Konečně! Tvůrci z Codemasters si dali hodně na čas, ale přeci jen se k nám PC verze Colin McRae Rally 2.0 dostává ještě v tomto tisíciletí. V současné době kralují automobilovým soutěžím na počítači již krapet přestárlá Colin McRae Rally s vynikajícími jízdními vlastnostmi vozů a špičkovou grafikou (na svou dobu) a novější Rally Championship 2000 od Magnetic Fields, kde právě jízdní vlastnosti byly největší slabinou. Pak tu máme zástupce trochu arkádovějšího stylu, a to Rally Masters (jež byla IMHO na BonusWebu hodně nadhodnocena, mé osobní hodnocení je někde mezi 70 a 75 procenty) a velmi rychlá, avšak o to víc arkádovější V-Rally 2: Expert Edition. No a pak je tu poslední kategorie, do které bych zařadil Rage Rally, o které však nemá smysl se ani zmiňovat.
Jak je již z názvu zřejmé, jedná se o automobilové závody, kterým propůjčil své jméno dvaatřicetiletý skotský závodník a bývalý mistr světa Colin McRae. Je škoda, že jeho jméno je jediné reálné (zároveň s pochybným Eriksonem), které se ve hře vyskytuje. Přeci jen by bylo lepší soupeřit se Sainzem, Auriolem či Grönholmem než Dugasem, Bacou či Aikitou. Třeba 
takový hokej by vás bez Jágra či Haška určitě nebavil. Daná situace by šla vyřešit možností editace jmen, která však chybí. Takhle zbývá jediná možnost a to ta, aby nějaký nadšenec opravil jména ve spouštěcím souboru.
Po spuštění se vám přehraje akční intro, jenž vám ukáže několik záběrů přímo v enginu hry. Poté přichází zajímavě a vkusně provedené menu. Nejlépe je začít od options, kde lze nastavit klasické věci počínaje grafikou přes zvuk až po ovládání. Pokud nemáte zrovna nejšpičkovější počítač, určitě se do této nabídky budete hlavně zpočátku vracet pro lepší zoptimalizování. Poté už jen stačí zadat jméno jezdce (kupodivu máte možnost použít pouze tří znaků) a hurá na věc. Nejdříve je nutno vybrat mód. K dispozici je arcade, kde bojujete na krátkých okruzích s různým počtem soupeřů naráz, tedy v podstatě parafráze na rallycross. Dále je zde klasický šampionát, time trial, single rally a single stage. Pak je zde také volba challenge. Zde bojujete na superspeciálkách na paralelní dráze vyřazovacím systémem. Má však jeden obrovský zádrhel. Přestože jsou k dispozici různé obtížnosti, počítačový protivník se na dráze vždy o něco zasekne. Stačí tedy v poklidu dojíždět do cíle a je vyhráno.
Poté přijde volba vozu. Ty dopadly o mnoho lépe, než jezdci. Kromě Hyundaie a Škodovky nechybí žádná značka účastnící se světového šampionátu. V základu si tedy můžete zajezdit
s Peugeotem, Subaru, Mitsubishi, Seatem, Toyotou a samozřejmě také s McRaeovým vozem Ford
Focus WRC. Protože šest vozů by bylo málo, rozhodli se tvůrci, stejně jako v prvním díle, přidat řadu bonusových aut počínaje starým dobrým Mini Cooperem a konče velmi rychlým MG Metro 6R4. Tyto vozy získáváte, stejně jako různé cheaty, za vítězství v soutěži či šampionátu. Celkem je ve hře, včetně různých variant, 22 vozů.
A následuje výběr trati. Zde Colin zůstal věrný svému předchůdci a představuje pouze krátké tratě, které bez problémů dojedete do osmi minut. Nekonají se tedy žádné dvacetiminutové orgie jako v RCH2000. U arcade modu a challenge se vybírá pouze stát, kde je jeden okruh, v ostatních volbách se postupně můžete propracovat až k osmi zemím. V nejjednodušším módu máte 4 RZ (někde +1 Super Stage), v intermediate 6 (+1) a v expertovi 10 (+1). Opět nejjednodušší je Finsko. Strašně široké cesty zrovna moc skutečnosti neodpovídají, horizontů by také mělo být více. Následují tradiční Řecko s rychlými šotolinovými úseky, uzounké klikatice na francouzské Korsice, sněhovými bariérami lemované a pěkně uklouzané Švédsko, hliněná Austrálie, ne zrovna povedená Keňa (v reálu se jezdí na mnohem horších a zpustlejších tratích), asfaltová Itálie a "všehochuť" Velká Británie. Je zde vidět také snaha umístit do tratě některá notorický známá 
místa i z opravdových soutěží (tradiční skok přes koleje v Austrálii). Tratě jsou nápaditější a pestřejší než dříve i než u ostatních konkurentů. Jenom ta délka a občas příliš velká rovnost...
Teď už jen nastavit správně auto a můžeme vyrazit na trať. Na výběr máte několik pohledů (na nárazníku, na kapotě, vevnitř auta a seřiditelné pohledy zpoza auta). Pěkně vytvarované a realisticky vypadající auto se na trati chová celkem věrně, řekl bych, že spolu s prvním dílem v této fázi kraluje. Vůz je sice trochu víc přetáčivý, než by měl, ale dá se to přežít. Samozřejmě se každý z vozů chová úplně jinak. Uřídit Ford Sierra se zadním náhonem opravdu není žádný med. Deformační zóny strojů jsou provedeny celkem věrně - po převrácení se promáčkne střecha, rozbíjejí se skla i světla... A když vůz dostatečně zničíte, zapnou se i všechny blinkry, což bývá i ve skutečnosti znamením problémů s vozem. Tratě jsou lemovány koridorem (plot, reklama, sněhová zábrana, baráky, diváci), čehož lze, bohužel, směle využívat k odrážení a tím pádem i rychlejší jízdě za cenu pouze malého poškození, ovšem občas tahle zábrana chybí. Paradoxně výhodnější je spadnout do větší propasti, protože po chvíli se auto vrátí zpět na trať neponičené s krátkou časovou ztrátou. Horší jsou ta místa, kde pouze sjedete kus pod silnici či skončíte v lese, odkud se musíte zdlouhavě vracet. Možná by se výrobci mohli pokusit udělat hardcore mod, kde by havárie odpovídaly více realitě - náraz do svodidel by pak opravdu zamrzel. Co se týče diktátu, tak o něj se stará McRaeův 
spolujezdec Nicky Grist. Celkem často sedí, obzvláště prudké zatáčky po dlouhých rovinkách či některá záludná místa říká v době, kdy už je pozdě s tím něco razantnějšího udělat. U obtížnosti zatáčky si také pilot nemůže být stoprocentně jist, protože levá tři není vždy stejně prudká. Každopádně jsme v téhle oblasti neměli možnost vidět lepší zpracování.
A jsme v cíli zkoušky. Po zjištění času a propočítání jej s délkou zkoušky docházíme k nebezpečně vysokým průměrům, což odpovídá rovinatým tratím, ne už tak realitě. Za takovéhle přestupky by byli pořadatelé hodně popotahováni. Tabulka výsledků ukazuje opět pouze 16 jezdců, což není zrovna vysoké číslo. Do cíle opět dojíždí všichni (i na superspeciálkách zaseklý počítač se vždy překvapivě dobelhá do cíle, ovšem s obrovskou ztrátou). Po shlédnutí našeho výsledku se posouváme do servisu, kde si za 60 minut můžeme nastavit vůz pro další 2 zkoušky a opravit jej stejným způsobem, jako v jedničce. Na každou činnost je vyhrazen určitý časový úsek a podle stavu poškození lze vybrat, co se vymění. Přetáhnout časový limit nejde. Že by se to umožnilo a za zpoždění se udělovaly trestné vteřiny, to tvůrce nejspíš nenapadlo... Pokud jedete šampionát, po každé soutěži je prvních šest jezdců ohodnoceno body (12,8,6,4,2,1). V případě, že na konci máte nejvíce bodů, stáváte se mistrem. Při pohledu na ohňostroj můžete začít přemýšlet nad další sezónou.
Přejděme k technické stránce věci. Grafika vypadá nádherně (jak můžete vidět z okolních obrázků), je však potřeba mít dostatečně nadupaný počítač, aby se to dostatečně rychle hýbalo a necukalo se. Okolní příroda je polygonová, keře a stromy však zůstaly klasicky 2D, což místy nepůsobí zrovna nejpříjemněji. Zvuky mají kolísavou kvalitu. Rozbíjení skel či pomačkané plechy znějí pěkně, s řevem motorů je to však výrazně horší. Připadá mi, jako kdyby jim někdo záměrně strčil do výfuku nějaký tlumič. O hudbě se u her toho druhu nemá smysl moc zmiňovat, protože svou roli hraje pouze v intru a při projíždění menu. Každopádně v Colinovi je nevtíravá, ale také průměrně nevýrazná.
Recenze se chýlí ke konci, pokusím se tedy o stručné shrnutí. Až drogově návyková závodní hra s obrovskými hardwarovými nároky, velmi slušným chováním auta, s nápaditou, avšak dost krátkou a místy i rychlou a širokou tratí a povedenou grafikou. Přestože většina fanoušků rally očekávala mnohem větší pokrok, stává se Colin McRae Rally 2.0 králem ve své kategorii a je v současnosti nejlepší volbou. Uvidíme, na jak dlouho. V brzké době se totiž chystá další hra s touto tématikou - Pro Rally 2001 od UbiSoftu.
| Colin McRae Rally 2.0 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
