Jak takové focení kostelu probíhá?
Je ideální, když se uvnitř octnu sám, nemám nikoho za zády. Dám si sluchátka na uši, vypnu telefon, mám čas v klidu si vše projít, vylézt do pater. Pokaždé je tam jiné světlo, jiná teplota. Mám rád, když tam v létě proudí teplý vzduch a zvenku voní tráva. V zimě to není moc příjemné.
Který kostel je nejpřitažlivější?
Nejradši fotím sv. Markétu v Šonově, ten kostel je pěkný zvenku, dá se fotit z mnoha stran a vždycky jinak. Je totálně vybydlený, má zašlé barvy, ale to mi právě vyhovuje. Uvnitř je spousta krásných věcí, rozbité varhany, občas se tam najdou skelety zvířat. Co je staré a oprýskané, mám nejradši. Všechny opravené kostely jsou šeredné. Třeba fotit božanovský kostel je za trest, pěknou fotku uděláte jen za mlhy. Mně by se líbilo, kdyby se tyhle kostely jen naimpregnovaly. Za jediný dobře opravený kostel pokládám ten v Bezděkově, i nová prkna tam zapadají.
Inscenoval jste některé detaily, třeba modlitební knížky v lavicích?
Skoro vůbec. Třeba v Teplicích sušili na kúru byliny, visel tam drát, říkám: Nepřerovnávat. Je to záznam doby.
Fotograf Jan ZálišNarodil se v roce 1976, věnuje se fotografii, reklamě, grafice. V Křinicích u Broumova provozuje PINstudio. S fotografováním začal jako samouk v rodinné firmě před osmnácti lety. Když se v roce 2005 poznal s Otakarem Priknerem z broumovského aeroklubu, začal s ním létat nad Broumovskem a pořizovat snímky krajiny. Činil tak i na počest zesnulého broumovského fotografa Horsta Bauera, který takové snímky nestihl. Pracoval osm let na výpravné knize "Broumovsko. Krajina architektury & Architektura krajiny". Zachytil v ní všech 21 kostelů a kaplí Broumovska. Ke skupině barokních kostelů zvané broumovské přidal i kostel Povýšení sv. Kříže v Adršpachu, kostel sv. Vavřince a kostel Panny Marie Pomocné v Teplicích nad Metují, zaniklý kostel sv. Jana Křtitele na Janovičkách a další. Shromáždil letecké snímky, krajinářské pohledy i drobné detaily z interiérů a exteriérů. Historik Miroslav Otte připojil texty. Fotograf vydal knihu letos vlastním nákladem ve 2 tisících výtiscích. Prodává se v místních knihkupectvích a infocentrech za cenu kolem 600 korun.  Fotograf Jan Záliš |
Bylo těžké se do kostelů dostat?
Před deseti lety jsem ještě neměl důvěru lidí, tehdy tady ještě byl správcem farnosti Norbert Zeman. Postupně jsem získával kontakty na radnicích, důvěru farářů a taky rodin, které se o kostely starají.
Kniha má širší záběr, než jsou jen kostely navržené rodinou barokních architektů Dientzenhoferových.
Vždycky vycházely publikace jen o nich. Jenže mně se líbí i kostel v Martínkovicích, rozšířil jsem záběr o Teplice nad Metují a Adršpach, pak jsme přidali Zdoňov. Jsem ohromně vděčný za spolupráci s Miroslavem Ottem. Prosil jsem ho o historické snímky kostela na Janovičkách i jeho fotografie z roku 1963, než kostel zbourali. Tím jsem se dozvěděl i o zrušeném kostele sv. Vavřince u Horní brány v Broumově, jehož demolici pan Otte fotil v roce 1965. Dalo mi práci získat od něj tyto fotografie a je fajn, že se do knihy dostaly.
Jste vyučený kuchař a číšník. Kdy jste začal fotit?
V restauracích jsem dlouho nevydržel. Šel jsem do rodinné firmy a začal s grafikou, napřed v hodně spartánských podmínkách. Asi před dvanácti lety jsem se začal víc učit s lepší zrcadlovkou a pak prošel čtyřměsíčním rekvalifikačním kurzem.
Bylo obtížné focení z letadla?
V roce 2005 jsem si koupil digitální zrcadlovku a tehdy zrovna zemřel broumovský fotograf Horst Bauer. On s Otakarem Priknerem z broumovského aeroklubu snil, že kostely ukáže ze vzduchu i ze země, ale neuskutečnil to. Horst asi za komunistů nemohl do kostelů a po revoluci měl zase nejspíš moc práce. Já jsem se leteckým fotkám nebránil. Nikdy jsem ničím neletěl. Bylo to zajímavé, otevřou se dvířka ultralightu, fotograf se připásá, k sobě připásá ještě fotoaparát. Fotili jsme na zakázku továrny textilky Veba, pak krajinu a kostely. U létání se hůř komponuje a za rok musíte vystihnout dva tři dny, kdy je velká viditelnost a nízká vlhkost vzduchu. Jinak jsou fotky zastřené, bez kontrastů barev. Nejvíc mě teď baví ze vzduchu fotit detaily v letní krajině - cesty, keře, koleje traktorů na zoraném poli.
Kam se rád vydáváte za focením?
Broumovsko je nedoceněné. V Adršpachu je moc lidí, lepší je Hvězda. Nádherný je východ slunce ze Supího hnízda nebo Kovářova rokle v zimě. Vsadím se, že většina Broumováků ještě nebyla na Hejšovině, to je pohled pro bohy, v zimě nádhera. Baví mě dokumentární fotky. Tak jsem fotil v Karabachu, ruské země by mě lákaly.
