1. V pravěku si lidé motali kožešiny kolem pasu a egyptští faraoni se už do sukní zamilovali natolik, že si je nechávali zdobit – převážně zlatem a drahými kameny.
2. Ve středověku vládl trend suknic (dlouhých halen z vlněných tkanin), které nosily ženy, ale i muži. Těm tenhle oděv mimo jiné usnadňoval chození na toaletu…
3. V druhé polovině 16. století se ve Španělsku zrodila dámská móda upjatých šatů s okružím, těsným, do špičky vybíhajícím živůtkem a hladkou sukní. Její perfektní tvar zařizovala krinolína – spodnice vyztužená dřevěnými nebo kovovými obručemi, která ji spolu se spodničkami podepírala. Přitom dosahovala obřích rozměrů a formovala se do tvaru koše, kupole, kužele, kalichu či oválu.
4. Barokní sukni představili poprvé na francouzském dvoře. Byla barevná, měla zvonovitý tvar a hlavně: zrušila krinolíny! Navíc se tehdy sukně vrstvily, a to mininálně dvě přes sebe – vrchní se přitom ve středu rafinovaně rozstřihla, aby odhalila tu spodní. Odvážnější majitelky jich oblékly klidně až devět!
5. V roce 1718 se v jednom pařížském divadle objevila dáma s nádherně zdobenou, ovšem dost nepraktickou sukní, kterou ještě nafukovala konstrukce. Takhle vyparáděná dotyčná sklidila obdiv všech přítomných! A krinolína se díky tomu vrátila, aby zažila svůj vrchol. Ženám tak ani trochu nevadilo, že se v takové sukni nedá chodit či sedět a do dveří v ní musejí vcházet pouze bokem. Pro jízdy kočárem sloužila dokonce speciální skládací krinolína.
6. Během Velké francouzské revoluce se ženy začaly oblékat „po anticku“ – natahovaly lehoučké, průsvitné šaty, u kterých se linie pasu přemístila těsně pod prsa. Kolem roku 1850 se na chvíli vrátila objemná sukně podložená krinolínou, ale pak vyvolala pořádný poprask turnýra (česky zvaná honzík): Zadní část sukně vyplňovala poduška, která ji zvedla. Při pohledu z boku měla žena nepřirozenou siluetu, které se nechvalně říkalo „zadnice Paříže“. Největší slávu zažila turnýra v druhé polovině osmdesátých let 19. století. Třeba spisovatel Jan Neruda posměšně napsal: „Turnýra – to je nejnovější artikl módní. Je to hrb, který se nenosí na zádech, ale zcela dole. Vypadá na dámě asi tak jako na malovaném pštrosu ta chocholka vzadu. Není nesmyslu, aby ho nedovedla vzít žena na tělo!“
7. Zatímco na počátku dvacátých let 20. století sahaly sukně ještě nad kotníky, každým dalším rokem se jejich lem posouval výš, takže o pět let později už stěží zakrývaly kolena. Za druhé světové války frčí pro změnu úzká sukně s jedním či dvěma sklady, sahající po kolena.
8. Padesátá léta zase přála sukni široké, nabírané a se spodničkami. „Ženám je vstup do recepce povolen pouze v sukni!“ Na taková oznámení jste ještě v šedesátých letech mohla narazit v některých hotelech.
9. Návrhářka Mary Quant prohlásila: „Žena je tak mladá, jak stará jsou její kolena.“ A rozhodla se, že je ukáže všem. Sukni ustřiženou do půli stehen předvedla světu v roce 1965. A rozpoutala mánii. Nevyrazit tehdy v mini znamenalo totálně se znemožnit. Sukni proslavila i kultovní scéna Marilyn Monroe ve filmu Slaměný vdovec. Hvězda?stojí nad větrákem metra a průvan jí zvedá sukni.
10. Mimochodem, šaty Marilyn Monroe se nedávno na hollywoodské aukci vydražily za 78?milionů korun!
