlučíně v březnu 2015. Nechybí kód, díky kterému se dá preparát dohledat ve veřejně přístupné webové databázi.
„Takových preparátů mrazák pojme 43 tisíc. A předpokládám, že tak do deseti let by mohl být plný,“ říká vědkyně Barbora Zemanová, když mluví o projektu, kterým teď žije.
Jde o budování první ucelené genetické banky obratlovců u nás. Nachází se v idylickém prostředí Mohelského mlýna v údolí pod známou hadcovou stepí. A tvoří ji vlastně ten už zmíněný velký mrazák.
Až se zaplní, zprovozní se další, který je už nachystaný.
Odkud se vzala vzácná užovka? Třeba jen unikla chovateli
Banka patří k nedaleké vědecké stanici u Studence, jež je detašovaným pracovištěm Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Příchozího nenapadne, že v malém domku, kde bývala dřív garáž a sklad, se nachází unikátní vědecké pracoviště.
„V čase narůstá význam genetické banky. Schraňují-li se zároveň vzorky tkání nebo DNA jednotlivých druhů a údaje o těchto vzorcích, získáváme velmi cenný materiál. Může dobře posloužit k zoologickému výzkumu i ochraně živočišných druhů,“ tvrdí Zemanová.
Například v Beskydech zoologové narazili na uhynulý exemplář vzácné užovky stromové. Výskyt tohoto druhu tam nebyl dosud znám.
Díky vzorkům DNA jsou odborníci schopni určit příbuznost s dosud nalezenými plazy stejného druhu jinde v republice. A vidí i zajímavou skutečnost: že se tento druh přesunul daleko od obvyklých stanovišť. Pokud by se příbuznost neprokázala, mohlo by jít o obratlovce, který unikl některému chovateli z terária do volné přírody.
Čím je skupina zvířat větší, tím odolnější vůči nemocem jsou
Vědci zkrátka mají při dostatečném počtu archivovaných kvalitních vzorků šanci takový poznatek získat.
Stejně tak lze genetickou banku využít při dlouhodobém vědeckém pozorování v případě, kdy nová významná komunikace, třeba dálnice, protne krajinu.
Co to udělá s většími i menšími druhy obratlovců, když se rozdělí jejich populace? V rozdělených populacích se může zmenšit genetická rozmanitost. To může být zásadní, pokud se objeví nějaký nový původce nemoci.
Skupina zvířat s velkým počtem členů má taky větší rozmanitost v genetické výbavě. A vyšší pravděpodobnost, že se najde víc jedinců, kteří dokážou nemoci čelit a dále se mezi sebou úspěšně rozmnožovat.
Další příklad? „Nějaké vědecké pracoviště se rozhodne, že se dá do hlubšího studia otázky, proč v České republice ubývá nedávno zcela běžný vrabec domácí. Sběr vzorků v pravidelných intervalech může vědcům leccos napovědět,“ naznačila Barbora Zemanová.
Při výpadku elektřiny pomáhá mrazáky chladit oxid uhličitý
Vzorky do genetické banky putují jednak z ukončených výzkumů. Ale také například jde o uhynulá zvířata ze záchranných stanic nebo o přejeté tvory ze silnic.
„Proškolení spolupracovníci z řad zoologů z nalezené mrtvolky odeberou kousek svaloviny, uloží do zkumavky s lihem, označí a přivezou. Pokud se k nám dostane celý uhynulý jedinec, uložíme ho do mrazáku, v němž je minus 20 stupňů Celsia, k dalšímu laboratornímu zpracování pro potřeby genetické banky,“ vysvětlila zooložka Petra Hájková.
Zásadní je, aby mrtvolka zvířete byla co nejčerstvější. Aby zůstala zachovaná kvalitní DNA.
A důležité rovněž je, aby nedošlo k vypnutí mrazáku s už archivovanými vzorky v genetické bance v Mohelském mlýně. „To si hlídáme pečlivě. Pokud by nastal výpadek elektřiny, ještě pět hodin je schopná vypomoci přídavná lahev s CO2. Plánujeme pořídit i záložní baterie,“ vysvětlila Barbora Zemanová.
