Grafická revoluce letošního roku z pohledu nVidie
Nástup prvních grafických karet nVidie založených na 40nm technologii můžeme očekávat přesně v polovině letošního roku. Nástup bude pozvolný, ale už dnes jsou známy plány na vypuštění minimálně šesti nových karet. Zástupci nVidie potvrdili, že příchod 40nm technologie si nelze v žádném případě spojovat s uvedením DirectX 11. První karty budou totiž dostupné mnohem dříve než toto urychlování.
Úplně první grafická karta postavená na 40nm jádře s kódovým označením GT212 nebude žádným zázrakem. Ve své podstatě se bude jednat o upravenou verzi současného čipu GT200, který můžeme najít kupříkladu na skvělé grafice GeForce GTX 280. O kartě se toho ví vcelku málo a všeobecné odhady hovoří o používání velmi robustní 512bitové paměťové sběrnice a 384 rychlých shader procesorů.
Vzhledem k pokračující miniaturizaci je ale nepravděpodobné, že by se nVidii podařilo 512bitovou sběrnici udržet a tak její šířka nejspíše nakonec klesne k 256 bitům. Důležitou změnou by zde měla být především přidaná podpora pamětí GDDR5. Očekávat lze samozřejmě i vysoké pracovní kmitočty jádra.
S jádrem GT212 však ambice nVidie k dosažení co možná největšího výkonu ustanou. Na místo toho se začne v rychlém sledu přesouvat na 40nm architekturu celá řada levnějších grafických karet, které se po zvýšení pracovních frekvencí mohou na hry také hodit. Přesto budou 40nm grafické karty určeny z části spíše do kanceláře.
Cenově a současně snad i výkonově nejpřijatelnějším 40nm modelem tak bude grafická karta založená na jádře GT214. Takováto karta bude vlastně obdobou dnešní GeForce 9600GT. Narozdíl od starší karty jí přibude opět podpora pamětí GDDR5, razantnější zásahy do architektury se ale zřejmě konat nebudou. Zvýšení výkonu by měly obstarat spíše vyšší pracovní frekvence.
Na trhu bude i celá řada karet, jejichž ceny budou stejně nízké jako jejich výkon. Tyto grafické karty budou založeny na jádrech G216 a G218. Podobat by se v mnohém měly současné GeForce 9500GT a 8400GS. Díky pokročilé miniaturizaci jim navzdory nízké ceně přibudou další shader procesory. Podpora pamětí GDDR5 by měla být přítomna také, ale zůstane nejspíše bez využití. Bez podpory GDDR5 by pak i nadále mělo zůstat grafické jádro iGT209, které bude nahrazovat veškerou dnes dostupnou integrovanou grafiku od nVidie.
Perfektní herní grafika by se tak měla objevit teprve na konci letošního roku, kdy by nVidia měla vypustit jádro v současnosti označované jako GT300. Toto jádro bude prvním v řadě, které bude schopné hardwarově urychlovat novou verzi DirectX 11. Svým výkonem by mělo překonat všechny dnes vyráběné herní grafické karty. Jakékoliv přesné specifikace, na které můžeme narazit na internetu, jsou dnes bohužel jen otázkou spekulace. nVidia ani jiné zdroje v jejích laboratořích se k této kartě nevyjadřují. Jisté je jen to, že karta bude. Její podoba tak nejspíše není zatím jasná ani nVidii.
Core i5 budou více hřát a konzumovat energii
Již vcelku dlouho se ví o tom, že Intel plánuje prodávat vyjma drahých procesorů Core i7 také levnější variantu označovanou jako Core i5. Ta má být určena především do počítačů, od kterých je požadován slušný výkon a podpora pamětí DDR3. Zároveň se již ale bude blížit představám o přijatelné ceně a původním plánem bylo také zapracovat na spotřebě.
Právě spotřeba se ale ukázala nakonec jako největší problém. Zatímco běžné procesory s dnes již klasickou architekturou Core se daří optimalizovat pro spotřebu vcelku dobře, u procesorů Core i7 a i5 tomu tak není. Na vině je především bohatší architektura, která do procesoru vnáší i prvky, které původně obsahovaly northbridge čipy základních desek.
Hlavní změnou oproti zažité koncepci intelovských procesorů bude u Core i5 integrovaný řadič pamětí. Ten není stejný jako u Core i7, jelikož má 128bitovou datovou šířku. Bude mít nižší propustnost, která je dána používáním pouze dvou kanálů namísto tří, které používá Core i7. Přístup k operační paměti ale není jedinou změnou. Na procesoru se objevilo nově také DMI rozhraní a dokonce sem byly přemístěny i některé podpůrné obvody pro řízení sběrnice PCI Express.
Všechny tyto nové části procesoru však konzumují energii, vcelku okatě navyšují TDP a také kladou požadavky na lepší chlazení. První procesory Core i5 se mají objevit na přelomu října a září tohoto roku. Nebude se jednat o nikterak rychlá čtyřjádra a prozatím jsou ve hře frekvence mezi 2,1GHz a 2,66GHz. Již na nejnižších frekvencích ale dosáhne TDP těchto 45nm procesorů k 95Wattům.
Hřející se a energeticky náročné procesory nejsou jistě hlavním cílem Intelu, který si již stihl připravit vlastní konkurenci. Energeticky o mnoho lépe jsou na tom kupříkladu modely Core 2 Quad Q9400s a Q9500s, které na frekvenci 2,66GHz mají TDP pouhých 65Wattů. Vývojáři Intelu v krátkém prohlášení vzkázali, že podobně úsporné procesory Core i5 jsou také v plánu. Vývoj však není zdaleka bezproblémový a tak i ty nejsmělejší odhady hovoří o začátku prodeje v lednu příštího roku. O přesných specifikacích se však zatím nemluví.
Vlastnosti první generace chystaných procesorů Core i5 jsou již poměrně dobře prozkoumány. Úplně první model bude s největší pravděpodobností pracovat na frekvenci 2,13GHz. Architektura počítá s tříúrovňovou vyrovnávací pamětí, která bude rozdělena po 256kB na jádro a L3 o velikosti 8MB. Intel tvrdí, že tyto procesory dokáže nabídnou za zajímavou cenu. Předčasný optimismus však může pokazit tvrzení Intelu, že platformy podporující DDR3 se nemají stát v letošním roce mainstreamem.
Nové desky pro AM3 od MSI
Přestože procesory určené do socketu AM3 nám již klepou na dveře, výrobci základních desek je až do nynějška opomíjeli. Vlastní základní desky má ve výrobě zatím jen Asus a Gigabyte. Minulý týden se však objevily i dvě nové základní desky pod hlavičkou MSI. Zástupci společnosti si zřejmě uvědomují, že deska s AM3 není v dnešní době nutnost. Snaží se tak nalákat i na jiné přednosti. U MSI tak můžete vsadit buďto na vybavenost nebo téměř dokonalé grafické možnosti.
Základní desky jsou založené na čipsetech AMD 790GX a 790FX v kombinaci se southbridgem SB750. Dražší z modelů ponese označení 790FX-GD70 a jedná se o kombinaci všemožných prostředků, které zajistí podporu nejlepší možné grafiky, kterou umí AMD vytvořit. Podporovány jsou tak nejrůznější verze CrossFire, včetně zapojení čtyř grafických karet do CrossFireX. Paměťové sloty jsou vždy čtyři a připravené na maximálně 16GB operační paměti ve formě modulů DDR3.
Mnohem přijatelněji pro nasazení do klasického herního počítače se pak jeví druhý z modelů, který ponese označení 790GX-G65. Tato deska nabídne běžné zapojení karet do CrossFire a díky poměrně rychlému integrovanému grafickému jádru také technologii Hybrid CrossFireX. Zajímavý je především zadní header desky, na kterém nalezneme vyjma běžných konektorů pro připojení klávesnice a USB portů také externí SATA nebo ve dvou provedeních rozhraní FireWire.
Výhodou má být podle MSI i podpora nových technologií pro přetaktování a možnost připojení externího displeje. Méně se bohužel mluví o cenách, za které by se tyto základní desky měly prodávat. Již podle vybavení je jasné, že nebudou patřit k nejlevnějším. Při výběru základní desky hraje v poslední době nejvyšší roli právě cena a kvalita jejího provedení. Rozdíly ve výkonu jsou již jen minimální a tak bude určitě zajímavé sledovat konkurenční boj na této nové platformě.
Zdroje: AMD, Dailytech, Hardspell, HKEPC, Intel, MSI, nVidia, TG Daily, The Inquirer & Xbitlabs
