Pokud pečlivě sledujete prodejnost počítačových her v zahraničí, pak jste si jistě museli všimnout jednoho překvapivého faktu. Vedle nejnovějších hitů či nesmrtelných stálic se na vysokých příčkách ocitají i takové tituly, jako je nekonečná série Who Wants to Be Millionaire. A právě na ni se dnes podíváme trošku zblízka, i když z poněkud jiného úhlu pohledu. Nezaměříme se totiž na původní hru, jež se zhlédla v úspěšné televizní show, ale na její parodii. Takže pokud jste si mysleli, že je v názvu této hry chyba, jste na omylu. Zde se dostanou ke slovu opravdu i pěsti, a to ke slovu více než podstatnému. Zde budeme opravdu bít potenciální milionáře, dokud nezmodrají. Vaše mysl sice bude také trošku potrápena, ale buďte si jisti, že váš obličej ještě víc.
Na začátku hry si vyberete, v kolika hráčích se chcete do Milionáře pustit - na výběr je od jednoho do čtyř hráčů. Pak si pro každého z nich ještě zvolíte ksichtík a můžete jít na to. Asi tušíte, co je tady vaším úkolem. Ano, po zadání otázky musíte co nejrychleji stisknout vám přiřazené tlačítko a přihlásit se tak ke slovu. Nemusíte dokonce ani čekat na to, až komentátor
vyjmenuje všechny čtyři možné odpovědi, navzdory zásadám slušného chování můžete tlačítko stisknout dokonce dříve, než bude celá otázka přečtena. Moderátor vás sice pokárá za to, že mu skáčete do řeči, ale i tak vám možnost odpovídat neupře. Následuje několikavteřinový časový limit, v němž musíte zvolit jednu z nabízených možností. Doporučuje se odpovídat co nejrychleji, protože zbylý čas využijete více než produktivně - totiž mlácením svého protihráče (v případě, že soutěží tři nebo čtyři hráči, pak si ještě vybíráte, kdo bude onou nebohou obětí). K dispozici máte čtyři možné údery, jež se vyplatí co nejvíce kombinovat, protože nemilosrdně mlácený oponent se pochopitelně snaží krýt. A motivaci má pořádnou, protože s každou přesně umístěnou ranou klesá jak jeho energie, tak i množství peněz na jeho kontě.
S ubývají energií se také pomalu, ale jistě mění vizáž postiženého. Z elegantního šejka se stává bezzubý beduín, jenž vypadá jako by jej někdo právě protáhl za velbloudem kaktusovou plantáží, z namalované, naondulované a namyšlené lady se stává odporná jedule, proti níž je Baba Jaga z Mrazíka královnou krásy. A ve chvíli, kdy jsou životní síla a konto na potupné nule, odebírá se ubohý
nešťastník do říše snů a je odvážen na ARO (či na smetiště, hra v tomto směru není jednoznačná). Pokud jste hráli jen ve dvou, stáváte se vítězem, bylo-li vás víc, pokračujete až do chvíle, kdy zbude jen jeden jediný soutěžící při smyslech.
Aby nebylo mlácení zcela nudnou záležitostí, tak je zde ještě jakási bonusová lahůdka. Tou je před samotnou nakládačkou náhodně se objevující speciální zbraň, kdy své holé pěsti vyměníte za něco jiného. Lopata potěší, olověná předmanželská smlouva dokáže nadělat v obličeji protihráče pěknou paseku, ruka mrtvého manžela taky není k zahození a z rakety SCUD budete vysloveně na větvi, protože když s ní někoho přetáhnete po hlavě, zaskórování máte téměř jisté.
Pokud jste čekali, že otázky se budou točit pouze okolo známých a snadno uhádnutelných témat, tak vás musím zklamat. V podstatě se dají rozdělit do tří kategorií - první jsou dětsky snadné (Která zpěvačka se skrývá pod jménem Hana Zaňáková?, Který zpěvák nazpíval titulní píseň k filmu Diskopříběh?), odpověď na druhé znáte, ale některá ze čtyř nabízených odpovědí vás dokáže zviklat (Které zvíře z následujících neumí skákat?), zatímco do třetí kategorie spadají vysloveně zákeřné a brutálně obtížné dotazy
(Která známá osobnost se narodila jako siamské dvojče?, Z čeho se vyrábí bourbon?).
Nutno podotknout, že autoři hry si žádné velké problémy se závadností textů ve hře obsažených nedělají. Co přesně mám tímhle kulantním vyjádřením na mysli, to pochopíte nejlépe sami, když budete pozorně poslouchat hlášky, které vypouští ze svých virtuálních úst komentátor hry. Řeči o dutých hlavách, výzvy k nakopání prdele či poznámky o vlhkém hadru patří do kategorie těch, při jejichž vyslechnutí sepisují někteří naši spoluobčané petice za zákaz prodeje počítačových her, zákaz vydávání herních magazínů, případně zákaz výroby masivních joysticků. Nouze není ani o humor tmavší barvy - nejspíš i vám se budou minimálně cukat koutky úst (Mondy řval smíchy tak hlasitě, že byl z vedlejší kanceláře napomínán administrátory, ať se laskavě trochu ztiší, že je ruší ve spánku :-)) při větách jako "Zatímco váš soupeř krvácí, my se podíváme na další otázku" nebo "Výsledky jsou těsnější než siamská dvojčata v telefonní budce" a spousta dalších (abyste si nemysleli, že mám smysl pro humor na úrovni umírajícího křečka, tak vězte, že jsem se smál hlavně těm, jež jsou shrnuty právě v tom "spousta dalších"; ty jsou ale nepublikovatelné, takže vám je
neřekneme :o) - pozn. mondy). Pravda je, že když to slyšíte poprvé, je to mnohem zábavnější než po páté nebo po desáté, a i když se komentátor opakuje ve snesitelně velkých smyčkách, přesto budete za chvíli všechny hlášky znát (to samé platí o pokládaných otázkách, kterých je naštěstí něco přes 800, takže bude chvíli trvat, než je budete znát všechny).
Mezi věcmi, které se autorům pochválit nedají, je například přítomnost pravopisných chyb - slovo "kiklop" se opravdu píše trochu jinak a našlo by se i pár dalších drobností, ale vcelku musím říct, že při hraní s živými protihráči mě Milionář docela bavil. Opakováním sice ztrácí podstatnou část svého kouzla, ale jako zábava na pár hodin je to zcela postačující. Pokud by se vám navíc podařilo k hraní přemluvit někoho, koho nemáte rádi, budete mít ze hry dvojnásobný požitek. V reálném životě by si nikdo mlácení useknutou rukou asi jen tak líbit nenechal.
| Kdo chce bít milionáře | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
