Máte v plánu plno koncertů, těšíte se na letní období? Jak to u vás probíhá před létem? Odpočíváte?
My jsme měli poslední dva roky a hlavně ten minulý rok hodně práce. Podzim vyprodané turné po klubech a na jaře kulturáky, které byly z 90% taky vyprodaný, což bylo prostě dokonalý. Pro nás po těch x letech to byla taková krásná vzpruha, ukázalo se, že to prostě funguje líp a líp. Končíme někdy v polovině prosince a pak začínáme až třeba prvního února a vždy jedeme někam do teplých krajin. Teď jsme byli na měsíc a půl na Srí Lance, pak jsme odjeli to úspěšné turné po kulturácích a pak jsem zase hned druhý den odjel na Srí Lanku a potom začaly fesťáky, což miluju nejvíc. Mám rád léto, i když třeba venku prší, tak je to lepší než v zimě v kulturáku. V kulturáku to má taky svoje výhody, ale léto je pro mě absolutně TOP. Navíc se tam člověk konečně potká se všema kapelama, které máš rád. Těším se, že se potkám s Horkýžema, Fixou, Wohnoutama a prostě s lidmi, které rád vidím. Na léto se těším maximálně, pak se ale na konci září cítím vyšťavený jak zvíře, ale teď jsem ještě ve fázi, kdy mě to strašně baví. (úsměv)
Když jste někde na turné, dáváte přednost večírkům, nebo zodpovědně chodíte brzo spát?
Obecně řečeno, nějak nám nefungují ty pátky. Vždycky je hrozný, že je koncert v pátek a v sobotu. V ten pátek, jak se na něj člověk po tom celým týdnu těší, tak pak po koncertě víme, že bychom měli jít brzy spát, ale nikdy se to nestane. V sobotu si pak nadáváme, protože je nám všem blbě, musíme se připravit na večerní koncert a tak musíme zase pokračovat v tom pití, aby se nám udělalo dobře.
Všechny pátky jsou rock 'n' roll a celá sobota je věnovaná léčení. (smích)
Jak jste se, coby kapela, změnili od dob svých začátků? Změnilo se něco zásadně?
Myslím, že jsou dvě věci, které nám teď strašně pomohly. Chodí na nás víc lidí, povedlo se pět klipů za sebou a už tam byla nějaká ta živná půda ze starších pecek. Teď se povedlo třeba pět singlů, které mají nad 3-4 miliony zhlédnutí, hrála to i rádia, což nám taky samozřejmě pomohlo k tomu, aby chodilo víc lidí.
Co se týče toho našeho dělání, tak si myslím, že teď to děláme s absolutní lehkostí. Baví nás to furt stejně, ale nejsme v těch presech. Nemáme vydavatelství, které by nás do něčeho tlačilo, takže si vydáváme, kdy chceme a co chceme.
Druhá věc je, že máme neskutečně dobrý team poslední dva roky. Od prodavačů, přes techniky, zvukaře, osvětlovače, týpka co nám dělá pyrotechniku. Celý team jezdíme jako parta kámošů, což teda bylo vždycky, ale častokrát se stávalo, že si tam někdo neuvědomil tu svoji roli. Třeba prodavač si neuvědomil, že on tam chlastat nemůže, když dělá s penězi, tak od toho stánku jen tak nemůže odejít a tak dále. Byl to kámoš, ale nebyl to profík. Teď je to tak, že jsme kámoši všichni, ale zároveň profíci.
Hrajete čím dál častěji na velkých koncertech. Zajímá mě, jestli jim předchází velká příprava?
Samozřejmě, protože jsme si navymýšleli hromadu technických vychytávek a někdy, když hrajeme večer, tak k tomu bývá i pyro-show. Požadujeme tedy i větší čas na přípravu, protože je to složitější.
To musí dát zabrat…
My ale máme dva strašně šikovný techniky, takže většinou první co nás zajímá když někam přijedeme je, kde teče pivo. (smích)
Ty sám, coby kytarista, máš nějakou vysněnou kytaru? Na jakou hraješ v současnosti?
Já úplně zbožňuju Fendery. Před nedávnem jsem si udělal radost, že jsem si pořídil Stratocastera se třema singlama, což je kytara, která mi úplně obrátila vnímání toho hraní.
Tahle kytara mě přesvědčila, že se bude hrát na singly z druhé strany a hotovo.
K tomu jsem si ještě pořídil jednu, záložní. Můj sen je v průběhu následujících x desítek let posbírat fakt dobrý raritní nástroje, něco jako to máš ty (Michal Šenbauer poznámka redakce). Dělat si takovou radost doma s tím, že můžu vzít na nějaký koncert tuhle a tamtu kytaru a mít v tom uložený peníze, což je věc, která se ti nikdy neztratí.
Máš takhle nějaký nástroj, na který hraješ od svého začátku?
Mám kytaru, kterou jsem si koupil jako úplně první- Fendera Telecastera, mám ho pořád a visí mi doma na zdi. Je to moje „kejtra“ kterou mám pořád po ruce. Někdy si na ní cvíčím, někdy s ní nahrávám různé dodělávky.
Kdo vám točí videa?
Tenkrát jsme chtěli natočit klip na písničku Léto, ale nikdo tý písničce moc nevěřil. Měl jsem ji asi dva roky v šuplíku a pak když jsem ji vytáhl, tak jsem od kapely na ten klip nedostal moc peněz. Byl to klip udělaný za pět tisíc, měl to být spíš takový virál pro naše fanoušky- počítali jsme, že to bude mít tak 10-20 tisíc shlédnutí max.. Prostě odpočinková blbost na léto, ale dost se to chytlo a baví nás to hrát.
Videoklip nám k tomu tenkrát natočil Ondra Soukup, jednadvacetiletý kluk, který krásně fotil a občas točil svatby. Natočil to s námi a od té doby nám točí prakticky všechny klipy.
Točí nám, točí Pekařovi, Harlejům a dalším kapelám se kterýma se známe. Režisér je Vinc, taky mladý kluk z Kutné Hory, Ondra Soukup kameru a scénáře si většinou píšeme sami. Já udělám námět a potom to s těmahle klukama rozepíšu.
Jak u vás probíhá nahrávání písniček a jak vznikají?
Většinou to vzniká u našeho Kuby Ryby, zpěváka, který si většinou udělá takovou kostru písně a pak přijde s hotovým textem. Potom na ní děláme dohromady- bicí necháme na Ondrovi, u mě doma natočíme kostru a pak na to nabalujeme další vrstvy a vymýšlejí se nápady.
U posledních písniček to dopadá tak, že z té kostry většinou nakonec dopadne už hotová nahrávka. Takže to například vznikne u mě v obýváku a rovnou se to tam i natočí a zůstane to tak.
Vznikají někdy písničky například při zkoušení?
To je těžká otázka, protože my moc nezkoušíme. My jsme takový ten typ party, že jednak naše písničky nejsou nic složitého, jsou to tři akordy a na to je koncertů hodně. Každý koncert je zároveň zkouška a zároveň i tvorba nových věcí. (smích)
Máš vedle hudby čas na relax a odpočinek?
Posledních několik let jsem na pořádný relax neměl vůbec čas, protože do toho mám ještě práci, ale s jednou výjimkou a to je, že si někdy v zimě neodpustím výlet alespoň na ty 3 týdny na Bali, Srí Lanku a podobný místa.
Jo! Já mám strašně moc času musím říct. Teď to mám krásně vychytaný, jak mám nový baráček, tak opravuju, včera jsem zrovna sázel kytky. (smích) Mám rád od pondělí do čtvrtka klídeček, kdy jsem doma s přítelkyní- samozřejmě u nás furt někdo je, jako třeba Pekař, který je u nás nastěhovaný už asi dva roky. (smích) Vždycky přitáhne někoho ze svých kamarádů, ale já na tohle byl vždy zvyklý od fotra, že u nás furt někdo byl. Do té doby, že nemáme dětí, a není potřeba, aby byl nějaký větší klid. Máme 4 psy, ségra se k nám nastěhovala a furt tam máme nějaké lidi. Každý den je u nás tak 4-5 lidí, což je pro mě ale relax.
Klídeček, když u nás někdo chrápe, tak nám vždycky druhý den ráno pomůže něco na baráku, na zahrádce a tak. My tomu říkáme taková Hippeas komunita. (smích)
Za pár dní zahrajete na Okoři se šťávou, těšíš se?
Těším, to místo pro mě má takovou až nevídanou atmošku. Už když tam přijedeš, tak je to prostě pěkný. Myslím, že to nedělá jen to místo vizuálně, ale i tím, jak je to organizovaný- ono to do sebe pak pěkně zapadne tak, jak to zapadnout má. Mě to tam baví a někde bývají kapely takový prudérní, ale tam bývají většinou v pohodě.
Baví mě to tam a nedokážu úplně přesně popsat čím to je.
Mezi vaše fanoušky patří spíš holky, nebo kluci?
Myslím, že převažují holky a s nimi samozřejmě chodí kluci, kteří si je hlídají. (smích) Poslední dobou mám ale radost, že se rozšířilo spektrum publika. Před x lety jsme byli víc pro holky a mladší holky. Teď máme ten záběr kluci, holky zhruba od třinácti do padesáti let. Na koncertě potkáš různé generace, baví je to a pak se třeba potkáváme na baru, kde kolikrát zazní „Hele, já jsem starej pardál, ale baví mě to a zvedá ze židle.“ a to mě strašně těší. Od těch starších lidí je to takové, že už nějakou kvalitu rozpoznají. U mladších náctiletých je to tak, že dneska je baví Justin Bieber a zítra zas někdo úplně jiný a nadšený jsou aktuálně ze všeho.
Vzkaz na závěr všem fanouškům?
Proboha, hlavně si užívejte života a přemýšlejte srdcem a ne pr*elí! (smích)
