Víme, že nezáleží jen na tom, co a v jaké energetické hodnotě sníme či vypijeme, ale spíše na tom, co se v našem organismu bude odehrávat za dvě nebo tři hodiny po jídle. Po snědení potravin s vysokým glykemickým indexem (GI) dostaneme velmi brzy hlad nebo chuť na sladké, případně obojí. Spasí nás tedy potraviny s nízkým GI? Mohou, ale nemusí. Výzkum v oblasti GI nepřešlapuje na místě, databáze potravin s naměřeným glykemickým indexem se rozrůstají, ale praxe ukazuje, že mezi lidmi koluje celá řada mýtů a nejasností.
Proč se nedá GI spočítat nebo odvodit?
GI potravin se musí změřit, protože jen z pouhého množství sacharidů nezjistíme nic o tom, jak bude vypadat naše hladina cukru v krvi poté, co potravinu sníme. Zdraví dobrovolníci si nechají změřit reakci na glukózu, pak na testovanou potravinu a z poměru těchto čísel teprve získáme GI. Dobrovolníků musí být minimálně šest, často jich bývá i více, aby se zprůměrováním hodnot získal co nejlepší výsledek.
Bramborový mýtus
Brambory se ocitly na ‚blacklistu‘ proto, že nejvíce informací o jejich GI pochází z Austrálie nebo Kanady, kde si lidé pod pojmem brambory představují bramborové hranolky. A ty mají, stejně jako brambory pečené v troubě, glykemický index vysoký. Pokud však brambory uvaříme, bude jejich GI srovnatelný s těstovinami (nerozvařenými). Úplně nejnižší index mají brambory salátového typu (lojovité) a nejlépe jejich rané formy. Oproti salátovým bramborám mají přílohové druhy GI vyšší, nejvyšší mají brambory určené na kaši (škrobovité).
Tip: Úplně nejnižší glykemický index bude mít salát z lojovitých raných brambor uvařených ve slupce a následně zchlazených (pokud hubneme, nepřipravíme samozřejmě salát s majonézou, ale se zeleninou a jogurtem či trochou olivového oleje).
Nejasnosti kolem celozrnného pečiva
Celozrnné pečivo je doporučováno nejen pro vyšší obsah vlákniny, vitaminů a minerálních látek, ale i kvůli nižšímu GI. Platí, že chléb nebo pečivo z žitné mouky má nižší index než pečivo z mouky pšeničné. Většinou se ale obě mouky míchají a pak záleží na tom, kolik má ten který druh pečiva žitné mouky – čím více, tím lépe. Ale žitná mouka je dražší a výrobci s ní většinou šetří. Různých druhů pečiva je na trhu nepřeberné množství a je téměř nemožné dát nějaký přesný návod k výběru. Vzhledem ke GI jsou problematické takzvané vícezrnné druhy pečiva, protože vůbec nemusí být celozrnné. Naopak celozrnné pečivo musí mít minimálně 80 % své hmotnosti tvořeno celozrnnou moukou.
Tip: Nejnižší glykemický index bude mít kváskový žitný chléb, který lze koupit v některých specializovaných pekárnách nebo ho upéci v domácí pekárně či v troubě. Doma můžete do chleba přidat ještě ovesné vločky, drcené lněné semínko, ořechy nebo vlákninu psyllium.
