Adela Vinczeová, moderátorka
Co děláte pro svoji duši? Čtete knížky, chodíte na semináře?
Obě varianty jsou super, ale já věřím tomu, že každý z nás od života dostává lekce na tělo. Na míru. A tak se snažím vnímat, co se mi v tom kterém okamžiku děje. Teď nemyslím nějakou přísnou sebekontrolu. Pokud se mě něco dotkne, snažím se přijít na to, proč. Z čeho to přišlo, proč se moje ego ozvalo a jestli za tím není třeba strach. Prostě se snažím rozmotat uzlík a pochopit svoje reakce. Nehodnotím se, nekritizuju, ale analyzuju.
Co si přejete do nového roku?
Přeju si, abych zase o něco víc důvěřovala životu a vlastní hodnotě, abych tím pádem nemusela zpochybňovat ani hodnotu jiných.
Václav Neužil, herec
Pomalu, ale jistě se vám blíží čtyřicítka. Vnímáte to nějak?
Jednoznačně pozitivně, opotřebovaný si rozhodně nepřipadám. Jsem při síle, život mě těší, zdraví slouží. Známý herec a bonviván Miloš Kopecký kdysi prohlásil, že čtyřicítka je pro chlapa nejlepší věk, protože už není jeliman a pořád mu všechno funguje. Nechci předbíhat, ale myslím, že měl naprostou pravdu.
Na co se těšíte v novém roce?
Já se celý život těším víceméně na to samé – když mám práci, tak na volno, a když mám volno, tak na práci. Ale už si umím užívat i to, co právě žiju, a na nic se netěšit. A na to se těším.
Martina Formanová, spisovatelka
V Americe žijete už čtyřiadvacet let. Co nejdůležitějšího jste se tam o sobě naučila?
Odchod z Prahy mě definitivně změnil. A k lepšímu. Musela jsem si znovu definovat, kým jsem, bez všech těch pozlátek, která jsem tu v průběhu let na sebe navěsila. Nebylo to úplně lehké, ale překvapivě osvobozující. V těch prvních měsících jsem měla pocit, že jsem všechno ztratila, ale časem jsem si přišla mnohem čistší, svobodnější, mladší a taky jsem na sebe byla, přiznávám se, po dlouhé době jednoduše hrdá.
Jaké máte plány na rok 2018?
Moje plány jsou povážlivě totožné s těmi loňskými: žít, psát, bavit se, vařit, cvičit a tak dál. Už si nenastavuji laťku tam, kam nedoskočím.
Iva Janžurová, herečka
Na jevišti stojíte více než dvacetkrát do měsíce. Máte nějaký svůj herecký rituál, než na ně vkročíte?
Kdybych ho měla, tak by už dávno ležel zaprášený za skříní. Hraju v několika různých divadlech, takže mám co dělat, abych si v kabelce vyměnila potřebné věci a v kufříku líčení. Jsem v poklusu a neustále střídám místa i herecké kolegy. Někdy si říkám, že by se mi hodil asistent, ale na druhou stranu jsem zvyklá si věci dělat a řídit po svém. A kdybych někoho k ruce měla, stejně bych ho pořád kontrolovala.
Co máte před sebou v roce 2018?
Jedno filmové natáčení a pak premiéru divadelní hry, kterou jsem napsala. Je to taková bláznivá komedie pro pět herců.
