Roky se doporučuje obézním, aby jedli pětkrát denně malé porce, počítali si kalorie a hlavně aby nehladověli! Ne každému ale tato metoda vyhovuje, a přestože se z krátkodobého hlediska může jevit jako účinná, její dlouhodobá efektivita je sporná, a to i podle studií. Každý, kdo někdy tímto způsobem zkoušel hubnout, ví, jak těžká je to cesta. Část lékařů a výživových specialistů proto hledá i jiné modely redukce váhy. Rehabilitaci zažívají různé formy hladovění.
Střídavé hladovění?
Metody, kterým se obecně říká střídavé hladovění (Intermittent Fasting, IF), alternují různé úseky značně omezeného příjmu jídla s obdobím, kdy se žádné restrikce nekonají. Např. Alternate Day Fasting (ADF) povoluje jíst jeden den zcela bez omezení, druhý den se kalorický příjem omezuje na jedno jídlo a 500 kalorií.
Takzvaná 5 : 2 dieta je méně přísná, do výživového režimu zařazuje pouze dva dny v týdnu, kdy je příjem jídla radikálně omezen. Někteří odborníci se k těmto systémům vyjadřují s mírným optimismem, většina z nich ale jedním dechem dodává, že z hlediska medicíny založené na důkazech se jedná o cestu zatím málo prozkoumanou.
http://gty.im/57440587
Přísná dieta obden?
Výživová terapeutka, profesorka Krista Varady z University of Illinois at Chicago, autorka knihy Every Other Day Diet, uvádí, že ADF přístupem na jejím pracovišti prošlo zhruba 500 pacientů s velmi dobrými výsledky. Podle studie, kterou Krista Varady provedla se šestnácti dobrovolníky, se úbytek váhy při ADF pohyboval od 0,1 do 0,67 kg týdně, během osmi týdnů zhubly pokusné osoby o 1–5,6 kg a také procento tuku v těle se jim snížilo. Pacientům poklesla i hladina celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a koncentrace triglyceridů. Hodnoty HDL cholesterolu se nezměnily. Lepší hodnoty vykazoval také krevní tlak.
?Dvakrát týdně hlad?
Se systémem 5 : 2, který britský Daily Telegraph označil za nejpopulárnější dietu století, experimentoval v dokumentu BBC Eat Fast & Live Longer britský žurnalista, původně vystudovaný lékař, dr. Michael Mosley. Dvakrát týdně jedl jen jedno jídlo obsahující 500 kalorií. Za pět týdnů shodil sedm kilogramů. Tuk v těle mu poklesl z 27 % na 19 %, srovnala se mu hladina glukózy, která byla již téměř na diabetické úrovni, poklesla hladina celkového cholesterolu, zvýšila se hladina HDL cholesterolu a poklesly také hodnoty IGF-1 (inzulinu podobný růstový faktor), jehož vysoké hladiny se považují za rizikový faktor při vzniku rakoviny.
Dr. Mosley později vydal knihu Fast Diet, která se v Británii stala bestsellerem. Téměř v každém lifestylovém magazínu narazíte na fotky někoho, kdo se tímto přístupem zbavil leckdy i zcela morbidní obezity.
Čtěte také: Bezlepková dieta, pomůže vám s hubnutím?
Kdo nejí, podporuje své zdraví
Také studie provedené na zvířatech naznačují potenciální pozitivní účinky hladovění, a to nejen při redukci obezity. Výzkumy Cornellovy univerzity prokázaly, že když se zvířatům omezí přístup k jídlu, žijí významně déle. Přední český specialista na výživu, Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc., uvedl nedávno v rozhovoru pro iDNES: „Lačnění je fyziologické, půsty obsahují všechny filozofické systémy. Ti, kdo málo jedí, skutečně mají předpoklad delšího života. Jako by měl člověk předurčen vagon jídla, a když ho sní, tak odejde.“
Zajímavý je i vliv množství jídla na neurologické zdraví. Profesor Mark Mattson z Johns Hopkins University a vedoucí Laboratoře pro neurovědu při americkém Národním institutu stárnutí se věnuje výzkumu neurodegenerativních onemocnění. Jeho myši geneticky upravené pro potřeby výzkumu tak, aby se u nich vyvinula Alzheimerova nemoc, reagují pozitivně na kalorickou restrikci v režimu strava obden. Nemoc se u nich vyvine o šest měsíců až rok později než u těch hlodavců, kteří žerou bez omezení. Pokud je navíc neomezená potrava bohatá na tuky a jednoduché sacharidy, vyvine se u myší demence ještě dříve.
A to není všechno – čtěte dál!
Hladověním proti rakovině?
Poměrně výraznou postavou na poli výzkumu hladovění je profesor Valter Longo, který se zabývá výzkumem stárnutí. Na jeho pracovišti experimentují vědci s IGF-1 (inzulinu podobný růstový faktor). Život geneticky upravených myší, které produkují oproti normálním zvířatům jen velmi malé množství tohoto proteinu, je o 40 % delší. Přitom vysoké hladiny růstového faktoru IGF-1 se považují za jednu z příčin vzniku nádorových onemocnění a hladina IGF-1 významně klesá právě při hladovění.
Valter Longo také experimentuje s třídenním hladověním v rámci léčby rakoviny a tvrdí, že během tří dnů půstu se výrazně regeneruje imunitní systém. Jeho myši, které podstupují chemoterapii a jsou podrobovány pravidelně třídennímu hladovění, si vedou mnohem lépe než ty, které mají permanentní přístup k potravě. Longova srovnávací videa pokusných myší jsou poměrně působivá.
NÁŠ TIP: Pravda o dietách: Co funguje, ale co ne?
V půstu je budoucnost
Dosavadní vědecké poznatky o účincích půstu jak u lidí, tak u zvířat a dalších organismů, shrnuje profesor Valter Longo ve své analýze Fasting: Molecular Mechanisms and Clinical Applications. Uvádí v ní, že hladovění zpomaluje stárnutí, má dobrý vliv na léčbu vysokého tlaku, metabolického syndromu a může hrát významnou roli v prevenci i léčbě rakoviny, neurodegenerativních onemocnění či onemocnění zánětlivých, jako je revmatoidní artritida.
Celkově vyhodnocuje hladovění jako metodu, která zcela jistě stojí za pozornost moderní medicíny.??Vypadá to, že občasné hladovění je něco, s čím tělo počítá a co využívá pro regeneraci. Bohužel, v době, která je doslova posedlá jídlem, se na to pozapomnělo, takže zatímco v chudých zemích dnes lidé umírají na podvýživu, v bohatých na přejídání.
