Úterý 7. dubna 2020, svátek má Heřman, Hermína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. dubna 2020 Heřman, Hermína

Lidé prchající do Krkonoš před epidemií opakují dávný model uvažování

  14:25aktualizováno  14:25
Už před staletími se lidé utíkali do bezpečí Krkonoš. V málo osídlených oblastech se chtěli skrýt právě i před nakažlivými nemocemi. Není proto překvapením, že současníci stejně reagují i při koronavirové pandemii, tvrdí Michal Skalka ze Správy Krkonošského národního parku.

Sněžka v inverzním počasí při pohledu od Žižkovy boudy (17. 12. 2019) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Kontroly na hranicích, obavy ze šíření epidemie nebo únik do méně osídlených míst nejsou v situaci, kterou Česká republika nyní zažívá, ničím novým.

Krkonoše, ve smyslu území dnešního Krkonošského národního parku (KRNAP) s jeho ochranným pásmem, patří k oblastem, kde si v minulosti velké epidemie nemocí vybíraly menší daň na životech než v podhůří. Proto není divu, že někteří lidé z měst, stejně jako před staletími, hledají nyní v Krkonoších odpočinek a azyl.

„Traduje se, že v 17. století, kdy v Praze řádil mor, lidé utíkali do hor, protože věřili, že tam je ´černá smrt´ nedohoní. Neznamená to, že by se epidemie Krkonoším vyhýbaly, ale v porovnání s hustěji osídleným podhůřím, neměly takový dopad na místní obyvatelstvo. Nelze to samozřejmě srovnávat s nynější situací, ale model uvažování je asi hodně podobný,“ říká Michal Skalka ze Správy KRNAP ve Vrchlabí.

Svoji roli ve zdravotním stavu horalů mohlo hrát v minulosti i to, že v Krkonoších mělo tradici lidové léčitelství a bylinkářství. Příroda pro ně byla zdrojem obživy i přírodních léčiv.

„I když se lidé na horách podle dobových pramenů dožívali až sta let, průměrný věk byl nízký. Věku deseti let se dožívalo jen 30 procent dětí. Decimoval je nedostatek hygieny i chudá a jednotvárná strava zejména v zimě,“ vysvětluje Skalka.

Na žloutenku se užíval žlutý lišejník

Pokud už někoho choroba dostihla, léčba byla často intuitivní - žlutý lišejník se používal na žloutenku a důlkatec plicní na zápal plic.

Fotogalerie

„Věděli nepochybně více než my, kam si pro co zajít. Dá se mluvit také o arnice, hořcouce, ale i zdravém povětří a pohybu, kterého obyvatelé Krkonoš měli na rozdíl od lidí ve městech ažaž,“ poznamenává Skalka.

Z dobových dokumentů vyplývá, že preventivní opatření proti šíření nákaz se v minulosti ani Krkonoším nevyhnula.

Je doloženo, že v roce 1632, během morové epidemie evropského formátu, vzniklo na hřebenech hor několik strážnic. Jednou z nich byla i Stará Slezská bouda, která je nyní na polské straně západních Krkonoš.

Krkonoše byly dlouho periférií, hlavní hřeben tvořil přirozenou hranici, což tento kraj formovalo. Kromě horských údolí bylo osídlení roztroušené po stráních a hřebenech z větší části odlesněných s arkto-alpínskou tundrou tak, aby hospodářství mělo dostatek pastvin a půdy.

Cizinci přinášeli do hor nákazy, ale i pokrok

Osídlování východních Krkonoš začalo nejpozději na počátku 16. století, kolonisty byli nově příchozí z oblasti Alp a původní obyvatelé podhůří. Nákazy do Krkonoš přinášeli především cizinci, kteří ale mnohdy byli pro společenstva horalů přínosem.

Podle jedné krkonošské legendy dva studenti, kteří utekli z Prahy do Krkonoš před morem, založili v Karpaczi na dnešní polské straně hor Cech laborantů, tedy něco na způsob cechu lékárníků a léčitelů.

„Používali nejen desítky různých bylin, jejich kořenů, ale také kůru a dřevo různých stromů. Recepty střežili jako oko v hlavě, proto se jich dochovalo tak málo,“ říká Skalka.

Jeden takový se měl užívat i proti moru a v dobové literatuře je popsán takto: „Vezmi tři loty theriacu a aloe, dva loty Terra sigilata (železitá hlína), šest kvintlíků myrhy, po třech kvintlících bobřího stroje (výměšek aromatické podocasní žlázy bobra), kafru, mochny, třemdavy, angeliky, hořce, dva kvintlíky choroše lékařského, jeden kvintlík cicváru a jeden lot rebarbory. Jemně rozkrájet, roztlouci a přidat potaš, povařit v pálence, vyluhovat a přefiltrovat přes papír. Užívat ráno, v poledne i večer po jedné sklence“.

V České republice platí kvůli koronaviru nouzový stav, je omezen pohyb lidí, cestování, uzavřeny jsou hranice a platí nařízení o nošení roušek na veřejnosti. V Krkonoších letos v březnu předčasně skončila zimní sezona.

Poslední lyžování ve Špindlerově Mlýně:

Autoři: ,

Karanténa v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

Sněžné skútry poškodily nejcennější místa Krkonoš, strážci jezdce dopadli

Strážci Krkonošského národního parku s policisty dopadli při činu skupinu jezdců na sněžných skútrech. Vandalové...

Vadí večírky, potkávání lidí v lese ne. Hygienik varuje před strachem

Hygienikům v Královéhradeckém kraji se dosud daří vyhledávat kontakty lidí nakažených koronavirem. Zdejší počet...

V Česku zemřelo 44 lidí s koronavirem, nakažených jsou téměř čtyři tisíce

V nemocnici v Hradci Králové zemřela dopoledne 79letá vážně nemocná pacientka, jež měla pozitivní test na COVID-19. Je...

Růžička: Zlaté časy jsou pryč, musím zase bojovat o místo a renomé

Vladimír Růžička býval nedotknutelnou personou českého hokeje, ale jeho status se v posledních letech mění. Někdejší...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Vařit z minerálky Jan už se nedá. Lidé si stěžují, že zapáchá a zmodrá

Tři měsíce od otevření Malých lázní v Náchodě se lidé nepřestávají podivovat chuti nové minerální vody Jan. Obsahuje...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Muže bez řidičáku obžalovali. Zdrogovaný ujížděl Hradcem, zmizel od nehody

Kriminalisté ukončili případ muže, který v červnu při divoké honičce s policisty v Hradci Králové ohrozil několik lidí....

Pomáhám, protože můžu. Iniciativa už zapojila tisíce mediků

Student medicíny Tomáš Sychra ze Dvora Králové spoluzaložil iniciativu, díky níž už více než dva tisíce mediků ve stavu...

Vadí večírky, potkávání lidí v lese ne. Hygienik varuje před strachem

Hygienikům v Královéhradeckém kraji se dosud daří vyhledávat kontakty lidí nakažených koronavirem. Zdejší počet...

Banky v Královéhradeckém kraji ruší některé pobočky, bankomaty zachovají

Lidé ve městech Královéhradeckého kraje přicházejí o pobočky bank. Například v Třebechovicích pod Orebem skončily ke...

Otestováno: Jak vašim nejmenším chutnalo organické mléko a kaše Kendamil?
Otestováno: Jak vašim nejmenším chutnalo organické mléko a kaše Kendamil?

Dvacet testerek mělo možnost vyzkoušet organické kaše a mléka Kendamil. Ty jsou vyrobeny z kvalitního plnotučného mléka a obsahují důležité vitamíny a minerály, které děťátko potřebuje pro správný vývoj a růst. Jak v testu dopadly?

Najdete na iDNES.cz