Věřím, že v nároďáku to zase přijde, říká Kubalík po protrápené sezoně

Na minulé mistrovství světa v Praze před devíti lety se byl útočník Dominik Kubalík podívat jako fanoušek na tribuně. Na tváře si namaloval české barvy, atmosféra ho uhranula a začal snít o tom, že si na domácím šampionátu někdy sám zahraje. Nyní je šanci blízko, s národním týmem se chystá v Brně na České hokejové hry, z nichž soupiska na MS vyplyne.

Na mistrovství světa si v minulých čtyřech letech zahrál pokaždé, loni byl s osmi góly nejlepším střelcem turnaje. V podobnou explozi doufá i letos, kdy na reprezentační generálku dorazil po nevydařené sezoně v Ottawě.

„Není moc o čem mluvit, nebylo to ono. Těžko se to hodnotí. Nechci říct, že se na tuto sezonu budu snažit zapomenout, jsem naučený si ze všeho něco vzít, a doufám, že tam pozitiva byla. Moc bych jich ale nenašel. Doufám, že je to za mnou, a navážu na to, co bylo minulý rok,“ přiznal novinářům po prvním tréninku v Brně.

Kouč Rulík pozval do přípravy před MS pětici finalistů extraligy

Třeba na mistrovství světa?
(úsměv) Bylo by to fajn, ale pro mě bude nejdůležitější, aby se nám dařilo vyhrávat. Pokud tomu budu schopen pomoct, budu hrozně rád, ale teď jsme ještě před generálkou. Čeká nás posledních pár zápasů na vyladění formy.

Těšíte se do Prahy?
Hrozně! Pro každého z nás to byl sen, když jsme začínali s hokejem. Možná půlka z nás ani neuvažovala o tom, že se někdy splní. Měl jsem to štěstí, že jsem se byl v Praze v roce 2015 podívat, atmosféra byla úžasná, a kdyby to vyšlo, bylo by to neskutečné.

Podílel jste se na ní?
Se vším všudy, i s namalovanými tvářemi. (úsměv) Měl jsem lístek do patnácté řady, na místo osm tuším. Mám na to jenom hezké vzpomínky. Přál jsem si být na ledě, teď je to blízko a udělám všechno, abych si to na tom ledě skutečně mohl užít. Je na co se těšit.

11 gólů

dal Dominik Kubalík za 74 zápasů v Ottawě. Jde o jeho nejslabší bilanci za pět let v NHL.

Co se v sezoně v NHL stalo špatně?
Těžko říct... příprava proběhla dobře, dařilo se mi, ale začala sezona a já jsem nehrál tak, jak jsem byl zvyklý. Musím přiznat, že jsem nepodával takové výkony, abych si řekl o místo na přesilovce nebo v situacích, v jakých bych chtěl na ledě být. No a při hře pět na pět se nám celkově nedařilo. (povzdech) Padnul jsem do toho, protrápil jsem se tím. Pár momentů během sezony by se našlo, kdy to bylo celkem fajn a zápasy se podařily podle představ. Jinak to byla hlavně spousta mítinků s trenérem, porady u videa a tak. Každý si takovou sezonou asi prošel, a já doufám, že v mém případě to bylo naposled.

Dopadlo to na vaši psychiku?
Není to nic, co by mi mělo úplně vzít sebevědomí. Člověk na tom zkrátka pracuje na tréninku i mimo led. Nedaří se, ale se sebevědomím hráč do zápasu musí jít.

Útočník Ottawa Senators Dominik Kubalík střílí během zápasu se San Jose Sharks.

Promítlo se vám v hlavě zpětně, jaký to byl vlastně krok minulý rok z Detroitu do Ottawy?
Tehdy jsem z toho trejdu měl radost. Věděl jsem, že Ottawa je na vzestupu, což jsme bohužel nepotvrdili, sezona dobrá nebyla a vedení nemělo důvod ke spokojenosti. Na druhou stranu jsem sledoval Detroit, jemuž se dařilo... tak to trochu zamrzelo. Co mi však zbývalo než to přijmout a pracovat, abych to svými výkony zvedl.

Doufáte, že v národním týmu zase pookřejete?
Samozřejmě v to věřím. Kdybych nevěřil, tak bych tady nebyl. Když člověk přijede na nároďák, je to něco úplně jiného než v klubu. Pamatuji si to už z dřívějších sezon z Evropy – nedaří se, ale přijdete sem, do jiné kabiny, s jinými spoluhráči, a hned je jiná nálada. Už na prvním tréninku (v úterý) bylo vidět, že to tak je. Člověk před sebou nevalí ten kámen co v klubu, začne zase znovu.

České hry v Brně

Čtvrtek, 18:00
Česko – Finsko

Sobota
12:00 Švýcarsko – Finsko
16:00 Česko – Švédsko

Neděle
12:00 Švédsko – Finsko
16:00 Česko – Švýcarsko

Na prvním tréninku jste naskočil do formace z dalšími hráči z NHL Ondřejem Palátem a Tomášem Noskem. Vyhovovalo vám „zámořské“ složení?
Myslím si, že jo, oba jsou to velice zkušení hráči. Nebude těžké si na sebe zvyknout. Styl, který se v NHL hraje, je plus mínus podobný. Nejdůležitější je teď si na sebe zvyknout, hrát systém, který chceme, a když budu mluvit za všechny, co jsme přijeli z NHL, tak se co nejrychleji začlenit do týmu. Už na prvním tréninku bylo dost věcí, které si chceme přenést do zápasu.

Očekáváte, že když jste byl povolán z NHL, že máte blízko i konečné nominaci?
O tom to není, přijel jsem si místo vybojovat jako všichni ostatní. O tom je tenhle brněnský turnaj. Mám před sebou čistý stůl, chci hrát tak, jak si myslím, že dokážu, a navázat na to, co bylo dřív.

Přemýšlíte už o tom, jakým směrem se bude vaše kariéra ubírat od příští sezony?
Ani ne. Jakmile nám v Ottawě skončila sezona, tak všichni, kdo měli možnost jet na nároďák, debatovali nejvíc o tom. Nic, co se týká mého nového kontraktu, se neprobíralo, ani jsem na to nemyslel. Teď jsou důležitější věci.

Máte představu, o co byste stál?
Nemám a ani o tom nechci přemýšlet. Buď v létě něco bude, nebo nebude. Budu rád, aby bylo a abych šanci dostal. (úsměv) Jakmile hráč jednou odejde z NHL, tak je konec, tak bych byl rád, kdyby příležitost přišla tam. Jak jsem ale řekl, na to teď nemyslím, chci být připraven tady v Brně.

Těším se, že si i vystřelím, hlásí Gudas

V zámoří obránce Radko Gudas platí za ortodoxního tvrďáka, od letošní sezony je také pilířem zadních řad a mentorem mladých hráčů v Anaheimu. Do Evropy se mimo jiné těšil i na to, že při zápasech i trochu víc zaútočí.

„Stoprocentně se těším na to, že si vystřelím pár puků. Je tady větší hřiště, tak se na ten fyzický hokej musí vyloženě počkat, až někdo ze soupeřů přijede blíž. Fyzický kontakt není tak preferovaný a častý jako v NHL, kde se víc srážíme v obranné zóně. Je to jiné, vyžaduje to adaptaci a na té budu pracovat,“ hlásil Gudas na srazu v Brně.

Na tréninku hokejové reprezentace v Brně (zleva) Ondřej Beránek, Jakub Krejčík, Radko Gudas a Jakub Vrána. (30. dubna 2024)

S adaptací začal hned na prvním tréninku. „Je to o tom udělat si na to cvičení, objezdit si úhly na hřišti. Určitě to pár dní bude trvat. Dnes (v úterý) jsme udělali první krok, trénink byl velice aktivní a v tempu, což mi pomáhá,“ řekl třiatřicetiletý brousek. Uvědomuje si, že přímo na tréninku si zkoušet načasování bodyčeků by nebylo příliš šťastné. „Trénovat to na spoluhráčích asi není to pravé ořechové, zvlášť takhle blízko před mistrovstvím. Ale od toho jsou zápasy, které nás čekají. Člověk si zvykne, jak rychlí jsou soupeři, jak číst situace,“ pověděl.

A že by rozburácel arénu plnou českých fanoušků nějakým povedeným hitem? „Jo, to by bylo hezké. Každý si užívá něco jiného, někdo góly, někdo srážky. Já si užívám obě situace,“ rozesmál se.