Letecké hry na konzolích byste jistě spočítali i na jedné ruce nešikovného pyrotechnika. PC hráči na tom přitom tak špatně nejsou, tak ptám se, kde je ta spravedlnost, kde? Naštěstí však není všem dnům konec a i konzolisté se po dlouhé periodě dočkali i dalšího „svého“ kousku. Jenže tak úplně konzolový není, protože krom oblíbené next-gen mašinky a původního Xboxu vycházejí Blazing Angles: Squadrons of WWII (dále jen BA) i pro PC a na pomyšlení na konzolovou „only“ záležitost si tedy můžeme nechat zajít chuť. Nevadí, alespoň že si můžeme zalétat v next-gen formě, tak jak všichni X360 hráči chtějí.
Základní myšlenkou této hry je, že ne všechny bitvy Druhé Světové války se odehrály na zemi. To je sice pravda, ale zasazení vyloženě akrobatických misí do některých slavných pozemních bitev (kupříkladu vylodění v Normandii) vypadá spíše směšně, nu což, hlavně, že jsem konečně jednou zase v oblacích. Již po několika vteřinách hraní vám bude základní podstata hry zřejmá. BA je totiž arkáda každým coulem. To zajisté většinu konzolových hráčů nikterak nepřekvapí, ale bohužel trpí hra i některými
typickými arkádovými neduhy. Kupříkladu s takovým pohledem z kokpitu se můžete již předem rozloučit a Secret Weapons Over Normandy necháme pozdravovat. Pohled zpoza ocasu má ale své herní opodstatnění. Jak zajisté sami dobře víte, tak v Druhé Světové nebyly žádné samonaváděcí rakety a odpalovat je jen tak dle oka, by bylo tak docela k ničemu.
Náplň jednotlivých misí je v rámci možností daného žánru rozmanitá.
Tvůrci tak vybavili hru šikovným lock-on systémem, díky kterému se při podržení levého postranního tlačítka obraz uzamkne na zvoleného nepřítele a nepustí. To má za následek kromě již zmíněného výhledu na nejbližší nepřátelský letoun či jinou bojovou jednotku i momentální přepnutí kamery do tzv. pronásledovacího módu, kde kamera rotuje okolo vašeho letounu tak, aby přesně ve svém centru zabírala vámi zaměřený cíl. V mnoha případech tedy ani nevidíte, kudy a kam se svým aeroplánem míříte. Než si na používání této věci zvyknete, skončí drtivá většina vašich pokusů o sestřelení nepřátelského letounu zřícením. Pokud si ale tento
zajímavý ovládací systém osvojíte, stane se z vás profesionální letecké eso, samozřejmě ve virtuální podobě. Pohled z kokpitu by byl tedy neuvěřitelně nepraktický a s pronásledovací kamerou by tak nebylo hru v podstatě možné ovládat.
Důležitým aspektem v ovládání letadel v BA je schopnost používání brzdných klapek. Jakmile se je naučíte používat v kombinaci s rotující kamerou, tak vám již nebude dělat ovládání v BA nejmenší problém. Tedy pokud BA nepřestanete na delší dobu hrát. Já sám jsem byl velmi nemile překvapen svojí vlastní neschopností hru se všemi náležitostmi ovládat a to pouze po třídenním neherním půstu.
Herní nabídka BA vám bude velmi povědomá. Kampaň, vedlejší módy včetně rychlého boje, duelu es a miniaturní verze kampaně plus multiplayer. V hlavním příběhovém režimu se proletíte v osmnácti misích včetně tutorialu. Jednotlivé mise jsou přitom
rozmístěny po celém světě (především ale po Evropě) a na stereotyp prostředí si tedy stěžovat rozhodně nebudete. Přeletíte tak
přes spoustu masivních pozemních bitev v Anglii (nechybí ani slavná bitva o Londýn 14. září 1940), podíváte se do hlavního města Francie, romantiky tolik milované Paříže, kde se můžete proletět dokonce i pod Eiffelovkou, byť to technicky z reálného hlediska není možné). Další lokace, do kterých se při hraní BA podíváte, jsou Jižní Afrika, kde se dokonce při operaci Křižák setkáte
s válčícími jednotkami Desert Rats a Afrika Korps, zasněžené fjordy Norska, a samozřejmě se dostanete i nad území Německa, kde v roce 1945 svedete finální bitvu o Berlín.
Grafická stránka hry nahrává na smeč všem odpůrcům X360.
Autoři se nám tedy postarali o vskutku tématicky rozdílná prostředí, což rozhodně kvituji s povděkem. Náplň jednotlivých misí je přitom v rámci možností daného žánru též rozmanitá. Kromě sestřelování nepřátelských letounů na nekonečně možno způsobů se dočkáte i bombardování, torpédování a posadíte se i za otočnou střeleckou věž v B-17, přezdívané Letecká Pevnost, ve které
budete muset odrážet vlny útoků nepřátelských letounů. Narazíte ale i na vynalézavější mise. Například v jedné misi v Africe narazíte na pouštní bouři, a viditelnost se tak během několika okamžiků přiblíží nule. Jediným způsobem, jak se tedy dostat k požadovanému cíli je šumící rádio. Jakmile poletíte správným směrem, tak signál zesílí a jestli ne, tak právě naopak.
Čím by ale byla letecká hra leteckou hrou bez pořádných letounů? Těch je naštěstí ve hře celých 42 včetně F4F Wildcat, Spitfire či P-40C Warhawk. Byť je jejich ovládání čistě arkádové, tak rozdíly v jejich ovládání pocítíte okamžitě. Zkuste udělat s takovou B-17 looping a uvidíte co se stane.
|
Hratelnost je jedním z největších tahounů celé hry. Souboje mají spád a díky již zmiňované rozmanitosti misí nikdy nezaznamenáte větší přítomnost nudy. Občas se sice možná pozastavíte nad některým z komplikovanějších úkolů (například misi,
kde musíte bombardovat letiště a zároveň sestřelovat nepřátelské letouny, jsem opakoval hned několikrát), ale na žádný vyložený zásek jsem opravdu nenarazil. Celá hra tak – lidově řečeno – odsýpá. Mise střídá misi, což má kromě svěží hratelnosti za následek i to, že u BA nestrávíte dohromady více času než maximálně šest až sedm hodin. Po splnění kampaně se sice otevře její miniaturní verze a k dispozici je ještě několik vedlejších módů, ale žádný z nich vás nezabaví tolik, jako kampaň. Něco jiného je multiplayer. Ten nabízí klasický režim deathmatch (pod názvem Dogfight), dále Seek and Secure, ve kterém hráči závodí ve sestřelování cílů a několik dalších zajímavých módů včetně oblíbeného kooperačního. Největším zádrhelem
v celé hratelnosti je častá dezorientace a nemyslím tím onu zmiňovanou pronásledovací kameru. Paleta barev v BA není příliš
rozmanitá a například po trojnásobném loopingu často nevidíte rozdíl mezi světle modrým nebem a modrou hladinou moře. Co má
tato dočasná dezorientace za následek, jistě nemusím vůbec popisovat.
Grafická stránka hry nahrává na smeč všem odpůrcům X360. Špatná vyloženě není, ale za next-gen se nedá označit ani náhodou. Ne, že by mezi Xbox a X360 nebyl žádný rozdíl, ale kromě výrazných HDR efektů jsem nic většího opravdu nezaznamenal. HDR efekty jsou například při západu slunce sice efektní, ale jejich přítomnost ve hře má své temné stránky. Například letíte-li nad vybombardovanou plochou a uděláte jakýkoliv obranný manévr mající na svědomí obrácení vašeho letadla vzhůru nohama, tak se dočkáte totálního osvětlení vašeho aeroplánu, což má pod kilometry kouře za následek další dezorientaci, a jsme tak zase tam kde jsme byli. Textury jsou sice mnohdy neostré a bez detailu (hlavně budovy) a narazíte i na nějaký ten 2D strom, ale dalších
|
Vyvážená hratelnost
Krátká herní dobaBA je vhodná hra pro každého virtuálního letce, jehož obliby jsou v konzolovém světe převážně tlumeny. Vyplňuje i dočasně mezeru v tomto žánru na X360, kde byste konkurenta jen marně hledali. Bohužel se ale do značné míry jedná spíše o jakousi z nouze ctnost než o skutečně povedeného zástupce žánru.
| Blazing Angels: Squadrons of WWII | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
