Akce díky své rychlosti ani nestačila vyvolat protesty. Kontroverzní však je, ostatně svědčí o tom reakce místních. Útěchou může být aspoň náhradní výsadba, která je v plném proudu, technické služby jen mezi mostem u soutoku a asi kilometr vzdáleným Labským mostem vysázely mnoho desítek nových stromků.
„Zaráží mě, že jsme o akci jako obyvatelé nábřeží vůbec nic nevěděli. Ano, nejspíš to nějakou dobu viselo na úřední desce, ale normální člověk ji nemůže pravidelně lustrovat. Vadí mi to,“ řekl Miroslav Klička.
„Nezdá se mi, že ty lípy musely skončit takhle smutně. Podle mě nebyly zralé na skácení, spíš na ošetření,“ upozornila Věra Grimmová.
O záměru se však ve skutečnosti vědělo už od loňského léta, kdy byla vydána žádost. Do správního řízení se přihlásil pouze Český svaz ochránců přírody - organizace Orlice. Ekologický spolek s kácením nesouhlasil.
„K dispozici je pouze jednostranné zhodnocení stavu stromů žadatelem. Měl by být prověřen nezávislý posudek, který by zhodnotil naléhavost stavu stromořadí a posoudil možnosti případného ošetření stromů tak, aby mohly ještě určitou dobu setrvat na místě,“ žádali ochránci, kterým se nelíbila také skladba náhradní výsadby. Namísto lip totiž technické služby na Tylově nábřeží vysadily javory.
Ořešáky k Labi nesměly
Zajímavé je, že o pár stovek metrů po proudu Labe neznámý zahradník zasadil osm ořešáků, ale jeho pokus o nařadění lipové aleje se s úspěchem nesetkal. Malé stromky musely zmizet.
„Do historického stromořadí se ořešák nehodí. Druhově je příliš malý na tak atraktivní prostředí a také plánujeme pokračovat ve výsadbě lipového stromořadí,“ uvedl náměstek ředitele pro správu městské zeleně Daniel Jeřábek.
I když se majitel osmi ořešáků o své výpěstky sám nepřihlásil, uplatnění najdou jinde: „Buď se ještě přihlásí majitel a vezme si je zpátky, anebo si poradíme sami. Snažili bychom se je zasadit do poněkud méně frekventované lokality. Předběžně s nimi počítáme v Sekaninově ulici, kde by mohly navázat na již stávající porosty a současně obytnou zástavbu. Pravděpodobně to budou doma vypěstované semenáčky, anebo vyrostly na zahradě pod ořešákem a někomu bylo líto je zlikvidovat.“
Na nábřeží v hradeckém centru zmizelo naráz 23 lip, ty největší měly obvod kmene přes 180 centimetrů a rostly tu odhadem až sto let. Zatímco stromořadí blíž k řece mohlo zůstat, lípy blíž k silnici musely pod pilu.
Město nutnost kácení dokládá znaleckým posudkem. Alej byla před pěti lety ošetřena a prořezána. Různé deformace, dutiny s hnijícím dřevem a suché větve byly příliš rizikové.
Neestetická alej musela pryč
„Stromy nejsou perspektivní, jejich životaschopnost je narušena. Vzhledem k poškozením a deformaci korun tato část stromořadí přestává plnit estetickou funkci. Je markantní rozdíl mezi řadou stromů blíže u řeky, kde jsou mohutné a jejich zdravotní stav vykazuje lepší hodnoty oproti stromořadí v jeho zástinu,“ píše se v odůvodnění.
Hradecké peticeV Hradci Králové nejsou výjimkou ani petice proti kácení. V roce 2015 jedna protestovala proti pilám na sídlišti na Slezském Předměstí. Akci se však podařilo pouze oddálit a o rok později šlo k zemi nejen 59 označených stromů, ale i další dřeviny, na které nemuselo být povolení. Již v roce 2013 se zvedla obrovská vlna odporu proti kácení na březích řeky Orlice, kde mělo podle značně kontroverzních plánů Povodí Labe jít k zemi až 300 dubů, javorů, bříz či topolů. Alej pocházející z roku 1905 se podařilo uchránit mimo jiné i díky petici, kterou během velmi krátké doby podepsalo přes deset tisíc lidí. |
„Ty lípy byly opravdu ve špatném stavu, ostatně ten je v naprosté většině jediným důvodem kácení. Kácíme opravdu jen v nejnutnějších případech, kdy to vyžaduje špatný zdravotní stav stromů, nebo kdy již ohrožuje bezpečnost například chodců,“ zdůraznil Jeřábek.
Stejně jako v jiných případech však bylo kácení na hradeckém nábřeží bleskovou akcí.
„Pro běžného člověka je velmi složité zjistit, že se poblíž jeho bydliště chystá kácení. Musí sledovat úřední desku, ale většinou to stejně zjistí až v okamžiku, kdy strom zmizí. Město se o něčem takovém informovat většinou ani neobtěžuje,“ řekl Adam Záruba, zastupitel za Změnu Zelené a současně šéf ochranářské organizace Orlice.
Další kácení kvůli vodovodu
A protože takzvaný vegetační klid skončil s březnem, v Hradci již kácení skončilo. Na řadě je naopak doplňková výsadba. Na jaře tak ve městě přibude 91 nových stromků.
„Ke kácení nyní může dojít už jen ve velmi výjimečných případech. Buď by to musel být nebezpečný stav, anebo strom na zvláštní povolení. Zkrátka teď je skácené už vše, na co jsme měli povolení, a teď sázíme. Snažíme se doplnit stromy právě na nábřeží, kde by v sezoně vyloženě chyběly a z estetických i společenských důvodů je žádoucí, aby tam byly,“ řekl Daniel Jeřábek.
Kromě nábřeží se nedávno kácelo také u druhého silničního okruhu, například u tenisových kurtů LTC, další stromy padly také v sídlišti na Novém Hradci až do Mandysovy ulice. Důvodem je rekonstrukce 2,5 kilometru dlouhého úseku páteřního vodovodu ze Slezského Předměstí až do novohradeckých vodojemů, který až na výjimky vede hustou zástavbou.
„V takovém případě je nadsazený společenský zájem a stromy bohužel musí ustoupit,“ dodal Jeřábek.
V Hradci Králové nejsou výjimkou ani petice proti kácení. V roce 2015 jedna protestovala proti pilám na sídlišti na Slezském Předměstí. Akci se však podařilo pouze oddálit a o rok později šlo k zemi nejen 59 označených stromů, ale i další dřeviny, na které nemuselo být povolení.
Již v roce 2013 se zvedla obrovská vlna odporu proti kácení na březích řeky Orlice, kde mělo podle značně kontroverzních plánů Povodí Labe jít k zemi až 300 dubů, javorů, bříz či topolů. Alej pocházející z roku 1905 se podařilo uchránit mimo jiné i díky petici, kterou během velmi krátké doby podepsalo přes deset tisíc lidí.
