„Prostě to nestíhají. Beru rodičovský příspěvek a přídavek na dítě a jdu sem už potřetí. Předminulý týden jsem přišla asi ve dvě odpoledne, zmáčkla tlačítko a dostala lístek, ale už bylo plno a nevzali mě. Tak jsem přišla znovu teď dopoledne a zase bylo plno. Objednali mě na půl druhou, tak to snad už dopadne,“ říká Helena Šmatárová z Hradce Králové.
Stejnou zkušenost má i invalidní důchodce Dušan Čisár, který žádá o příspěvek na bydlení.
„Dříve to bylo okamžité. Čekal jsem třeba půl hodiny nebo hodinu, ale vyřídilo se to najednou. Myslím, že se to začalo hodně zdržovat začátkem října. Každý si na to stěžuje. Dříve se také nestávalo, že by mě poslali do jiných dveří, než kam patřím. Tam o mně nevěděli, dali mně jiné papíry a instrukce a poslali domů, ať přijdu jindy,“ přiblížil.
Oba se však shodují, že schválené dávky dostávají v řádném termínu. „Když už to vyřídím, tak mi to potom chodí v pořádku,“ potvrzuje Čisár.
Šéf hradeckého úřadu Martin Horák potvrzuje, že nápor žadatelů je v poslední době enormní.
„Žádostí je mnohem více než dříve, některé jsou nové. Pokud pomineme humanitární dávku občanům Ukrajiny, museli jsme zadministrovat třeba jednorázový příspěvek na dítě. Další dávky sice vyplácíme standardně, nastal však výrazný nárůst žadatelů zejména u příspěvku na bydlení. Zatím se daří vyplácet dávky včas,“ říká Horák.
Má však obavy o zaměstnance. „Ve stejném počtu jako dříve zpracováváme výrazně větší množství žádostí. U naprosté většiny to zvládáme, ale je otázka, jak dlouho to lidé vydrží. Pracovní vypětí je nepochybně o mnoho vyšší, než bylo v minulosti, a riziko, že to někteří nezvládnou, odejdou nebo onemocní, se rovněž zvyšuje,“ poznamenal.
Žádostí o příspěvek na bydlení v září skokově narostl napříč republikou. Zvýšil se počet lidí, kteří se bez této pomoci neobejdou, domácnosti reálně zchudly a rovněž se rozšířilo povědomí, že o podporu lze žádat. Od začátku října navíc platí nové normativy, které žádat o pomoc mají umožnit více lidem.
„V září jsme vyplatili více než 188 tisíc příspěvků na bydlení v celkovém objemu převyšujícím 766,5 milionu korun,“ vyčíslil měsíční sumu vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Podle ředitele Horáka mají na délku vyřizování žádostí o dávky vliv i klienti. „Často se setkáváme s neúplnými žádostmi a s jejich nedostatečným doplněním. Týká se to zejména zjednodušených elektronických žádostí, kdy klienti nedodají všechno, co mají. Když je vyzýváme k doplnění, trvá to poměrně dlouho. Potom může dojít k prodlení z jejich strany,“ říká Horák.
