God Hand – první dojmy

Možná by se mohlo zdát, že klasické akční mlátičky jsou již mrtvým žánrem, ale když se k tomu přistoupí trochu jinak, může se stále jednat o zajímavou záležitost.

God Hand Capcom sice patří k těm největším velikánům videoherního průmyslu, ale z jistého pohledu je to poměrně dost rozporuplná firma. Dokáže totiž udělat hru nejvyšších kvalit, která je nadšeně přijata jak odbornou veřejností, tak i samotnými hráči, ale na druhou stranu tato firma dokáže neustále chrlit průměrné až podprůměrné klony téhož. Akční rubanice God Hand je objektivně vzato tak někde uprostřed, ačkoliv se nám v mnoha směrech velice líbí.

Když byla hra God Hand oznámena, bylo v tiskové zprávě napsáno, že se jedná o akční záležitost, na níž mimo jiné pracuje tvůrce Resident Evilu Shinji Mikami a série Viewtiful Joe Atsushi Inaba. Mělo by se tak jednat o jakousi „bokovku“, přičemž ovšem jak známo například z Kojimova úletu pro GBA Boktai, mohou být takovéto projekty i veskrze příjemným osvěžením videoherní scény, kde se vše točí v prvé řadě kolem peněz a tím pádem i již osvědčených konceptů a postupů. A God hand to jen a jen potvrzuje.

God Hand

Hra nabízí poměrně slušnou řádku nejrůznějších bojových technik.

Již dříve autoři oznámili, že se sice bude jednat o čistokrevnou akční mlátičku, ale jedním z hlavních cílů při tvorbě této hry bylo mimo jiné i to, vzít to všechno tak nějak s nadhledem a vlastně si i udělat legraci jak z daného žánru, tak i ze sebe samotných, což se na hře projevuje od prvních okamžiků poté, co ji spustíte. Příběh je klasicky šílený a pokud si ještě alespoň v náznacích pamatujeme původní tiskovou zprávu, měl by se točit kolem toho, že ten, kdo má ve vlastnictví mocný božský artefakt v podobě speciální paže, ten oplývá nebývalou silou, což se hlavnímu hrdinovi hry Jeanovi pro velmi časté potyčky s nepřáteli velice hodí. Zajímavostí také je, že podle dřívějšího vyjádření tvůrců Jean s protivníky nebojuje proto, aby zachránil svět či z nějakých jiných ušlechtilých důvodů, ale čistě jen proto, že je nemá rád.

God Hand Samotná hratelnost podle toho, co jsme měli možnost hrát dostála původním prohlášením víceméně na sto procent. Akce je skutečně rychlá, má spád a hra vám nedá vydechnout skoro ani na okamžik, jelikož „zásoby“ nepřátel jsou téměř neomezené, takže se na vás budou valit každou chvíli jejich nové a nové vlny. Jejich ztvárnění je navíc jakž takž pestré, takže ani při jejich vysokém počtu nebudete jen tak trpět pocitem, že se jedná o stále stejné klony téhož padoucha, což jistě potěší, ale je zřejmé, že časem by k takovémuto dojmu asi dojít mělo.

Jediným větším zklamáním je zatím grafická stránka této hry.

Autoři se poměrně velmi dobře popasovali s ovládáním, které je jednoduché, intuitivní, ale zároveň i účelné a umožňující vcelku slušnou řádku nejrůznějších pohybů. Pokud bychom měli God Hand po této stránce přirovnat k něčemu z poslední doby, jednalo by se zcela jistě o Urban Reign. Capcomácká variace na toto téma jde ale ještě o něco dále a hraje se ještě příjemněji. God Hand Zejména jde o to, že aniž byste tušili, jak který úder či techniku udělat, tak nějak intuitivně na to přijdete sami, a to poměrně velmi rychle, takže pro vás hned oz začátku nebude problém rozdávat přesně ty údery, které chcete. Pokud tedy chcete zaútočit na spodní pásmo protivníkova těla není to žádný problém, pokud jej chcete nakopat třeba do choulostivých partií, rovněž žádný problém. Tuto skutečnost je potřeba vyzdvihnout zejména ve světle toho, že se jedná o akci viděnou z perspektivy třetí osoby, a tudíž by mohlo docházet k tomu, že se ovládání úderů bude „vzájemně plést“ s ovládáním pohybu, leč naštěstí se tak neděje, respektive děje se tak pouze v míře naprosto minimální.

Jak již bylo naznačeno, hra nabízí poměrně slušnou řádku nejrůznějších bojových technik, z nichž se samozřejmě vcelku přirozeně a uživatelsky příjemně dají vytvářet i velmi slušná komba se smrtícími účinky a když už je nejhůře, je zde stále možnost aktivovat speciální schopnosti vaší božské ruky, a to pak na obrazovce lítá vše bez výjimky, lhostejno zda to peří má či nemá. Tím God Hand se dostáváme k onomu oz začátku tolik zdůrazňovanému apelu na celkové humorné pojetí hry. Když totiž aktivujete božskou ruku, váš pohyb na obrazovce se zrychlí a vy tam pak pobíháte doslova jako splašené torpédo. Již jen to je ukázkou toho, že k této hře autoři přistupují skutečně tak trochu jinak. Zatímco všichni ostatní do akčních her cpou bullet-time, kdy se vše okolo zpomalí, zde se vy naopak zrychlíte a vše zde vypadá jako v němé grotesce. O vtipné situace ale není nouze ani při standardně vedených bitkách v době, kdy nemáte nabitý „ukazatel božskosti“. Zaujmou kupříkladu již jen zvukové projevy nepřátel, kterým dáváte na budku. Ty jsou totiž tak přehnané a výrazné, že ať už chcete nebo ne, musíte se jim alespoň pousmát. Podobně je tomu i třeba s animacemi nepřátel trefených do třísel či jiných „klíčových“ míst a i když se to časem asi okouká, první dojem z toho je skutečně výborný a příjemně usměvavý.

Jediným větším zklamáním je tak zatím grafická stránka této hry. Ta je totiž poměrně nevábná. Modely postav se jeví God Hand jako vcelku jednoduché a grafika celkově je poměrně chudá a poněkud zrnitá. Tedy ne že by se na to vyloženě nedalo koukat, ale z dílen Capcomu jsme zvyklí na jiné grafické skvosty. Rozpačitý dojem z grafiky pak nijak zvlášť nespraví ani relativně vysoká interaktivita zdejších prostředí, kdy velmi příjemně působí například situace, kdy nepřítele pošlete proti sloupu podpírajícímu stříšku, načež se oboje sympaticky zboří. Ani poměrně slabá grafika nás ovšem zatím nedokázala přesvědčit o to, že se nám God Hand nebude líbit a vypadá to, že se na nás chystá veskrze příjemná mlátička, která bude v prvé řadě zábavná a ve druhé řadě i vtipná, zajímavá a svým způsobem i netradiční.

Index očekávání: 80%


Témata: bitka