Protože jsme v neděli nestihli sepsat ani minimum toho, co jsme ten den viděli a co nám utkvělo v paměti, ačkoliv jsme se snažili sebevíc, vstával jsem včera již krátce po šesté hodině zdejšího času a kolem půl sedmé byl vzhůru celý pokoj. Ne, že bych byl tak hlučný, já ne, ale tlačítko na touchpadu mého notebooku cvakalo tak, že přerušilo v ranních hodinách již lehký spánek spolubydlících. Nedalo se však nic dělat - pracovat bylo třeba, abychom vás mohli zahltit nejčerstvějšími novinkami a informacemi z herního veletrhu ECTS a přes den, kdy procházíme různé expozice firem a diskutujeme s vývojáři, byť rozděleni, abychom toho stihli co nejvíce, se dost dobře psát opravdu nedá.
Když jsem tedy připravil na diskety včerejší várku informací, Honza se nasnídal (já kvůli práci snídani ani nestihl :-() a Sep s Alexem se připravili k odchodu, vyrazili jsme směr Olympia Hall. Zde jsme nejprve vystáli frontu na počítač (se zástupci nesmrtelného magazínu Excalibur v zádech), abychom mohli poslat do Čech nejčerstvější zpravodajství z ECTS, zjistili jsme si, jaký je prozatimní stav hlasování o Miss ECTS, abychom věděli, na jaké objekty se zaměřit (nakonec jsme stejně karty vyprázdnili na latexovou Lulu a holky od Erotica Island, které v naší výpravě získaly nejvíce sympatií) a pak jsme na téma "hostesky na ECTS" podebatovali s Potvorou. "Tak jsem viděl ty hostesky u Erotica Island a mám zase na půl roku pokoj," informoval nás šéfredaktor Doupěte při naší "pubescentní" debatě o kočenkách prezentujících hry. To já ani Honza jsme jeho postoj nesdíleli, ale krásu růžovoučkým hosteskám jsme přiznali. Pak jsme se ale dozvěděli, že někde v blízkosti stánku Erotica Island jsou i němci se svou Lulou, která je prý oblečená v latexu a podepisuje podložky pod myš, takže jsme neváhali a okamžitě si na odpoledne naplánovali návštěvu Lulina stánku.
Krátce poté jsme se s Honzou rozdělili, dali si sraz ve dvanáct hodin v press-centru, abychom se oba mohli účastnit Microsoftí prezentace X-boxu a poté jsme se rozeběhli po svých. Respektive Honza mě ještě doprovodil k Nintendu ke GameBoy Advanced, na které se chtěl také mrknout, a nejspíš se domníval, že za chvíli budu pokračovat dále, ale protože mě nový handheldík hodně zaujal, zůstal jsem u stánku několik desítek minut (možná to bylo něco přes hodinu) a pak jsem se rozhodl vyrazit do press-centra a zkusit do X-boxácké prezentace sepsat a do České republiky poslat novinku o tomto handheldíku. Zde jsem potkal Honzu Modráka z PlayStation magazínu a Petra Bulíře z Levelu, takže jsem obsadil volnou židli u stolu a začal psát. Než jsem se dostal do poloviny článku, vystřídali se u stolu ještě ing. Pavel Filipovič z Vogel Publishing, Potvora z Doupětě a Lukáš Erben z GameStaru, aby krátce poté přišel Honza Bílek a my si šli stoupnout za dříve se přesunuvšími Petrem Bulířem a Lukášem Erbenem před příslušnou místnost, kde probíhaly prezentace. Po jejím skončení jsem se opět prodral v press-centru k počítači, zkontroloval stav nahazování ranních článků a zjišťoval, jestli nás některý ze čtenářů nežádá o informace o konkrétním titulu či expozici, abychom je stihli zpracovat a poté jsme opět vyrazili prohlížet expozice a kam si myslíte, že jsme (tentokrát společně) šli? Samozřejmě k Lule.
Cestou jsme se však dohodli, že ještě uděláme reportáž o netradičních herních periferiích a protože Honzu některé z nich již dříve zaujaly, šli jsme na jistotu. Karatisté si to spolu rozdávali na ploškách, které přesně snímaly jejich pohyby a to, co oni dělali na těch plošinkách, pak dělali i jejich postavičky na monitoru před nimi a jim se sice nic nestalo, na počítači se však mydlili hlava nehlava. Poté jsme 
sledovali dospěláky pařící hry pro děti a jejich radost z výhry ve hře, kde bylo vaším úkolem jen co nejrychleji mačkat dvě tlačítka (jak prostoduché) a Honzu zaujali koně, respektive možnost být jejich řidičem a stoupnul si tudíž na kozlík, do ruky chytnul opratě a jal se závodit. Na fotografii je vidět, jak se soustředí na svou jízdu (chtěl totiž dojet první, i když se mu to nakonec po urputném boji nepodařilo). Zato když z kozlíku sestoupil, byl pěkně vytřepanej a podle vlastních slov i řádně unavenej, prý jakoby právě uběhl tři kilometry. Myslím si, že s tou vzdáleností to přehnal, avšak jeho roztřepané nohy jasně dávaly najevo, že procházka růžovým sadem to rozhodně nebyla.
Když jsme se prodrali k Lulině stánku, první co jsme viděl,i byla její umělohmotná (či pryžová) maketa s velkým poprsím a ve vyzývavé pozici. Její živá kolegyně už sice nebyla tak krásná, byla trošičku macatá (nikoliv tlustá :-)), avšak narvaná v latexu vypadala vážně dobře (i když nevím, bylo-li to tím latexem nebo něčím jiným :-)). Jak se dalo očekávat, bylo u její expozice docela hodně lidí, někteří se s ní fotili, jiní si nechávali podepisovat cédéčka s demem na hru, která vyšla na jaře loňského roku, a existovali i dobrodruzi, kteří toužili po tom mít Lulino erotické tričko. Ne, že bych po něm také netoužil, ale za to, abych se vysvlékl do půl pasu a vyměnil svoje tričko (včera blizzardí Diablo 2) za Lulino, mi to rozhodně nestálo. Možná kdybych měl na sobě nevzhledné Final Fantasy VIII, uvažoval bych o tom, ale pochybuju, že bych před tolika nadrženci sundával z těla veškerou techniku a svlékal se. Zas tak nadrženej jsem nebyl. :-)
Pak jsme se ještě na chvíli (tentokráte kvůli Honzovi, který si velice rozuměl s Potvorou) zastavili u Erotica Islandu, mrkli na dvě krásky v růžovém (ta blondýnka, co soutěží v Miss ECTS, již odhodila bederní roušku a zůstala jenom v kalhotkách, její černovlasá kamarádka však tolik odvážná přeci jenom nebyla) a vyrazili na galerii, kde v tu chvíli probíhalo předávání cen 
ECTS jednotlivým hrám a hardwaru. Na galerii bylo opravdu plno, na prostoru několika málo desítek metru čtverečních se nakupilo několik stovek lidí a dostat se někam, odkud by se dalo dobře fotit, bylo opravdu hodně těžké, ačkoliv jsme přišli dostatečně brzy. Naštěstí se nám to podařilo a protože si myslíme, že by vám samostatný článek nic neřekl, zmiňuji se o tom pouze v této reportáži a výsledky přineseme v druhém megamixu, který Mondy nahodí krátce po zveřejnění tohoto článku (aspoň doufám). Předávání netrvalo nikterak dlouho a krátce poté jsme se s Honzou rozdělili. On se šel flákat do Londýna a já šel ještě navštívit expozici Take 2 Interactive, respektive Illusion Softworks a následně jsem zašel na schůzku do Buka Entertainment zjistit novinky o Projectu Overdrive (něco ve stylu hry Mafia) a vesmírné strílečce Echeleon. U Illusion Softworks jsem si pak ověřil, jak rychle se šíří informace, neboť všichni češi už věděli, že jsme práskli problémy s rozejitím hratelné verze Hidden & Dangerous 2 (tímto zdravím naše milé čtenáře z Illusion Softworks a Phoenix Arts :-)).
Krátce před zavřením bran londýnské Olympia Hall jsme pak s Petrem Vochozkou, Jarkem Kolářem (Pterodon) a Danem Vávrou (šéf projektu Mafia) vyrazili do hotelu, cestou jsme tedy ještě potkali holky z Bohemia Interactive usmívající se na nějaké angličany (ke včerejší rezatovlasé krásce se dnes připojila Petra "Daniela" Holubová), v Tescu jsme si koupili večeři (já jsem šel opět do grilovaného kuřete - jednak je to skvělé jídlo a jednak půlka kuřete stojí jenom dvě libry) a na pokoji jsme opět začali zpracovávat informace, tentokráte společně s Honzou, přičemž když jsem někdy kolem desáté hodiny vytuhnul, převzal po mně štafetu u notebooku a přepsal si ze svého sešitu do elektronické podoby dva své články. No a když jsem se brzy ráno probudil, připravil jsem články k odeslání a napsal tuhle reportáž. Ale to už je vlastně den třetí a o tom zase až zítra (možná, pokud se dostaneme k internetu).
PS: Všechny uváděné časové údaje jsou ve zdejším čase, tedy v České republice bylo v tu dobu vždy o hodinu více, než popisuji v reportáži.
