Jistě, příčiny svých současných problémů můžete vždycky hodit na triko někomu jinému: puntičkářskému příteli, nevyspalé šéfové nebo svému krutému dětství. Proti vašemu jinak úžasnému životu se ale bohužel nespikly vnější okolnosti, ale zatemňuje ho váš vlastní přístup k němu.
Jinými slovy právě vy jste zodpovědná za všechny těžkosti, které vám zvyšují tepovou frekvenci a barví vám výhled doruda. Ve skutečnosti nezáleží ani tak na špatných zprávách, které vás zastihnou, nebo nepříjemných zklamáních, jimiž vás obdaruje okolí. Záleží hlavně na postoji, který vůči nim zaujmete. Celou věc můžete nafouknout a udělat z ní středobod svého bytí. Nebo můžete přepnout na pohodovou frekvenci, pozměnit pár zvyklostí a začít se konečně radovat. Čtěte, jak na to!
Problém č. 1: Zbytečně se honíte
Máte před sebou dlouhou řadu pracovních telefonátů, musíte sepsat milion žádostí na úřady a spousta dalších neodkladných věcí čeká, až se do nich pustíte? Pak patrně považujete za smysl svého života všechno řádně udělat. Právě takový pocit ve vás ale vzbuzuje neklid a podrážděnost. Dostáváte se tak do bludného řetězce, jehož konec je v nedohlednu. Věříte totiž, že jakmile svůj seznam nutných záležitostí vyřídíte, dostaví se pocit uvolnění a štěstí. Jenomže jak jednotlivé položky odškrtáváte, postupně připisujete nové. Ve výsledku se tak neustále za něčím honíte a nemáte sebemenší ponětí, jak vypadá opravdová životní pohoda.
Řešení: Jen málo ze svých povinností musíte doopravdy neodkladně vyřešit, takže se místo honu za maličkostmi raději soustřeďte na svůj vlastní pocit štěstí a vnitřního klidu. Drahocennou energii, kterou byste jinak promrhala prací, vložte do věcí, které jste vždycky chtěla dělat, ale nenašla na ně čas. Navštivte přátele, obnovte dávné kontakty, potěšte drahého a vůbec si ze svého chování nedělejte výčitky. Až zemřete, stejně po sobě zanecháte spoustu nedokončených záležitostí, jichž se bude muset ujmout někdo jiný.
Problém č. 2: Chcete být nejlepší
Přerušila jste někdy kamarádku ve vyprávění s tím, že znáte lepší historku? Nebo jste setřela blízkého jen proto, abyste dala najevo převahu? Možná na sebe toužíte upozornit, avšak ani to vaši duši příliš neuklidní. Potřeba ukázat okolí, jak jste dobrá, naopak vyústí v nervózní poposedávání při očekávání momentu, ve kterém se můžete blýsknout. Jakmile pak místo vás zazáří protihráč, pohltí vás žárlivost a podráždění.
Řešení: Až příště zatoužíte vytasit se před přítelkyní šťavnatějším zážitkem, než jaký vám ona sama líčí, raději se kousněte do rtu. Jakmile rezignujete na svou potřebu zhltnout všechnu slávu a ponecháte družce tolik prostoru, kolik jen potřebuje, získáte tichou vnitřní sílu. Přestanete se obávat o svou dokonalost a začnete si víc všímat rozmanitosti světa okolo sebe, která by vám jinak zcela unikla, protože byste se soustředila na prezentaci své vlastní bezchybnosti.
Problém č. 3: Chcete všechno hned
Snaha, aby věci ve vašem životě fungovaly co nejdřív, se vám samozřejmě vyplácí. Nesmíte se ale soustředit na očekávané řešení natolik, že se přestanete věnovat současnému životu. Vaše nepřetržitá netrpělivost se totiž záhy odrazí ve vašem naložení. Začnete být lehce namíchnutelná, rozrušená a neklidná.
Řešení: Trénujte se v trpělivosti, a to tak, že se zaměříte na přítomnost. Až příště uvíznete v dopravní zácpě nebo budete čekat na drahého, který ohlásil ohromné zpoždění, zakažte si naštvat se. Řekněte si, že proti věčnosti jedno malé zdržení vůbec nic neznamená. Trpělivost si můžete i záměrně cvičit. Vyhraďte si každý den pět minut, během nichž se pokusíte být úplně klidná a ničím se nenecháte vyvést z rovnováhy. Postupně přidávejte minuty, až nakonec zjistíte, že už půl hodiny čekáte na zpožděný vlak, ale vůbec vám to nebrání ve spokojenosti.
Problém č. 4: Očekáváte férovou hru
Pokud se rozhořčujete nad nespravedlivostí života, kdykoliv vás nebo vaše blízké potká nějaké příkoří, zbytečně si drásáte nervy. Nepříjemnosti se prostě dějí. Bez ohledu na to, jak úžasná a bezúhonná žena jste, i ve vašem životě se objeví náročnější období, jehož tíhu jste si sama nezavinila. Nemusíte se však kvůli tomu čertit. Jednou z velkých chyb je litovat sebe nebo druhé, dovolávat se vyšší spravedlnosti a hlásat, že život by měl být fér. Jen plýtváte energií, protože na skutečnosti nic nezměníte.
Řešení: Namísto abyste se v takové chvíli cítila otrávená a litovala sebe i ostatní, raději se pokuste o empatii a o soucit. Vložte energii do pomoci kamarádce v nesnázích nebo někomu jinému udělejte radost.
Problém č. 5: Strkáte nos co cizích věcí
Láká vás řešit problémy jiných a nabízet jim vlastní originální řešení? Vy se přitom jistě můžete cítit potřebná, ale jestliže vás dotyčný člověk o radu nežádal, pravděpodobně skončíte s pocitem frustrace. To proto, že nevyžádané rady většinou zůstanou bez odezvy a nikdo vám za ně nepoděkuje.
Řešení: Rozhodně se nezačněte vyhýbat pomoci lidem. Měla byste ale vědět, kdy zasáhnout a kdy raději nechat věci plynout svou cestou. Ačkoliv budete přesvědčená, že vaše kamarádka dělá osudovou chybu, když se rozvádí s tak úžasným chlapem, a ráda byste jí odluku rozmluvila, nakonec by se stejně rozvedla a vás by ještě obvinila z necitlivosti. Raději proto ušetřete spásnou energii pro někoho, kdo o vaši radu bude doopravdy stát.
Problém č. 6: Hýčkáte si staré rány
Nemůžete kamarádce zapomenout, že vás nepozvala na narozeninový mejdan? Nebo nejste schopná odpustit bývalému, že vám ublížil? Rozhodně nejste sama. Mnoho lidí se nedokáže oprostit od starých křivd, zvlášť pokud jim je způsobil blízký člověk. Máte pak pocit, že spíše než odpuštění by si dotyčný zasloužil pomstu. Pokud si ale křivdu neustále připomínáte, nejvíc budete trpět právě vy! Z psychologických výzkumů vyplývá, že neodpuštěné křivdy a záště zvyšují krevní tlak a vyvolávají negativní pocity. Nezahojené rány ve vaší minulosti vám tak mohou způsobit kardiovaskulární onemocnění či deprese.
Řešení: Přehrajte si naposledy (ale tentokrát smířlivě!) před svým vnitřním zrakem křivdy, jichž se na vás blízcí dopustili, a odpusťte jim. Pak na ně můžete zapomenout. Na svá vlastní pochybení však nezapomínejte a vyvolejte si je z paměti, kdykoliv se vám opět někdo pokusí ublížit. Nebudete ho pak tak přísně soudit, dokážete mu odpustit a zklidníte tak jak svoji duši, tak i oběhovou soustavu.
Problém č. 7: Chybí vám širší rámec
Představte si, že den začínáte s výbornou náladou, jenže vzápětí vás o ni připraví dřez plný nádobí, tlačenice v MHD nebo šéf křičící v kanceláři. V momentě celý váš svět zešedne, přestanete se radovat a své naladění svedete na „špatný den“.
Řešení: Kvůli jedné sebevýznamnější patálii ještě nemusíte odepisovat celý den. V širší perspektivě hraje jen okrajovou roli. Až se příště pohádáte s milým, ujede vám autobus nebo si podvrtnete kotník, zeptejte se nejdřív sama sebe: „Bude tahle událost něco znamenat za rok?“ Odpovědí sice aktuální problém nevyřešíte, ale zařadíte ho do širšího časového rámce. Ten vám jasně ukáže, že drtivá většina věcí, jimiž se stresujete, není s odstupem času vůbec tak důležitá.
