"Už půjdu jedině do penze. Extraligu tady už hrát nebudu," uvedl jeden z nejlepších hráčů české hokejové historie.
Dál trénuje v Českých Budějovicích jako dřív. Bez ohledu na možnou výluku v NHL, o které se hovoří. Chce být na svoji práci připravený i v sedmatřiceti letech, kdy mnozí sportovci už ve špičce nejsou.
Je možné, že v NHL bude na začátku této sezony výluka, protože se musí jednat o smlouvě mezi hráči a majiteli. Může to nějak ovlivnit vaši hokejovou kariéru?
Jestli bude v NHL letos výluka, to ještě není jasné. Už to není to samé, co se dělo před sedmi lety. (Tehdy byla výluka celoroční, sezona se v NHL neuskutečnila).
Co když bude výluka?
Jsem starší. Tenkrát jsem měl smlouvu na další čtyři roky. Dneska mám smlouvu na další rok. Už svoji kariéru beru rok od roku. Nechám se překvapit. A když mě to pošle do penze, tak takových hráčů už bylo. To jsou věci, které sám kontrolovat nemůžu. Je tam 770 hráčů, co hrajou NHL. Prostě se budeme muset smířit s rozhodnutím a se smlouvou, která bude.
Půjdete z NHL rovnou do penze, jak říkáte?
Už půjdu jedině do penze. Extraligu tady už hrát nebudu. Mám tři děti. Ztratil jsem vůči rodině spoustu času. Děti se teď dostávají do věku, kdy je to s nimi moc krásný. Chtějí dělat různé aktivity. Přichází čas, kdy začínají hokejovou kariéru převyšovat rodinné zájmy.
Nemrzí vás, že nemáte jediný zápas v české extralize?
Nemrzí. Protože jich mám více než tisíc v nejlepší lize na světě. Na to jsem pyšný. Strašně moc si cením roku, který jsme tady odehráli v první lize. Byla to krásná sezona. Ten rok se vyhrálo všechno, co se dalo. Ať už to bylo v první lize, nebo s nároďákem. Nemůžu si stěžovat.
Václav ProspalZákladní část NHL: 1 060 zápasů, 243 gólů, 492 asistencí, 735 bodů Play-off NHL: 65 zápasů, 10 gólů, 25 asistencí, 35 bodů Úspěchy: V letech 2000 a 2005 se stal mistrem světa, v roce 2006 byl v Itálii na zimní olympiádě třetí. |
Národní tým je také historie?
Tam už je taky asi odpískáno. To je to samé. Skončí sezona, kdy se neudělá play-off. Někde sedět, trénovat a čekat měsíc, než začne mistrovství světa, a potom hrát měsíc, když se tým dostane co nejdál, to je zásah do léta a rodinného života. Sám bych se přikláněl k tomu, aby to bylo pro hráče do pětadvaceti let. Už jsem tam byl a něco vyhrál. Rodinná touha převažuje víc. Práci mám jinde a potřebuju se připravit na další rok.
Vy jste avizoval, že po skončení kariéry zůstanete v Americe.
Zase je v tom rodinná stránka. Dneska tam dvě ze tří našich dětí chodí do školy. My se ženou bychom chtěli, aby v tom pokračovaly dál. Nebudeme si nalhávat, že tady je školství na lepší úrovni, než je ve Státech. Děti tam dochodí základní i střední školu a potom budou mít větší možnosti. Jít na univerzitu nebo College School (další z druhů škol) a potom možnosti se někde uplatnit s nějakým diplomem jsou větší než tady. Takže se domů dál budeme vracet na léto.
Co minulá sezona v Columbusu?
Columbus není klub s velkou tradicí. Posledních pár let nezná mužstvo nic jiného než porážky. Ani poslední sezona nebyla nijak skvělá. Prodloužil jsem tam smlouvu s tím, že se to změní k lepšímu. Po změně trenéra byla druhá půlka sezony jiná. Dá se říct, že jsme nehráli pod nějakým tlakem a všichni věděli, že budou změny. Více šancí dostávali mladí kluci.
Vy jste byl neustále v popředí kanadského bodování Columbusu.
Byl jsem od začátku druhý. První byl Rick Nash. A možná v tom byl problém, protože v sedmatřiceti letech bych asi druhý z týmu v bodování být neměl. Měl bych se pohybovat někde kolem pátého šestého místa. Chybí mi kdekoliv na světě, že mladí kluci by měli chtít. Neměli by být spokojení s tím, že tam jsou, ale měli by chtít udělat nějaký rozdíl.
Odehrál jste tisící zápas v základní části NHL. Jakou měl odezvu?
Jakýkoliv hokejista vám řekne, že je to obrovský milník. Tady chodím trénovat s klukem, který už jich má dvanáct set (Radek Dvořák). Takovou metu si málokdo dokáže představit. Kdybych si počítal ještě zápasy na farmě, kde jich mám dalších tři sta, je to neskutečná porce. Na svůj dvaadvacátý zápas minulé sezony nemůžu nikdy zapomenout. To byl ten tisící v kariéře. Nepočítá se do toho play-off, žádná evropská liga nebo American Hockey League, kde jsem hrál tři a půl roku, než jsem se dostal napevno do NHL. To jsou věci, na které se nezapomíná. Vyhráli jsme pět jedna, porazili jsme Buffalo. Byl to pro nás skvělý zápas. Jediná kaňka byla, že jsem se v tom zápase netrefil.
Co říkáte tomu, že váš parťák a nejproduktivnější hráč týmu Rick Nash odchází za Dubinského, Anisimova a obránce Erixona z Columbusu do Rangers?
Jde o to, že Rick sám jako hráč v Columbusu pokračovat nechtěl. Takže vedení klubu se mu snažilo vyjít maximálně vstříc tím, že ho někam vymění. Díky smlouvě, kterou měl, měl i další možnosti, kam by se mohl ubírat. Vybral si jeden z nejlepších týmů, kterému se teď daří. Je to výborná organizace. A Rick si byl určitě vědom toho, že chce hrát o play-off a Stanley Cup. To byl důvod, proč chtěl odejít. V Columbusu tu šanci necítil.
Byl to nejproduktivnější hráč týmu, ale v Columbusu jeho přání vyhověli.
Takový hráč se bude těžko nahrazovat, ale někde ty góly najít musíme. Managementu se nedivím, že se ho nepokoušel přemluvit, aby zůstal. Potřebuješ hráče v týmu, kteří tam hrát chtějí. On tam už působit nechtěl. Pro Columbus odvedl strašně moc, když tam hrál deset let. K tomu kroku se schylovalo od února, kdy vešlo ve známost, že Rick chce odejít.
V Rangers jste byl a s Dubinským jste hrával. Může být příchod nových hráčů přínosem?
Hrál jsem i s Anisimovem, jen s Erixonem ne. Jestli to bude přínos, to ukáže až čas.