Pravidlo o arbitráži se vztahuje na volné hráče s kompenzací (mohou přestoupit jen do klubu, jenž nabídne více peněz než dosavadní zaměstnavatel), kteří mají za sebou aspoň pět let v NHL. Pokud se do konce července nedohodnou s klubem na nové smlouvě, mají právo celou záležitost předložit nezávislému civilnímu soudci. Ten podle individuálních statistik v posledních sezonách a podle srovnání s platy hokejistů stejných kvalit určí hráčí gáži pro nadcházející sezonu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání a na jeho základě musí hokejista podepsat s klubem roční smlouvu.
Jedinou možností je, že se obě strany dohodnou ještě před začátkem arbitráže a podepíší smlouvu libovolné výše. To byl před rokem příklad Martina Straky. Útočník Pittsburghu měl v polovině srpna už doma letenku do Spojených států, jenže krátce před odletem se jeho agent dohodl s klubem a arbitráž v té chvíli byla zbytečná. Loni mělo jít k soudci 36 hokejistů, ale 22 z nich ještě před termínem uzavřelo nový kontrakt.
Rekordním platem přiznaným arbitráží se mohl v roce 1998 pochlubit Pierre Turgeon, jemuž soudce přiklepl příjem 4,65 milionu dolarů. Letos tato hranice možná padne. LeClair bude požadovat více než 5 milionů ročně a vysoko se cenní i Sakic. Jak uvedl pro deník USA Today agent Rollie Thompson, jeho klinet Chris Osgood se jako dvojnásobný vítěz Stanley Cupu bude u soudu poměřovat s Martinem Brodeurem z New Jersey. Velkou šanci má i Radek Bonk z Ottawy. Ten v září kvůli finančním nárokům stávkoval v Pardubicích, pak od vedení klubu přijal kompromisní nižší gáži, ale po skvělých výkonech v sezoně si může dělat ambice na zvýšení platu.
