Pondělí 19. dubna 2021, svátek má Rostislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 19. dubna 2021 Rostislav

Lidé prchající do Krkonoš před epidemií opakují dávný model uvažování

  14:25
Už před staletími se lidé utíkali do bezpečí Krkonoš. V málo osídlených oblastech se chtěli skrýt právě i před nakažlivými nemocemi. Není proto překvapením, že současníci stejně reagují i při koronavirové pandemii, tvrdí Michal Skalka ze Správy Krkonošského národního parku.

Sněžka v inverzním počasí při pohledu od Žižkovy boudy (17. 12. 2019) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Kontroly na hranicích, obavy ze šíření epidemie nebo únik do méně osídlených míst nejsou v situaci, kterou Česká republika nyní zažívá, ničím novým.

Krkonoše, ve smyslu území dnešního Krkonošského národního parku (KRNAP) s jeho ochranným pásmem, patří k oblastem, kde si v minulosti velké epidemie nemocí vybíraly menší daň na životech než v podhůří. Proto není divu, že někteří lidé z měst, stejně jako před staletími, hledají nyní v Krkonoších odpočinek a azyl.

„Traduje se, že v 17. století, kdy v Praze řádil mor, lidé utíkali do hor, protože věřili, že tam je ´černá smrt´ nedohoní. Neznamená to, že by se epidemie Krkonoším vyhýbaly, ale v porovnání s hustěji osídleným podhůřím, neměly takový dopad na místní obyvatelstvo. Nelze to samozřejmě srovnávat s nynější situací, ale model uvažování je asi hodně podobný,“ říká Michal Skalka ze Správy KRNAP ve Vrchlabí.

Svoji roli ve zdravotním stavu horalů mohlo hrát v minulosti i to, že v Krkonoších mělo tradici lidové léčitelství a bylinkářství. Příroda pro ně byla zdrojem obživy i přírodních léčiv.

„I když se lidé na horách podle dobových pramenů dožívali až sta let, průměrný věk byl nízký. Věku deseti let se dožívalo jen 30 procent dětí. Decimoval je nedostatek hygieny i chudá a jednotvárná strava zejména v zimě,“ vysvětluje Skalka.

Na žloutenku se užíval žlutý lišejník

Pokud už někoho choroba dostihla, léčba byla často intuitivní - žlutý lišejník se používal na žloutenku a důlkatec plicní na zápal plic.

Fotogalerie

„Věděli nepochybně více než my, kam si pro co zajít. Dá se mluvit také o arnice, hořcouce, ale i zdravém povětří a pohybu, kterého obyvatelé Krkonoš měli na rozdíl od lidí ve městech ažaž,“ poznamenává Skalka.

Z dobových dokumentů vyplývá, že preventivní opatření proti šíření nákaz se v minulosti ani Krkonoším nevyhnula.

Je doloženo, že v roce 1632, během morové epidemie evropského formátu, vzniklo na hřebenech hor několik strážnic. Jednou z nich byla i Stará Slezská bouda, která je nyní na polské straně západních Krkonoš.

Krkonoše byly dlouho periférií, hlavní hřeben tvořil přirozenou hranici, což tento kraj formovalo. Kromě horských údolí bylo osídlení roztroušené po stráních a hřebenech z větší části odlesněných s arkto-alpínskou tundrou tak, aby hospodářství mělo dostatek pastvin a půdy.

Cizinci přinášeli do hor nákazy, ale i pokrok

Osídlování východních Krkonoš začalo nejpozději na počátku 16. století, kolonisty byli nově příchozí z oblasti Alp a původní obyvatelé podhůří. Nákazy do Krkonoš přinášeli především cizinci, kteří ale mnohdy byli pro společenstva horalů přínosem.

Podle jedné krkonošské legendy dva studenti, kteří utekli z Prahy do Krkonoš před morem, založili v Karpaczi na dnešní polské straně hor Cech laborantů, tedy něco na způsob cechu lékárníků a léčitelů.

„Používali nejen desítky různých bylin, jejich kořenů, ale také kůru a dřevo různých stromů. Recepty střežili jako oko v hlavě, proto se jich dochovalo tak málo,“ říká Skalka.

Jeden takový se měl užívat i proti moru a v dobové literatuře je popsán takto: „Vezmi tři loty theriacu a aloe, dva loty Terra sigilata (železitá hlína), šest kvintlíků myrhy, po třech kvintlících bobřího stroje (výměšek aromatické podocasní žlázy bobra), kafru, mochny, třemdavy, angeliky, hořce, dva kvintlíky choroše lékařského, jeden kvintlík cicváru a jeden lot rebarbory. Jemně rozkrájet, roztlouci a přidat potaš, povařit v pálence, vyluhovat a přefiltrovat přes papír. Užívat ráno, v poledne i večer po jedné sklence“.

V České republice platí kvůli koronaviru nouzový stav, je omezen pohyb lidí, cestování, uzavřeny jsou hranice a platí nařízení o nošení roušek na veřejnosti. V Krkonoších letos v březnu předčasně skončila zimní sezona.

Poslední lyžování ve Špindlerově Mlýně:

13. března 2020

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Občané odmítají další bytovky. Nechceme vás tady, křičeli na developera

Odpůrci plánované stavby dvou bytových domů ve Dvoře Králové spílali na zasedání zastupitelstva investorovi i...

Bobři nežvaní, ale makají. Osídlili řeku Orlici v Hradci a pomáhají

Zatímco nutrie se v Hradci Králové přemnožily, bobři jsou vzácnější. Před dvěma lety objevili důkazy jejich výskytu...

Krása prázdných Krkonoš. Covid umožnil štábu Posledního závodu unikátní záběry

Premium Filmaři v Krkonoších při natáčení dramatu Poslední závod o tragédii Hanče s Vrbatou zažili drsné mrazy i vánici....

Ze záchrany lízátek mám radost, říká architekt nového stadionu v Hradci

Už druhý multifunkční sportovní areál navrhl pro Hradec Králové místní architekt Tomáš Vymetálek. Po sedmi letech se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rodiče dostali pokutu za vodění školaček až do třídy. Úřad sankci zrušil

Krajský úřad Královéhradeckého kraje se zastal rodičů, kteří dostali od radnice v Nové Pace na Jičínsku pokutu za to,...

Bláznivý voyeur Tichý. Žil jako bezdomovec, dnes jeho fotky stojí statisíce

Premium V jeho domě se fotky válely po zemi, padal na ně prach i bláto z bot. Na téměř každé z nich byla skvrna od kávy nebo...

Za fotky nehody Philipa nabízeli obří sumu. Neprodal jsem, říká exšéf Kladrub

Premium Když v roce 1996 přijela do Čech britská královna Alžběta II., snad nikdo nemohl velkému milovníkovi koní a jejich...

Svačiny jsou zbytečné. Stačí jíst dvakrát denně, vysvětluje profesor Anděl

Premium Nadváhu má v Česku až 44 procent mužů a 31 procent žen. A obezitu dalších 20 procent mužů a 18 procent žen. Statisíce z...

  • Další z rubriky

Bobři nežvaní, ale makají. Osídlili řeku Orlici v Hradci a pomáhají

Zatímco nutrie se v Hradci Králové přemnožily, bobři jsou vzácnější. Před dvěma lety objevili důkazy jejich výskytu...

Agresivní muž ukazoval na panence, jak pořeže policisty. Hrozí mu pět let

V policejní cele skončil opilý devětatřicetiletý muž, který v Hradci Králové vyhrožoval jedné ženě. Byl agresivní a s...

Opilý mopedista kličkoval městem před policií, honičku vzdal u plotu

Do nerovné noční honičky s policií se pustil mladý muž v Červeném Kostelci na Náchodsku. Na staré babetě ujížděl před...

Paroplavba v Hradci se chystá na sezonu jen zvolna, kapitána trápila záda

Bolavá záda kapitána Jaroslava Kostkana vyvolávají obavy o začátek letošní paroplavební sezony na Labi v Hradci...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Je to podraz, říká organizátor koncertů Cesta ze tmy. S projektem končí

Už za týden měl prostory pražské Lucerny rozeznít první koncert ze série Cesta ze tmy. Ministr zdravotnictví Petr...

Z Philipova pohřbu odcházeli bratři William a Harry v důvěrném hovoru

Na hradu Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžběty II. Velká pozornost se upírala také na...

Královna se rozloučila s Philipem bílými květinami a vlastnoručním vzkazem

Královna Alžběta II. se rozloučila s mužem, který stál po jejím boku celých 73 let. Posledními vzkazy pro prince...

Pohřbít psa na zahradě? Splnit podmínky vyhlášky je téměř nemožné

Chov zvířecího mazlíčka nepřináší jen radosti. Každý bude muset jednou řešit otázku kam s ním, až život jeho čtyřnohého...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...