Noví majitelé se však našli dříve, než se vůbec koplo do země. Vidina úspory při pořízení vlastního bydlení přivedla k družstevnictví na 75 zájemců. Téměř třetina jich nakonec zůstala v seznamu náhradníků.
„Zájem byl velký, to jsme však čekali. Byl to hnací motor, proč jsme do toho šli. Měli jsme tu totiž nebydlící členy družstva,“ říká důchodce Karel Joukl, předseda družstva, které spravuje 700 bytů a zajišťuje správu pro dalších 43 společenství vlastníků ze širokého okolí.
V Česku jde zatím o unikát. Bytová družstva se starají spíš o údržbu starých paneláků než o stavby nových domů. Přitom ani v Dobrušce nestáli družstevníci první na pásce.
Stavbu bytových domů tu původně připravovala radnice, neboť ve městě sílil hlad po novém bydlení. Naposledy městské byty vznikly na přelomu tisíciletí. Radnice proto před lety připravovala dva projekty – stavbu domu s nájemními byty u Základní školy Františka Kupky a výstavbu čtyř viladomů, pro něž od armády získala pozemky vedle Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu.
„Měli jsme připravenou studii až do fáze územního rozhodnutí, ale protože jsme současně získali dotaci na bytový dům u školy, hledali jsme partnera. Nechtěli jsme stavět dva projekty současně,“ vysvětluje tehdejší starosta a nyní místostarosta Dobrušky Petr Lžičař (Veřejnost pro všestranný rozvoj Dobrušky).
Radnice původně jednala i s jednou z místních továren, ale ta nakonec od záměru budování firemních bytů ustoupila. Projekt si proto pod sebe vzalo bytové družstvo a pozemky si od města pronajalo. Odkoupí jen ty, které jsou přímo pod domy.
„Výhoda je, že družstvo nemůže tvořit zisk. Když jsme porovnali naši cenu s podobným projektem v Rychnově nad Kněžnou, družstevní byty vyšly o milion levněji,“ upozorňuje Karel Joukl.
Skládali čtvrtinu ceny jako podíl
Noví obyvatelé nezískali byty do osobního vlastnictví, ale museli se stát členy družstva a složit podíl ve výši čtvrtiny ceny budoucího bytu. Už to znamenalo pro některé nutnost vzít si hypotéku.
U menších bytů s rozlohou kolem 73 metrů museli zaplatit téměř 800 tisíc, u větších, které mají přes 120 metrů a velkou terasu na střeše, 1,3 milionu. Přesto ve finále ušetří. Družstvu budou zbytek splácet v nájemném po 25 let.
Za byt 3kk zaplatí 10 500 korun, za větší byt 4kk 17 500 korun. Částka v poslední fázi o necelou desetinu narostla, a to kvůli zdražení materiálů i vícepracím.
„Bylo to přiměřené, ze 43 tisíc na 46 tisíc na metr obytné plochy. Oproti projektu přibyly venkovní žaluzie. Hlavní části prací se zdražování nedotklo, až finální sádrokartony a zámečnické práce stouply na ceně,“ říká Joukl.
Byt v jednom ze čtyř viladomů si pořídili i Petr Tojnar s manželkou. Chtěli tak zařídit bydlení pro své děti a přesvědčila je právě výhodná cena. „Pět let jsem dělal v Praze makléře a vím, jak se ceny bytů hýbají. Přišlo mi to jako rozumná investice, která pomůže zabezpečit rodinu,“ vysvětluje Tojnar.
Největší výhodou pro obyvatele je, že se nemusí zadlužovat vysokou hypotékou. Úvěr na stavbu si totiž vzalo přímo družstvo, navíc s dnes už nedosažitelným úrokem 2,3 procenta po celou dobu splácení. Přesto se financování družstevníkům prodražilo. Dokud stavbu kompletně nevyúčtují a nepřeklopí úvěr do režimu splácení, musí bance odvádět úroky podle aktuální sazby České národní banky.
„Při podpisu smlouvy to bylo půl procenta a teď jsme na 7 procentech. Je to zbytečný náklad stavebníků,“ komentuje růst sazeb Karel Joukl.
Družstvo dokončilo stavbu bytů začátkem roku a hned po kolaudaci se do nich stěhovali první obyvatelé. Minulý týden město slavnostně otevřelo novou ulici, v níž domy stojí. Jméno dostala po zdejším rodákovi generálu Miroslavu Štanderovi, který byl za 2. světové války pilotem britského letectva RAF.
Další byty v nedohlednu
Přestože v Dobrušce hlad po bytech přetrvává a družstvo eviduje dalších 23 členů, kteří hledají bydlení, další byty nejspíš jen tak nevzniknou. Chybí totiž vhodné pozemky i investoři.
„Vytipovány jsou momentálně dvě vhodné lokality, ale ani jedna není v majetku města. Jeden pozemek je v Javorové ulici, už tam byl i projekt, ale firma ho prodává. Druhá lokalita je vedle Lidlu. Podle územní studie by tam mohlo být pět domů,“ říká místostarosta.
Jenže ani město, ani družstevníci teď na další bytovou výstavbu nemají dech. Městský bytový dům se 17 jednotkami o velikosti 1kk s 40 metry čtverečními se otevřel loni a radnice má teď jiné priority.
„V současné době určitě výstavbu neplánujeme, je to nemožné. Ceny materiálů jsou drahé, práce je drahá, úvěry jsou drahé. Všude je mrtvo,“ odmítá další stavby i Karel Joukl.
