Povinné výdaje
Ve výživě bychom povinnými výdaji označili potřeby bazálního metabolismu - nezbytně potřebné k přežití. V oblasti rodinné ekonomiky bychom povinným výdajem označili každou položku, na kterou se vztahuje nějaká smlouva. Když nezaplatíme, čekají nás sankce. Jde např. o nájemné, daně a jiné poplatky, pokuty nebo třeba výživné.
Náklady na bydlení: Společně s poplatky za energie a vodu zpravidla představují největší část rozpočtu českých domácností. Loni Český statistický úřad tyto výdaje vyčíslil až na pětinu (20,8%) výdajů domácností.
Daně: Povinné odvody státu. Je jich celá řada a týkají se v podstatě každého. Velmi ale záleží na tom, co děláme, nebo jaký máme majetek. Například po nákupu najdeme na účtence položku DPH, která je u nás 21 % a platí pro většinu zboží nebo služeb. U určitých druhů zboží je pak nižší, patnáctiprocentní. Tu mají třeba fitness centra, ubytovací nebo stravovací služby. Z dětské výživy, léků nebo tištěných knih si pak stát nechá odvést pověstný desátek - 10% DPH.
Splátky půjček, kreditních karet nebo kontokorentů. Také toto jsou samozřejmě povinné výdaje. Pokud je nebudete platit, sankce na sebe nenechají dlouho čekat. Ovšem, zde obvykle máme možnost výběru a je tedy dobré zapátrat, kde daný produkt seženeme výhodněji. Díky klesající úrokové sazbě se aktuálně nabízí možnost refinancování staré a dnes už nevýhodné půjčky.
„Každý, kdo má nějaký dluh z minulosti, by se měl podívat do smlouvy a zjistit, jestli neplatí zbytečně navíc. Zatímco v roce 2014 bylo běžné mít úvěr za 15% úrokovou sazbu, dnes je možné sehnat i mnohem levnější, například za 3,99 %. Ušetřit můžete až několik desítek tisíc,” radí obchodní ředitel Zonky Lukáš Marek.
Výdaje nutné
Nutné výdaje bychom ve světě zdravovědy nejspíš přirovnali k výživovým doplňkům. Tělo se bez nich obejde. Ale když mu dodáme něco navíc, můžeme cíle dosáhnout rychleji nebo snáz. Ve světě financí jde o platbu, která není povinná a žádná pokuta nám nehrozí. Ovšem zaplatit tento výdaj se nám jednoduše vyplatí.
Doprava: Ať už dáme přednost ročnímu kuponu na MHD nebo roční dálniční známce. Vybíráme podle toho, co se nám více vyplatí. Loni dali Češi na dopravu 11 % z rozpočtu.
Stavební spoření. Platit ho nemusíme. Ale přijdeme tak o státní podporu, která může být výhodná. Podobně je to s pojištěním nebo povinným ručením.
Zajištění životních potřeb - jídla a oblečení. Výdaje za potraviny v loňském roce činily bezmála pětinu rozpočtu českých domácností (19,8 %). Za oblečení jsme pak utratili 5,1 %. Právě tady ale vede tenká hranice mezi výdaji nutnými a výdaji, které už jsou navíc.
Zbytné platby
Jsou jako čokoládové bonbony. Můžeme si je odepřít, ale když ony jsou tak lákavé. Jde o výdaje, které objetujeme za věci navíc. Pro radost. A s vědomím toho, že bez takového zboží nebo služby se můžeme dost dobře obejít.
V kolonkách této kategorie se může objevit takřka cokoliv, každá domácnost má své specifické “hříšky” a “libůstky”. Určitě si dokážeme představit situaci, kdy manžel vyčítá manželce nákup značkového make-upu za 5 tisíc korun a ona mu oplácí výčitkou za stejně drahé nové hodinky. Může to ale být i návštěva v restauraci, v kině, divadle nebo třeba letní dovolená.
Za co Češi nejvíc utrácejí? První příčka patří podle Českého statistického úřadu nákladům na bydlení, vodu a energie. Za ty zaplatíme přes 20 % z celkových příjmů. Naopak nejméně investujeme do vzdělání.
Struktura výdajů podle ČSÚ (Průměr na osobu v Kč za rok)
Bydlení, voda, energie, paliva 20,8 % - 26 253 Kč
Potraviny a nealkoholické nápoje 19,8 % - 24 953 Kč
Ostatní zboží a služby (pojištění, finanční služby, atd) 11,8 % - 14 829 Kč
Doprava 11,0 % - 13 896 Kč
Rekreace a kultura 9,5 % - 11 928 Kč
Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 6,1 % - 7 651 Kč
Stravování a ubytování 5,7 % - 7 231 Kč
Odívání a obuv 5,1 % - 6 428 Kč
Pošty a telekomunikace 4,1 % - 5 162 Kč
Alkoholické nápoje, tabák a narkotika 2,9 % - 3 671 Kč
Zdraví 2,6 % - 3 261 Kč
Vzdělávání 0,5 % - 684 Kč
CELKEM 125 947 Kč
Jak tedy skutečně ušetřit?
Při této úvaze nám může znovu pomoct právě příměr, který jsme použili na začátku článku. S příjmy a výdaji je to jako s hubnutím a přibíráním. My chceme, aby naše konto pěkně tloustlo, a tak musíme vytvořit zásoby. Neutrácet za “bonbonky” a pamatovat na zlaté pravidlo: čím méně máme nutných a případně zbytných výdajů, tím lépe se nám bude šetřit.
A když už nějaký ten polštářek máme? Pak se rozhodně vyplatí investovat. Internet je plný možností. Stále více lidí se pouští do tradičního obchodování s akciemi a komoditami, velký boom zažívají také investice do kryptoměn. “Doslova celosvětovým trendem se ale stalo tzv. peer-to-peer investování, kde lidé půjčují lidem. V rámci navyšování platů se lidé nebojí investovat. Na druhou stranu zase nechtějí investovat do něčeho, čemu nerozumí, a tak bez obav půjčí peníze lidem. Každý měsíc se jim pak část investice vrací zpět, a s minimálním rizikem tak zhodnotí své peníze,” potvrzuje Lukáš Marek.
