Samotnou by mě meditovat nikdy nenapadlo, ale když jsem končila studium na vysoké škole, k tomu chodila do práce a ještě řešila svatbu, byla jsem ráda, že mi kamarádka meditaci doporučila. V tu chvíli jsem nevěděla, jak to všechno zvládnout a nezbláznit se, a vůbec jsem si nevěřila.
„Krásně si utřídíš myšlenky a ještě se o sobě dozvíš plno věcí,“ povzbuzovala mě kamarádka, aby rozptýlila mou nedůvěru. Dostala jsem od ní spoustu rad, co a jak mám přesně dělat, a pak už mi nic nebránilo si pohodlně sednout a nechat se unášet vlastním myšlením. Musím přiznat, že mi to moc nešlo. Po několika neúspěšných pokusech jsem to vzdala, své nitro nepoznala a s velkým zápřahem se musela vypořádat klasicky – zůstávala jsem vzhůru dlouho do noci a dodělávala jsem všechno, co bylo potřeba. Teď už vím, že bych tehdy udělala lépe, kdybych se přihlásila do některého z meditačních kurzů...
„Meditace nám pomáhá nacházet vnitřní rovnováhu, která je tak důležitá pro naše psychické i fyzické zdraví. I proto je jí v dnešní uspěchané době potřeba víc než kdykoliv dřív. Pokud nejsme v duševní rovnováze, není v rovnováze ani naše tělo,“ říká Klára Hanzalová, která se meditací zabývá a pořádá i kurzy zaměřené právě na ni.
Meditace, nebo relaxace?
Zásadní je podle ní důvod, proč se do meditačního stavu chceme ponořit. „Mělo by jít o touhu po poznání sebe samých se vším, co k nám patří. Meditace je o sebepoznávání, takže pokud nejsme připraveni pohlédnout do svého nitra a přijmout některá zjištění například o svých charakterových vlastnostech, bude lepší, pokud se zaměříme jen na relaxaci,“ radí terapeutka Hanzalová.
Relaxace je zacílena na uvolnění, odpočinek a vyvolání příjemných pocitů. Naproti tomu meditace je práce, jejímž cílem je sebepoznání a následná vnitřní proměna, nesmí vás proto překvapit, že jde o náročnou aktivitu, žádné posedávání a ‚vypnutí‘. Musíte překonat své vlastní myšlení a dostat se nad něj, i když je to složité. „Naše myšlenky jsou jako divoký mustang, který nekontrolovatelně běhá sem a tam, skáče a staví se na zadní. Zkrocení takového mustanga je stejně náročné jako ukočírování vlastního uvažování,“ přibližuje odbornice. Teprve, když se vám toto povede, dostanete se do pravé meditace, kdy začnete pociťovat sami sebe, svou přítomnost a svůj život.
Samostatná meditace ale není jedinou cestou, jak uvést tělo a duši do harmonie. Existuje celá řada alternativ, například řízená či mluvená meditace, které pomohou s ovládáním myšlení. Při řízené meditaci budete naváděni k jasným myšlenkovým pochodům, jde hlavně o vizualizaci a navozování vjemů, které povedou k pochopení vašeho vnitřního prožívání.
Jak na to?
Pro meditaci si vyberte nerušené místo, kde se pohodlně usaďte. Ideální je turecký sed. Ležení se moc nehodí, protože při něm snadno usnete, i kvůli zavřeným očím, jež jsou při meditaci základem.
Dalším krokem je soustředění na dýchání. Pár minut se plně věnujte dechu, pak můžete přenést pozornost na vnímání sebe – svého těla a poté i mysli. „Ta se brzy začne hlásit o slovo a odvádět vás z meditace do jiného světa. Začnete najednou přemýšlet o kolegyni v práci, o tom, jestli jste nakoupili všechno, jestli nemáte zapnutou žehličku, že byste měli vyprat... V tu chvíli je důležité si svých myšlenek všímat, nepotlačovat je, ale pozorovat je,“ radí Hanzalová. Pokud to vydržíte dost dlouho, dostanete se do jiné úrovně prožívání, jakoby za svoje myšlenky, kdy je jen pozorujete a nepřikládáte jim váhu. Díky tomu si začnete uvědomovat svou podstatu, sami sebe. V tu chvíli jste v tom pravém meditačním stavu.
Nenechte se odradit tím, že napoprvé se do tohoto stavu nedostanete. To se podaří jen málokomu, většinou je k tomu potřeba několikaměsíční trénink. Buďte proto trpěliví a vydržte, nakonec se díky meditaci naučíte ovládat i v běžném životě. Podle východních tradic by měl každý meditovat denně tolik minut, kolik je mu let. Žádné omezení ale není – pokud vás meditace pohltí, věnujte se jí klidně několik hodin. Klára Hanzalová radí nechat vše na své intuici a pocitech. „Meditace by měla přicházet spontánně, když máme chuť a sílu k sebepoznávání. Nejde o povinnost, ale o radost a tvoření.“
Raději ráno než před spaním
Poslední rada míří k denní době, kdy je nejlepší meditovat. Ideálně bychom měli začít, když nejsme moc unavení, rozhodně tedy ne před spaním. Zbytek dne po meditaci se budeme cítit skvěle, a to jak po fyzické, tak po duševní stránce.
Sami doma, nebo v kurzu?
Meditace je pracný proces a není snadné se jí naučit. I proto se dnes pořádají semináře, kde vám toho hodně vysvětlí a navedou vás do meditačního stavu. Vše je ale o pravidelném tréninku, takže stěžejní je poté meditování doma. „I bez kurzů se každý může naučit meditovat. Je jen třeba být trpělivý a nevzdávat se po prvních neúspěších, které přijdou po pár minutách, kdy nás přemůže naše roztěkaná mysl,“ říká Klára Hanzalová.
