Podnikatelé i obce v Krkonoších dělají vše pro to, aby do regionu přilákali co nejvíce turistů. Stavějí nové hotely, propojují střediska, budují lanovky.
Jak ale napovídá dokument Strategie pro rozvoj Krkonoš, která si klade za cíl pojmenovat a navrhnout řešení problémů a hrozeb nejvyšších českých hor v následujících letech, cestovní ruch má i svou stinnou stránku.
Kvůli převaze turismu ztrácejí Krkonoše atraktivitu pro mnohé starousedlíky, kteří hlavně proto, že v regionu neseženou práci, odcházejí do velkých měst nebo hledají možnost výdělku v cizině.
V oblasti cestovního ruchu se přitom uživí jen malá část obyvatel, třeba v horském Vrchlabí, které leží v blízkosti několika středisek, je to jen zhruba desetina.
"Největší problém je, že v Krkonoších není dostatek dobře placené dlouhodobé práce. Velkou část nabídek tvoří sezonní brigády, které jsou však většinou vhodné spíše pro nekvalifikované pracovníky. Sice se často říká, že lidé na horách nemají problém, protože mohou pracovat v cestovním ruchu, ale ono je to ve výsledku jen pár měsíců v roce. Samotný zisk z turismu je neuživí," říká starosta Vrchlabí a jeden z autorů dokumentu Jan Sobotka.
Hory se pomalu vylidňují
Jak v průmyslu, tak v cestovním ruchu pracoval nějaký čas i dvaatřicetiletý Jan Hladík z Trutnovska.
"Je nepoměrně snazší chytit se v hotelu nebo v lyžařském areálu, ale živit se tím dá většinou jen přes zimu. Najít si stálé zaměstnání jinde, je složité," říká muž, který v zimě pracoval v půjčovně lyží a přes léto musel odjet za prací do zahraničí.
Jiní to zase řeší třeba tak, že v zimě dělají vlekaře a v létě dělníky na stavbách. "Klasickým zaměstnáním je také učitel lyžování, což je ale vyloženě nárazová práce, kterou dělají většinou jen mladí, kteří se přijedou podívat na hory a něco si užít," připomíná starosta Sobotka.
Zmíněná studie upozorňuje na to, že hlavně mladé rodiny kvůli malým pracovním příležitostem odcházejí do velkých měst. Hory se tak pomalu vylidňují.
"Ani města jako Trutnov nebo Jičín nemají žádnou pořádnou vysokou školu, takže velká část mladých odchází, a protože tu po studiu sotva seženou práci, jen velmi málo z nich se pak vrátí," vysvětluje Sobotka.
Že obyvatelé horských obcí uživí jen cestovní ruch, je podle starosty jen jedna z mnoha rozšířených iluzí. "A to je právě věc, kterou jsme si chtěli v oné strategii ujasnit a nahlas pojmenovat. Obecně si totiž laikové i politici myslí, že tu nemáme problémy, protože máme hory a turisty. Jenže to není pravda," říká starosta.
Zlepšení by mohla přinést lepší infrastruktura
Situaci mohou pomoci řešit i sami podnikatelé, třeba tím, že nabídnou více celoročních pracovních míst. Jeden z největších zaměstnavatelů v Krkonoších, firma Mega Plus, která provozuje SkiResort Černá hora - Pec, zaměstnává přes zimu 250 lidí, v létě ale jen 40 až 50.
"Domnívám se, že veřejné i evropské peníze by měly směřovat do projektů, které zvýší atraktivitu regionu celoročně. My do rozvoje pěti areálů investujeme ročně desítky milionů korun," říká jednatel Mega Plus Petr Hynek.
Na obcích na Trutnovsku zase je, aby vytvářely vhodné podmínky pro rozvoj průmyslu. "Máme tu novou průmyslovou zónu, do níž se snažíme nalákat výrobní podniky, které by mohly nabídnout lidem práci," říká trutnovský starosta Ivan Adamec.
Podle manažera Svazku měst a obcí Krkonoše Josefa Noska je také nutné vybudovat lepší infrastrukturu. "Pokud tu chce někdo investovat, dává si většinou jako podmínku, že chce mít do 30 kilometrů rychlostní komunikaci. A to my samozřejmě na Trutnovsku nemáme, dálnice končí někde u Hradce," podotýká Nosek.
O to víc bojují za stavbu D11 a spojku na polské straně do Legnice. "Problém je také v nekvalitním napojení silnic na hranicích s Polskem. Snažíme se, aby úředníci z českého i polského ředitelství silnic a dálnic našli společnou cestu," dodává Nosek. Trutnovsko má největší nezaměstnanost v kraji, je okolo deseti procent.
