16nm procesory - jsou vůbec reálné?
Intel hlásí, že jeho procesory dosáhnou v roce 2013 na 16nm technologii. V současnosti sám ale prodává jen 45nm a 65nm verze. Velký skok kupředu je příslibem vysokého výkonu na hry i pěkné spotřeby pro notebooky. Příchod 16nm procesorů by také znamenal pořádný problém pro konkurenční AMD, která se svými procesory hodlá nějakou dobu zůstat na 45nm. Jaké to tedy se 16nm architekturou bude?
Ve skutečnosti je však průkopníkem v miniaturizaci na přímo šílené úrovni Toshiba. První náznak toho, že vyrábět elektronické součástky jen nepatrně větší, než jsou jednotlivé molekuly, totiž pochází právě z jejich laboratoří. Mnoho lidí možná překvapí, že 16nm součástku se podařilo vyrobit už v roce 2005. Velký rozruch to tehdy ale nezpůsobilo, protože se jednalo jen o těžko využitelné pole tranzistorů, z nichž většina měla velmi podivné vlastnosti, které by neumožňovaly jejich správnou funkci.
Úspěch tak přišel až o dva roky později. V roce 2007 se Toshibě v tichosti podařilo vyrobit pole hradel NAND, které používalo ještě o 1nm menší architekturu. Výsledný 15nm čip byl funkční a našel by snadno uplatnění například při vývoji pamětí. S pokroky v tomto oboru není Toshiba osamocena a tak již nyní můžeme dobře pozorovat, že výrobci pamětí používají pokročilejší výrobní proces, než výrobci procesorů.
Situace s procesory rozhodně není tak jednoduchá, jako je tomu u pamětí. Vývojáři Intelu a AMD totiž nehledají recept na vytvoření čipu obsahujícího velké množství totožných součástek. Procesory jsou složitějšími celky. Především jádro obsahuje dnes různorodé pracovní jednotky, které vyžadují zvláštní zapojení. Za normálních okolností se tak procesor navrhne nejdříve ve zvětšeném měřítku a pak se provede série přísně utajovaných úkonů, které vytvoří obrazovou masku miniaturních rozměrů. Tato maska se poté přenese v několika vrstvách na křemíkovou destičku. Celý technologický proces vzniku procesoru trvá okolo 3 měsíců.
Tvrzení Intelu, že bude moci vyrábět 16nm procesory, tak zní vcelku věrohodně. Toshiba ukázala na svých prototypech, že takovéto čipy skutečně vyrábět lze. Problémem však je, že 16nm čipy zatím neprošly žádnými zátěžovými testy.
Přechod na menší výrobní architekturu vždy v minulosti znamenal snížení nároků na spotřebu, zvýšení rychlosti a snížení vyzářeného tepla. Architektura o velikosti 16nm může být ale něco zcela jiného. Jednotlivé tranzistory již téměř nebudou odděleny a samy se budou skládat jen z několika málo atomů. V tomto měřítku se nedá vůbec zaručit hladký průběh signálů napříč procesorem a ikdyž se s tím procesor dokáže vyrovnat, bude se stále jednat o kritický problém. Pokud by se měly 16nm procesory vyrábět za pomoci současných technologií, měly by pravděpodobně vyšší spotřebu než připravované 32nm série.
Za tvrzením Intelu, tak může být jediný logický argument – v jeho laboratořích se podařilo objevit lepší materiál, ze kterého bude možné procesory vyrábět. Křemík totiž 16nm výrobě nevyhovuje. Je ale vůbec možné, aby klasickým křemíkovým čipům po několika desetiletích bádání tak rychle odzvonilo?
SLI na plný plyn s EVGA
Pro hráče, kteří mají ve svém počítači dvě grafické karty, připravila společnost EVGA malý dáreček. Jedná se o první z připravované řady patchů, které umožní využít plný výkon SLI na čerstvě uvedené hry a demoverze. SLI tedy bude opět o něco méně ztrátovou technologií.
Podpora SLI je v mnoha herních titulech i dnes velkým otazníkem. Především u připravovaných her si majitelé počítačů s několika grafickými kartami nemohou být nikdy jistí tím, že je bude možné plně využít. EVGA chce však tyto záruky hráčům poskytnout a její vývojáři se tak budou snažit uvolňovat hned po uvedení demoverzí a her nové a nové patche. O konečné řešení se však zřejmě nejedná.
Vše totiž pracuje na úrovni ovladačů a s prvním uvolněným patchem si přímo nainstalujete i nové ovladače grafických karet. To není rozhodně nejčistší řešení a může přinést i komplikace. EVGA vlastní podporu SLI nabízí bez posvěcení Microsoftu a ovladače nenesou certifikát WHQL. Od prvního balíčku není možné očekávat velkou škálu podporovaných titulů. Je to jen jakýsi test a tak bude možné SLI s novou podporou vyzkoušet na Burnout Race a demoverzi Necrovision pod DX10.
Špatnou zprávou je bohužel skutečnost, že EVGA nevydá žádnou verzi SLI patche pro Windows XP. Vše je tak podmíněno používáním Windows Vista a buďto dvěma grafickými kartami v SLI nebo jednou dvoujádrovou kartou. EVGA totiž uvádí, že na dvoujádrové karty dokáže přinést rozšířenou podporu SLI také.
Intel Atom s integrovaným grafickým jádrem
Během několika příštích měsíců Intel představí novou generaci procesorů Atom. Úspěšně se mu tuto platformu totiž podařilo dovést do stádia, kdy budou k vytvoření základu počítače stačit pouze dva čipy. Výsledná platforma bude mít jen čtvrtinovou velikost a poloviční spotřebu oproti Atomu, se kterým se můžeme setkat dnes. Zlepšit se má také výkon, kterým překoná nejlevnější Celerony. Intel nás však bude svým způsobem i klamat.
Jádra nového procesoru jsou vyvíjena pod kódovým označením Pineview a objevovat by se měla v jedno a dvoujádrovém osazení. Samotné jádro bude vyráběno 32nm technologií a umožní práci na u Atomu doposud nedosažených frekvencích. Jako s maximem se nyní počítá s frekvencí 1,8GHz. Procesory budou mít nové šetřící technologie a také HyperThreading – tedy další virtuální jádra.
Pokud si jen trošku připlatíme, přidá nám Intel na procesor i grafické jádro. Zde se bude jednat o modifikovaný adaptér GMA 950, se kterým se můžeme setkat běžně v noteboocích. Intel zde původně sliboval podporu DirectX 10, ale nikdy nedošlo na uvolnění ovladačů, které by toto urychlování umožňovali. Jádro je přesto s DirectX 9 vcelku použitelné a výkonem bude stačit i na nenáročné 3D hry.
Slabým místem současné verze Atomu je především čipset známý jako 945GSE. Jeho problém spočívá ve vysoké spotřebě, která se projevuje především při integraci do malých přenosných počítačů. Čipset zahrnuje podporu velkého množství zařízení, která nejsou schopny tyto malé počítače využít a navíc je nelze vypnout. Odpovědí by tak měl být čipset s názvem Tigerpoint.
Tigerpoint však nebude zcela nový. Intel se totiž rozhodl po vzoru nVidie přejmenovat starý čipset a de facto nám pod novým jménem podsouvá starý southbridge SB750. Část čipsetu bude nyní integrována přímo do procesoru. Přesto ale Intel slibuje vyšší frekvence FSB a také lepší podporu pamětí.
Kdy přesně by se měla nová verze Atomu na trhu objevit zatím bohužel známo není. Vše závisí také na výrobcích základních desek, jelikož i tento procesor se bude na ně přímo integrovat. Připravovaná generace Atomu by měla vydržet až do roku 2010 a prodávat se bude i za vcelku směšné částky. Deska s procesorem Atom vyrobeným na 32nm s frekvencí 1,4GHz by totiž neměla stát více než 20USD.
Zdroje: AMD, Dailytech, EVGA, Fudzilla, HardSpell, HKEPC, Intel, nVidia, The Inquirer, Xbitlabs & VR-Zone
