Pouze dvanáct střel letělo na brankáře Jana Špunara v prvních dvou třetinách. Na opačné straně? Třicet sedm!
„Kanadu drží v zápase pouze brankář Reid Dyck,“ psali v zámoří. Skóre po čtyřiceti minutách totiž znělo „jen“ 3:4 z pohledu Kanaďanů.
Ti šli v první polovině třetí třetiny dokonce do vedení, avšak Eduard Šalé dvě a půl minuty před koncem vyrovnal a Jiří Kulich následně v prodloužení rozhodl.
A právě Šalé s Kulichem řídili porážku favorita. A především v přesilovkách. Šalé 1+3, Kulich 3+1 a celkem pět využitých početních výhod z osmi možností. Právě ty utkání nakonec rozhodly.
Nejlepší pocit, jaký jsem kdy zažil za celou svou kariéru. Je to skvělé, v našem ročníku jsme Kanadu ještě nikdy neporazili.
Aleš Čechobránce českého týmu
V pozápasovém rozhovoru obránce Kanaďanů Owen Pickering suše odvětil: „Při hře pět na pět by nás nikdo neporazil.“
Přiznal, že příště se musí vyhnout trestné lavici, nicméně až na ojedinělé případy si čeští hráči fauly na Kanaďanech vynutili skvělým pohybem a drzostí.
Troufalé kličky předváděli právě Kulich se Šalém, ale i Adam Bareš či obránce Aleš Čech ve vlastním obranném pásmu. Soupeře překvapovali a ten buď z pozdní reakce fauloval, nebo si nedovoleně pomáhal holemi. Vypadalo to, že na Čechy v obranné fázi rychlostně a pohybově nestačí.
Kapitán osmnáctky Kulich po výhře nad Kanadou: Na náš tým jsem hrdý |
Pokud chtěli Kanaďané pomýšlet na úspěch, museli Čechy přehrát při rovnovážném počtu hráčů. A to se jednoduše nestalo.
Na puku strávili bezmála dvacet dva minut, Češi pouze o třináct sekund méně. Při hře pět na pět ohrozili svěřenci trenéra Nolana Baumgartnera branku Špunara jedenadvacetkrát, Češi vyslali mezi tři tyče 27 pokusů.
Čeští hráči se skvěle doplňovali. Mimo záře reflektorů se zatím prezentuje například Matyáš Šapovaliv, od kterého se očekávala větší produktivita (doposud v turnaji 0+2), nicméně odvádí skvělou černou práci na centru prvního útoku mezi Šalém s Kulichem.
Udrží velké množství kotoučů, vyhrává souboje u hrazení a také díky vyhraným vhazování získává pro své spoluhráče čas na kotouči. Jen v utkání s Kanadou vyhrál 21 z 28 buly, celkově jich na turnaji ovládl ze všech hráčů nejvíce a s úspěšností 63 % se řadí na šesté místo mezi centry.
Není divu, že český tým vládne statistice vstřelených branek na turnaji v přesilovkách, hned po Švédech se vyskytuje vpředu i v procentuálním využití. Naopak co se celkové úspěšnosti střelby týče, tam jsou Češi vůbec nejhorší. Střel na branku mají spolu s výběrem USA nejvíce, Američané však vstřelili dvojnásobek gólů.
Ovšem nejdůležitější je samozřejmě skóre z jednotlivých zápasů, ve kterých Češi zdolali nejdříve Němce (4:2) a po porážce s Američany (2:6) také v klíčovém duelu o druhé místo v tabulce Kanaďany.
 |
Leckdo by možná podobnou bilanci neočekával, nicméně za poslední čtyři roky se česká reprezentace do osmnácti let střetla s Kanadou šestkrát a ve třech případech odcházela z utkání vítězně.
Úspěchy slavily ročníky 2000, 2001 a nyní 2004. Záhadou ovšem zůstává skóre z těchto střetnutí. Češi vítězí vždy velmi těsně (6:5P, 4:3, 2:1), kdežto Kanada jedině suverénně (10:3, 7:1, 6:2).
Zážitek na celý život, rozplýval se kouč Petr po výhře nad Kanadou |
Tak jako tak jde o velice cenná vítězství, problém nastává pravidelně o dva roky později, kdy kanadští junioři české mladíky válcují. Naposledy dvacítka zdolala javorové listy na světovém šampionátu 2014 v nájezdech. Od té doby ve dvanácti zápasech nebodovala a vstřelila jen šestnáct branek.
