Yeti Sports 4: Albatros Overload – tučňák letí na sever

Čtvrtý díl série Yeti Sports se tentokrát odehrává o poznání severněji – na pláži na pobřeží Austrálie – a hlavní roli v něm hrají tažní ptácí. Povede se tučňákovi uletět daleko na sever, do teplých krajin?

Zatímco předchozí díly Yeti Sport byly na Plných hrách recenzovány se značným zpožděním, čtyřka nesoucí podtitul Albatros Overload je takříkajíc žhavou novinkou, neboť spatřila světlo světa teprve před několika dny. A dokazuje hned dvě věci: první je, že má autor Chris Hilbert ještě bohatý přebytek nejrůznějších ujetých nápadů, kam potrhlé sportovní disciplíny umístit, druhá pak, že o tom dobře ví a počítá, neboť se nově objevila mapka naznačující cestu tučňáků a yettiho po světě a zdá se, že na nové dobrodružství je ještě spousta místa a zřejmě se dočkáme mnoha dalších dílů, což lze kvitovat jedině s povděkem. Ale nyní už zpět k Yetti Sports 4 – už podtitulek leccos naznačil. Tučňák letí na sever (což v případě jižní polokoule pochopitelně znamená let do teplých krajin, směrem k rovníku).

A protože je dobře známo, že tučňáci vzhledem ke svým zakrnělým křídlům příliš letu holdovat nemohou, musí to opět zařídit sněžný muž. Přichystánu na to má klasickou rampu, pomocí níž může tučňáka odpálit směrem vzhůru k nebesům. Tudy táhnou hejna stěhovavých ptáků, albatrosů, kteří pohotově svého méně schopného kolegu zachytí a nesou ho tak daleko, jak jim síly stačí. Hráčovou úlohou tak pochopitelně bude zajistit, aby ono "daleko" bylo skutečně co nejdál. Děje se tak volbou vhodného letového prostoru a směru pomocí mávání křídly levým myšítkem. Každé mávnutí ubere značnou část síly (jejíž momentální hodnota je zobrazena ve spodní části obrazovky a lze ji tak v každém okamžiku pohledem kontrolovat) a ve chvíli, kdy se její hodnota ocitne na nule, jde albatros prudce dolů.

Takticky vhodné je létat v nižších hladinách, neboť mávnutí má zde větší efekt. Naopak se nevyplácí létat v pruhu v nejvyšší části obrazovky, neboť zde vládnou špatné větry a albatrosovy síly se zmenšují ještě rapidněji. Zpočátku většinou hráči padají jako zralé hrušky, časem se povede vymyslet taktiky, kterak zůstat ve vzduchu co nejdéle a konečné výsledky začnou být přece jen důstojnější. Každopádně však lze říci, že z hlediska hratelnosti je z celé čtveřice Yeti Sportů právě Albatros Overload jednoznačně nejkomplexnější. Podává větší množství informací o letu a stavu pokusu o překonání nejvyššího skóre a je dost možná ještě soutěživější než jednička, dvojka či trojka (byť tady je možné licitovat).

Hratelnosti velmi prospívá výtečné audiovizuální zpracování. Na krásně namalované tučňáky, sněžného muže, albatrosy či ve spodní části pláže se pohybující a výkony měřící klokany se člověk vydrží dívat pořádně dlouhou dobu, k dobru pak lze Chrisi Hilbertovi připočíst i příjemnou hudbu v úvodních obrazovkách a zase o trošku lepší zvukové efekty. Přitom byla zachována miniaturní velikost instalačního souboru (či respektive jeho zazipovaného archívu), což je zejména pro modemem vybavené spoluobčany jistě skvělá zpráva. A tím lze zakončit dnešní nevšední polární sportovní příděl. Doufejme, že Chris nebude zahálet a v nejbližší době dovalí zase nějakou další povedenou disciplínu se sněžným mužem a tunou tučňáků v hlavní roli…