"Lítáš jako ožralý velbloud!" "Oni sem snad posílají cvičené opice!" Posměšky a nadávky hodné Mirka Dušína z Rychlých šípů se míhají éterem téměř stejně divoce jako Saddámovy Migy a americké Hornety. Zlověstně syčící Sidewindery, Mavericky a další smrtonosné potvory opouštějí závěsníky raket na křídlech, aby vzápětí dostihly nepřítele. Ready, Aim, Fire! Připravit se, zamířit, pal! Taková je filozofie boje hrdinného stíhacího pilota, takový je i podtitul akční hry od Electronics Arts.
Čím si tenhle kousek, který je už pěkných pár měsíců na trhu, vysloužil naši pozornost a s ní související zařazení mezi recenze? Především skvělým poměrem mezi hratelností, cenou a stářím. Dá se totiž pořídit za pětistovku. A to už je cena, která ve tváři českého pařana nevzbuzuje znechuceně kyselý výraz, jenž mu křiví rty nad originálkami za patnáct set a více penízů.
Syn slavného otce ve slavné squadroně
Tak už to ve světě amerických akčních hrdinů chodí: Mají slavného otce, psychické trauma a nesplnitelný úkol. Hrdina Fighter Pilota je synem slavného pilota. Stejně jako tatík nastoupil k proslulé squadroně Banshee's, aby neporazitelně geniální US Army pomohl smazat z povrchu zemského zlo na blízkém východě.
Své hrdinství musí dokázat likvidací Sadámovčíků, íránských teroristů a dalších nepřátel amerického lidu. K dispozici má přitom hned několik duralových ptáků. Přesněji řečeno, celkem čtyři: F/A 18 Hornet, F 117 Nighthawk, F 22 a ukořistěný SU 35.
A co to jeho psychické trauma? Nó, tedy, ehm... je to hloupé, ale přes rty mu prostě nepřejde sprosté slovo. Může se snažit jak chce, mačkat zvláštní tlačítko Insert, kterým se z jeho letounů vysílají nadávky nepříteli, ale libozvučnou frázi typu "bloody motherfucker" nesvede. Chudák. Strašná nemoc, ten Mirkov-Dušínův syndrom.
Simulátor? Ani náhodou!
Akčně vyvedený obrázek stíhačky, za níž zůstávají pouze detonace a potemnělá obloha téměř vnucují představu, že v případě tohoto titulu jde o letecký simulátor. Není to pravda. Fighter pilot má se skutečným simulátorem společné jen to, že se odehrává ve vzduchu a střílejí tam po sobě letadla. Jde v podstatě o akční střílečku s leteckou tematikou.
Kupodivu, tahle koncepce není až tak úchylná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Autoři se totiž snažili akcentovat boj - základní toť koření každého válečného leteckého simulátoru, a potlačit všechny prvky, které od nich odpuzují kohokoliv jiného než zaryté virtuální piloty.
Fyzika šla k šípku
Příprava ke vzletu, rolování po ranveji, dlouhé minuty letu k cíli podle navigačních pomůcek, sledování rychlosti, výšky, náklonu, tahu motorů, tlaku oleje, dlouhé minuty letu zpět a krajně obtížný přistávací manévr. Nic takového ve Fighter Pilotovi není. Zůstala jen čistá bojová akce nad cílem.
Koneckonců, přístroje by se sledovat stejně nedaly. Hráč totiž vidí svůj stroj z mírného zadního nadhledu (nebo z pohledu kamery v přídi letounu) a do kokpitu s přístroji se prostě přepnout nemůže.
Ptáte se v souvislosti s tím po realističnosti letového modelu? Ale jděte! Z toho zůstal jen pohyb letadla v třírozměrném prostoru. Žádné obavy z pádu do vývrtky. Žádná setrvačnost. Po stažení plynové páky na nulu letadlo brzdí jak divé, a to dokonce i při střemhlavém letu.
Stoprocentní akce
Ač se to zdá na první pohled nemožné, autorům hry se opravdu podařilo vydestilovat čistý boj, který koření letecké simulátory. Výsledkem jejich snažení je poměrně ostrá pálenka, která má na etiketě napsáno: Akce - 100%.
Méně potěšitelný je fakt, že butylka s ostrým lektvarem je poněkud malá. Srozumitelně řečeno, hra obsahuje čtyřiadvacet misí, nebo chcete-li, úrovní. Nabídky jako volný let, jednotlivá akce nebo kampaň, známé ze simulátorů, v menu nefigurují. Proč taky, když je to střílečka.
Úvodní levely jsou víceméně tréninkové a naučí nováčka zaměřovat, střílet, využívat pomoci svých bratrů ve zbrani a nadávat nepříteli speciálně k tomu určenou klávesou (Ins). Pak obtížnost misí roste. Postup do další úrovně je samozřejmě podmíněn bezchybným splněním té předchozí.
Hezká, svižná, ale plochá
Tato slova nevyjadřují komentář vztahující se k přednostem kolem právě procházející dívky. Hodnotí grafiku a engine hry. Krajiny jednotlivých lokací jsou zvláště při využití 3Dfx vcelku pěkné a ani při těsném průletu nad zemí neznechucují pohledem na tisíce hnusných hranatých pixelů. Na druhé straně jsou ovšem krajiny poněkud jednotvárné a ploché.
Hra jede svižně i na pomalejších strojích (míním tím něco jako P 233MMX nebo Cyrix MII). Modely letadel jsou vcelku pohledné, stejně jako pozemní objekty. Atmosféru hry oživuje povedený černý dým táhnoucí se za sestřelenými nepřátelskými letadly a bílé trasy odpálených raket. V některých okamžicích se také za konci křídel objevují pěkné kondenzační stopy.
| ||||||||||||||||||||||||
Jediná možnost, jak tenhle akční lektvar nevypít takřka na ex, je v žádném případě nezapínat v menu volby neomezená munice a nesmrtelnost.
Užije si s ní každý
Fighter pilot by měl potěšit milovníky akčních kousků a nezklame ani sváteční hráče, neboť není příliš obtížný. Na chuť mu však mohou přijít i zarytí virtuální letci. Pro ty může být vítanou relaxací. Není nic veselejšího než po traumatu z Flight simulatoru či Fly!, kde nelze nikoho sejmout, skočit ke kniplu Fighter pilota a okamžitě to pomstychtivě cedit do letadýlek i domečků kolkolem vůkol.
Rozhodně to není nejlepší hra na světě, ale za ty peníze jednoznačně stojí.
