„Přesně v 18 hodin 8 minut a 17 sekund středoevropského času vstoupilo do zemské atmosféry pod relativně malým úhlem malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti 3 kg a průměru kolem 10 cm,“ uvedl vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR Pavel Spurný, který se svým týmem, jedním z nejlepších na světě, středeční podvečerní bolid podrobně prozkoumal.
Meteorid vs. meteoritMeteoridy jsou malé úlomky planetek a komet. Mají rozměr od velikosti zrnka písku až po několik metrů velké balvany. Ty větší vyvolávají v naší atmosféře velmi jasný a vzácný jev, bolid. To je meteor zářící minimálně stejným nebo vyšším jasem než Venuše. Když výjimečně dopadne na zemský povrch, stává se z něj meteorit. |
Pro hlášení bolidů mají astronomové speciální webovou stránku, na které zaznamenali díky středeční jasné obloze mnoho postřehů i od amatérských pozorovatelů.
Jasnost středečního bolidu byla tak vysoká, že byl velmi dobře viditelný na velkém území i několik set kilometrů od jeho dráhy nad česko-slovenskou hranicí.
V důsledku tření s atmosférou se povrch meteoridu zahřál a začal zářit natolik, že ho zachytily přístroje. Bylo to ve výšce 96 kilometrů nad zemí nad Beskydami v blízkosti Lysé hory. Jasnost bolidu rychle narůstala a po dobu asi dvou sekund dokonce dosahovala téměř jasnosti Měsíce v úplňku.
„Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 150 kilometrů uletěl za 5,2 sekundy a pohasl ve výšce necelých 38 kilometrů při rychlosti necelých 10 km/s jižně od slovenské Senice. Během průletu atmosférou se celá původní hmota tohoto poměrně soudržného meteoroidu spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl,“ vysvětlil Pavel Spurný.
Podle něj není průlet bolidu nijak vzácným jevem, jen v průběhu ledna už jeho tým zaznamenal tři podobné. Ovšem tento zazářil ve vhodnou dobu, v podvečer, navíc za poměrně jasné oblohy, proto ho pozorovalo mnoho lidí.
„Z našeho pohledu to byl jev, který máme co se týče jasnosti a délky několikrát do roka,“ uvedl pro portál iDNES.cz Pavel Spurný.
I když na některých stanicích blízko dráhy bolidu bylo zataženo, tak díky jasné obloze na mnoha jiných stanicích, se ho podařilo velmi dobře zaznamenat. A to jak fotografickými kamerami, tak i pomocí videokamer.
Celooblohové fotografické snímky byly pořízeny nejlépe ze stanic Lysá hora, Kuchařovice u Znojma, Svratouch na Vysočině nebo také ze Slovenska z Rimavské Soboty a z rakouského Martinsbergu.
