Všiml si toho asi každý, kdo v posledních letech vyrazil na plovárnu: buclatých, nebo přímo tlustých dětí je čím dál tím víc. A potvrzují to i statistiky. Například podle údajů projektu Česko v datech z letošního roku jsou Češi nejtlustší v historii – a to včetně dětí. Nadváhu má třetina chlapců a každá pátá dívka. To je sedmkrát víc než před čtyřiceti lety. Ostatně podle WHO vůbec nesportuje pětina Čechů. Zatímco například v Norsku sportuje třiadevadesát procent dětí, průzkum z roku 2016 ukázal, že čtyřicet procent českých páťáků nesportuje vůbec.
Přitom sportování není pro děti dobré jen z hlediska zdraví, ale těžit z něho mohou i v jiných oblastech. Tým odborníků z University of Missouri Health Care zjistil, že děti, které sportují, dosahují lepších výsledků ve škole. Sebedisciplínu, koncentraci a cílevědomost ze sportu dokážou totiž přenést i na akademickou půdu. Sportující děti jsou navíc sebevědomější a trpí menší mírou stresu.
http://gty.im/121981186
Ohledně toho, kdy by děti měly začít se sportem, nepanuje jednoznačný názor. Samozřejmě že každé dítě je originál a má jiné dispozice, ale většina odborníků se shoduje, že do pěti šesti let nemá smysl zapisovat děti do žádných specializovaných sportovních kroužků. Můžete s nimi pochopitelně navštěvovat dětská cvičení typu Sokol a podobně, ale spíš jde o rozvíjení pohybových schopností obecně. Děti v tomto věku ještě nejsou dostatečně zralé na to, aby udržely dlouhodobě pozornost a měly sebedisciplínu potřebnou ke kolektivním sportům. Mnohem větší užitek i radost budou mít z pohybu obecně. Běhejte s nimi, skákejte, tančete, hrajte fotbal, plavte, jezděte na kole, házejte si míčem… Zkrátka v nich pěstujte lásku k pohybu a rozvíjejte jejich obratnost a motoriku.
V šesti sedmi letech jsou děti už většinou dostatečně zralé na to, aby udržely potřebnou koncentraci. Jejich motorika, ale i například odhad vzdálenosti jsou na dostatečné úrovni, aby se mohly zapojit do kolektivních sportů a organizované sportovní činnosti. „Nicméně důležité je uvědomit si, že děti přejímají vzorce chování od svých rodičů – a sportování v tomto ohledu není výjimkou,“ upozorňuje psycholožka Eva Malá. Pokud vy sami neuděláte rychlejší krok, nelze očekávat, že vaše děti budou spontánními a vášnivými sportovci.
http://gty.im/709123523
Prvním vodítkem při výběru dětského kroužku by však neměly být vaše vlastní ambice a nesplněné touhy, ale osobnostní založení dítěte. Pokud je spíše sólista, zvyklý spoléhat se sám na sebe, a velmi soutěživé, nejspíš pro něj kolektivní sporty nebudou to pravé. Sledujte ho, jak se chová v kolektivu, při dětských soutěžích a podobně. Ideální situace nastává v okamžiku, kdy dítě projevuje o nějaký konkrétní sport zájem. Ale ani v případě, že k žádnému sportu neinklinuje, se nevzdávejte. Soustřeďte se na jeho tělesné předpoklady a na pohyb, který má v oblibě. Pokud rádo běhá, mohla by ho bavit atletika nebo fotbal. Jestliže dokáže ze stoje vyskočit víc než dvacet centimetrů, má dobrou výbušnost, mohlo by se dobře uplatnit ve volejbale. S analýzou sportovních schopností dítěte vám může pomoci například program SportAnalytik, jenž dítě otestuje a pak získáte doporučení na sporty, které by vašemu dítěti mohly nejlépe vyhovovat.
Jak děti motivovat ke sportu? To se dočtete v aktuálním vydání časopisu Žena a život, které je právě v prodeji. Jen za 35 Kč!
