Jak divoká honička po hradeckých ulicích začala?
Ten den jsme jeli po ulici Antonína Dvořáka, když si kolega všiml černého BMW, které odbočovalo do Průmyslové ulice. Poznal spolujezdce, který je znám jako uživatel drog. Proto jsme se rozhodli vozidlo zastavit a zkontrolovat. Ihned po spuštění signálu BMW zrychlovalo a na modré majáky nereagovalo. V tu chvíli bylo jasné, že nejde o normálního řidiče a že se snaží rychle ujet.
20. června 2019 |
Na co jste při honičce myslel? Každou chvíli hrozila bouračka...
Asi na to, aby se bouračka nestala. V tu chvíli se soustředíte na spoustu věcí, které mohou nastat. Třeba na to, že by mohl pachatel prudce zastavit a utíkat, nebo že by mohl nabourat. A to jak do nás, tak do jiného vozidla, chodce i cyklisty. To se málem stalo. Myslel jsem i na to, abych sám nenaboural někoho z účastníků provozu, a tím ho třeba nezranil. Myslíte i na to, co budete dělat, kdyby se stala nehoda a byli tam zranění. Je toho opravdu hodně.
Honička v HradciHradecký policista loni v červnu řídil služební vůz, s nímž po Hradci Králové pronásledoval posádku kradeného auta. Z pochopitelných důvodů si policista přeje zůstat v anonymitě. Třicetiletý řidič, kterému hrozí až osmileté vězení, ujel za pět minut šest kilometrů, občas i rychlostí až 150 kilometrů v hodině. Kličkoval mezi auty, přejížděl plné čáry, jel na červenou, v protisměru, po chodníku i cyklostezce, po ní se řítil téměř stokilometrovou rychlostí, a naboural dvě auta. Jen náhodou nikoho nezranil. Bláznivá jízda skončila, když šofér prorazil závoru ve fakultní nemocnici a naboural do jednoho z pavilonů. Obžalovaný řidič jel pod vlivem pervitinu. O den dříve způsobil nehodu, od níž odjel. Nikdy neměl řidičský průkaz, zákaz řízení porušoval 14 let. Auto bylo v celostátním pátrání jako kradené. Seděli v něm také další dva muži ve věku 24 a 22 let. Všichni pod vlivem pervitinu. Policii ujížděli po Střelecké ulici, Sokolskou kolem nemocnice, pak bočními ulicemi až k benzínce do Třebše. Tu řidič objel a po Zborovské jel zpět k centru. Náhle zatočil k nemocnici, kde prorazil závoru, kličkoval areálem, až narazil do budovy. |
Měl jste strach?
Každý má strach a kdo říká, že ne, tak lže. V tu chvíli si to ale moc neuvědomujete, vše vám dojde, až když je po všem.
Byl jste v tu chvíli schopen předvídat, jak bude řidič reagovat? Nebo bylo jeho chování chaotické?
Samozřejmě se snažíte předvídat, co by mohl udělat, nebo co budou dělat ostatní, pro které je situace také těžká. Ve většině případů je chování ujíždějícího řidiče chaotické a nepředvídatelné. Skoro vždy jde o neprofesionály a řidiče pod vlivem drog, na které je v tu chvíli veliký tlak. Dříve nebo později udělá nějakou chybu, tak jako v našem případě. Stačí zachovat chladnou hlavu, soustředit se na řízení a chyba přijde.
Byla to vaše první taková akce, nebo už jste podobnou honičku zažil?
Bylo to podruhé. Shodou okolností naší hlídce týden před touto honičkou ujížděl v Praze odcizený Mercedes Benz AMG, kterého jsme pronásledovali po dálnici D11. Pachatele jsme zajistili na konci dálnice u sjezdu na Kukleny, kde byl zátaras našich kolegů. Honička na dálnici byla dobře provedená. Nikomu se nic nestalo a vozidlo se vrátilo majiteli.
Jak jste si honičku zpětně s kolegy podle kamerových záběrů vyhodnotili?
Vždy se díváme na naše zákroky a hodnotíme, zda bylo vše v pořádku a co by se popřípadě dalo zlepšit. Tato honička navzdory všem nástrahám dopadla velmi dobře i zatčení pachatelů proběhlo hladce. Velké uznání patří kolegovi, který obsluhoval vysílačku, protože zachoval chladnou hlavu a dával důležité informace ostatním kolegům, kteří nám jeli na pomoc. Celkově jde o velmi sehranou partu a oceňuji profesionální jednání všech policistů. Jsem rád, že jsem ve vozidle seděl zrovna s nimi. Věděl jsem, že se na ně můžu stoprocentně spolehnout.
Dá se na takovou situaci natrénovat?
To je otázka. Jsou věci, na které se připravit dá, ale na některé ne. Určitě je dobré hodně jezdit autem nebo na motorce, jako to dělám já. Motorka vás naučí předvídat situace a časté jízdy autem zas nejen řídit, ale hlavně vozidlo plně ovládat. Pokud to umíte dobře, lze s ním dělat hodně věcí. I takové, které je velmi těžké zvládnout bez bourání. Samozřejmě vám pomůže občas se projet na závodním okruhu. Tam si také rád zajedu. Dobrá je i škola smyku, která je zábavná a naučí řidiče hodně věcí. Nikdy nejde o to, kolik kilometrů v hodině umíte jet, ale jak dobře zvládnete těžkou zatáčku. Jet rychle umí každý.
Poučil jste se v něčem do příště?
Jen v tom, že bych chtěl sedět ve vozidle opět s tím samým kolegou, který mi kryje záda skoro pět let a vím, že se na něho mohu spolehnout.
Jak to celé nyní zpětně z osobního pohledu hodnotíte? Mohlo to dopadnout všelijak...
Jsem opravdu rád, že se nikomu nic nestalo, i když k tomu nebylo daleko. Určitě jsem také rád, že je ten člověk ze silnice alespoň na chvilku pryč a nemůže už pod vlivem drog ublížit. Po takové honičce je dobré, když se nikomu nic nestane a všichni můžeme jít v pořádku domů. A chtěl bych všem, kteří se této honičky zúčastnili, poděkovat.
