Bylo mi 23 let, když mi lékaři sdělili, že nikdy nebudu mít děti
Gabriela Tuatti (33), maminka a naturoterapeutka
U Gabriely se přímo nabízí obraz tří sudiček nad její postýlkou. První věští: „Opustí tě otec.“ Druhá dodává: „Nikdy nebudeš mít děti.“ Třetí naštěstí předpověď zmírní: „Neboj se. Až si vytrpíš svoje, všechno se v radost a štěstí obrátí.“
První věštba (tak napůl)
Gabrielin biologický otec pocházel z Libye. Nikdy ho nepoznala. Maminka se naštěstí vdala za muže, kterého Gabriela bez výhrad přijala jako tátu. „Pro mámu nebylo lehké mít míšené dítě a pro mě to taky nebyl žádný med. Táta nám oběma dal pocit bezpečí. Navíc má úspěšnou továrnu, kde se dřív šila pánská konfekce a dnes vyrábějí vycházkové uniformy pro hasiče. Díky tomuto zázemí se mnou maminka mohla zůstat doma. Ohromně si vážím toho, že si ji nepamatuji jako uštvanou ženu, kmitající mezi prací a domácností, jako jsem vídala mámy mých kamarádek.“
Gabriela jako dítě a dospívající milovala to, co miluje i dnes. Zvířata, rostliny, chození do divadelního kroužku, cizí jazyky. „Jediné, co mi kromě občasných rasistických poznámek ztrpčovalo život, byla menstruace. Vždycky mě úplně vyřadila z provozu. Provázely ji obrovské bolesti a zvracela jsem. Gynekologové ale nic podezřelého neobjevili. A tak usoudili, že menstruace není choroba, jen u někoho prostě probíhá bolestivěji, a předepsali mi Ibalgin.“
Druhá věštba
Bylo jí třiadvacet a chystala se s přáteli na večírek. Najednou se jí udělalo neskutečně zle a začala zvracet krev. Z bezvědomí se probrala až po operaci v nemocnici. Verdikt zněl: „Máte endometriózu a smiřte se s tím, že nikdy nebudete mít děti.“ Do té doby vůbec netušila, že její děložní sliznice bují tam, kde nemá, a způsobila jí rozsáhlé srůsty na vaječnících i začátku tlustého střeva.
Následovala léčba směřující k uměle vyvolanému přechodu. Každý měsíc musela do nemocnice na injekce, kvůli nimž trpěla takovými návaly vedra, že se i v mrazu na ulici svlékala do tílka. Padaly jí vlasy i zuby, které do té doby měla absolutně zdravé. Připadala si v té době zdravotně odepsanější než leckterá osmdesátnice.
Třetí věštba
Po roce léčby se „kousla“. Ošetřujícímu lékaři sdělila, že už víc chemie v těle nesnese a jediné, co je ochotná zkusit, je něco méně invazivního. „Vyhádala si“ hormonální antikoncepci, protože jen tak léčbu utnout by pro ni znamenalo velké nebezpečí. Pilulky však doplnila důsledným přechodem ke zdravému životnímu stylu a bylinkám. Po sedmi letech od operace, ve svých třiceti, se svým tehdejším přítelem otěhotněla.
? Nepovažuje se za léčitelku. To, že se nesmířila s lékařskou prognózou, přikládá své povaze. Nemá ve zvyku se vzdávat. O léčbě endiometrózy si sháněla informace v angličtině.
? Změnila životní styl. Úplně „překopala“ jídelníček – vyškrtla průmyslově zpracované potraviny i „chemickou“ kosmetiku. Začala se zajímat o bylinky.
? Klasickou léčbu nezavrhla, jen ji doplnila tou alternativní...
? Více na www.gabrielatuatti.cz