Správci KRNAP chtějí od letní sezony snížit počet automobilů zaparkovaných na území národního parku. Provozovatelům ubytovacích zařízení zaslali dopis, že už nebudou tolerovat vozidla odstavená na neoficiálních a neschválených parkovištích. Boudaři to považují za velký problém. Obávají se, že nařízení spoustu hostů od dovolené v Krkonoších odradí.
Parkovat totiž budou muset i několik kilometrů od chat a za odvoz na hřebeny, pokud nebudou chtít jít pěšky, platit. Ochranáři už záměr projednali se zástupci zdejších obcí.
Rada KRNAP loni v listopadu přijala deklaraci s výmluvným názvem Krkonoše nejsou parkoviště. Deklarace stejně jako platný návštěvní řád říká, že auta mohou na území národního parku stát pouze na místech, která jsou k tomu určená a úředně povolená.
„Množství vozidel odstavovaných nejen v nejbližším okolí objektů na území KRNAP, ale i volně na louky, okraje lesů a cest představuje zátěž pro přírodu a také budí negativní pocity v návštěvnících hor,“ píše se v deklaraci. Ochranáři chtějí od léta text uvést do praxe, zavedou nový parkovací systém.
„Správa KRNAP bude vydávat speciální karty, které osvědčí existenci úředně schváleného parkovacího či odstavného místa,“ popisuje ředitel správy parku Jan Hřebačka.
Ke každému místu úředníci vydají jednu kartu, boudaři budou muset doložit, že parkovací místo je od úřadů povolené. Zatímco pro maximálně pět míst ochranáři vydají výjimku na základě zakreslení do mapy a souhlasu vlastníka pozemku, stání pro více než 10 vozidel už bude podléhat stavebnímu řízení. Bez této karty nebudou moci auta v národním parku stát. Dosud výletníkům stačila k parkování u boudy v chráněném území povolenka.
Regulace se v první fázi dotkne ubytovatelů v I. a II. zóně národního parku a v katastru Malé Úpy, celkem 372 objektů.
„Současný stav často není v souladu s legislativou, takže je potřeba ty věci narovnat, aby byly přesně podle předpisů. Není možné, aby jeden boudař kvůli tomu, že staví nový objekt nebo rekonstruuje stávající, musel dokládat všechna povolení, a druhý jen kvůli tomu, že jeho objekt stojí a funguje řadu let, nemusel mít papíry žádné,“ vysvětluje mluvčí správy parku Radek Drahný.
Je to krok zpět, tvrdí boudařka
Prostorná parkoviště, která odpovídají předpisům, však většina provozovatelů původních hřebenových bud nemá. Automobily hostů proto v letní sezoně parkují, kde se dá.
„Je to krok zpátky. KRNAP dvacet let toleroval, že auta stála okolo horských bud, teď už to nebude možné. Chápu, že je potřeba chránit přírodu, ale je hodně špatně, že o nás bez nás, kteří tady boudaříme a žijeme 20 let, rozhodují lidé z kanceláří, kteří tady ve většině případů ani nikdy nebyli,“ říká Jana Dvořáková, která s manželem provozuje chatu Vatru, Novopackou a Moravskou boudu nad Špindlerovým Mlýnem.
Pokud by měli striktně dodržovat předpisy, zůstane jim pro všechny tři objekty s celkovou kapacitou 150 lůžek dohromady jen 15 parkovacích míst. „To v dnešní době nestačí ani pro personál,“ upozorňuje boudařka.
Pro každého hosta budou muset jezdit anebo si postavit nové parkovací plochy. Nejbližší soukromé parkoviště od Moravské boudy je dva kilometry na Špindlerovce. Když s tím jeho majitel nebude souhlasit, musí hosté nechat vůz na záchytných parkovištích ve Špindlerově Mlýně. U Hromovky a Medvědína však mohou parkovat jen přes den.
Nejbližší parkoviště, kde je auto možné nechat několik dní, se nachází u Labské přehrady, tedy bezmála 15 kilometrů od Moravské boudy.
„Neumím si představit, že někdo pojede na dovolenou do Krkonoš a auto nechá týden stát 15 kilometrů od chaty na nehlídaném odstavném parkovišti. Myslím si, že i spoustu našich stálých hostů to od pobytu odradí,“ tvrdí Jana Dvořáková, podle které bude mít nařízení Správy KRNAP na životní prostředí spíše negativní vliv. Každého klienta budou muset na začátku dovolené vyzvednout a po jejím skončení zase odvézt k autu. Pojedou tudíž čtyřikrát. Když výletník bude parkovat přímo u boudy, pojede jen dvakrát.
Změnu nakonec zaplatí hosté
„To je samozřejmě pravda, na druhou stranu nebude kolem horské boudy stát dvacet třicet aut a nebudou snižovat pohodlný komfort ostatním návštěvníkům, kteří třeba nemají to štěstí, že jsou na boudě ubytováni,“ vysvětluje Radek Drahný a dodává, že provozovatele nikdo nenutí, aby pro hosty jezdili.
„Host může, tak jako to bylo v minulosti běžné, přijít k objektu pěšky,“ říká. Podle mluvčího navíc dnes turisté hřebenové boudy mnohdy využívají jen jako základny k výletům do širokého okolí, takže po cestách v národním parku beztak jezdí častěji.
Provozovatel Brádlerových bud nad Špindlerovým Mlýnem Petr Bárta upozorňuje, že netolerance parkování v národním parku povede k prodražení dovolených.
„Ve finále to vždycky odnese host. Buď zaplatí mně za odvoz z parkoviště, nebo si zaplatí taxi. Pak si rozmyslí, jestli pro něj není výhodnější ubytovat se dole ve městě a na hřebeny se dostat lanovkou nebo pěšky. Potom ale můžeme hřebenové boudy zavřít,“ naznačuje Petr Bárta.
