Pohár osudově přitahuje

  • 7
Praha - Kdo nepatří do Společenstva Stanleyova poháru, nikdy v NHL nedobude skutečného uznání. Až tento týden se proto z brankáře Haška nejspíš stane hokejová legenda. Pod vlivem té nesnesitelné touhy obětují hokejisté leccos. Oddalují konec kariéry, i když tělo umdlévá. Přestupují do silnějších klubů a nutí rodinu ke stěhování. Kvůli Stanley Cupu, tradiční trofeji pro nejlepší tým sezony v National Hockey League.

Ray Bourque: kladnému hrdinovi fandili všichni
Nejdojemnější příběh se váže k Rayi Bourqueovi, vzoru věrnosti. Jemu přáli pohár snad i protihráči.

Výjimečný obránce o něj usiloval skoro 21 let coby hráč Boston Bruins. Vždy sloužil jako příklad profesionalismu a oddanosti klubu. Dvakrát s Bruins prošel do finále.

Teprve v devětatřiceti, v zimě 2000, se odhodlal k onomu kroku. Požádal o výměnu do mužstva s velkou šancí na vítězství. „Hokejový svět je naruby, Ray už nenáleží k Bruins,“ objevilo se tehdy v novinách. Jiného by fanoušci považovali za zrádce. Ale příznivci Bruins svého Raye pohnutě vyprovodili do Colorada a tým Avalanche přijali za svůj.

Bourque nechal dceru studovat v Bostonu, s manželkou a dvěma syny se přestěhoval do Denveru. O patnáct měsíců později horlivě líbal tu stříbrnou mísu s velkým podstavcem a slzel. A Amerika s ním. Colorado porazilo New Jersey, on splnil svou misi 16 W, tedy šestnácti vítězství nutných k triumfu v play off.

„Chtěli jsme vyhrát pro sebe, ale taky kvůli němu. Ray je fajn chlap,“ řekl spoluhráč Milan Hejduk. Bourque se pak klidně poroučel do důchodu.

Lanny McDonald: šťastlivec s rudým knírem
Ta fotografie vás okouzlí. Zpocený, strhaný muž tiskne tvář se zrzavými vousy na Stanley Cup. Blaženě se k němu tulí. Útočník Lanny McDonald se taky dočkal. Na jaře 1989 poprvé ukořistil „hokejový grál“ tým Calgary Flames a s ním starý Lanny. „Byl to táta, úžasný člověk,“ vzpomíná tehdejší kolega Jiří Hrdina. „Ale nebrali jsme to tak, že jdeme za Stanley Cupem kvůli němu. Nepoznali jsme humbuk, jaký byl kolem Bourquea.“

Sedmatřicetiletý McDonald na léto 1989 plánoval konec kariéry. Vyšlo mu to velkolepě. V základní části si muž s „monstr knírem“ připsal 1000. bod a na poslední chvíli i 500. gól. Ve finálové sérii jako vysloužilec bojoval ve čtvrté řadě, v závěrečném zápase však vstřelil klíčovou branku. „Byla vítězná,“ vybavil si Hrdina.

Marcel Dionne: malý, náladový a bez poháru
Story dobyvatelů nekončí pokaždé vesele. Syn předáka ocelárny v kanadském Drumondvillu se poháru nedočkal. Marcel Dionne by při hlasování o nejlepšího hráče NHL všech dob vyskočil výš, kdyby měl jméno vyražené na Stanley Cupu. Vždyť v lize nasázel 731 gólů! Jen Gretzky a Howe jich nastřádali víc.

Po čtyřech sezonách v Detroitu, v to období velmi slabém, přestoupil do Los Angeles. Věřil, že tam stavějí ambiciózní tým. „Netrvalo to dlouho a došlo mi, že jsem se spletl,“ řekl magazínu The Hockey News. Pro nevysokou postavu byl přezdívaný „Malý bobr“. V Los Angeles vedl slavnou formaci s Taylorem a Simmerem, jenže kritici tvrdili, že je náladový sobec. K poháru se každopádně nepřiblížil. Ani po přestupu do New York Rangers. A tak ho v anketě The Hockey News najdete až na 37. místě.

Dominik Hašek: nejsi nejlepší, nevyhrál jsi!
Sedmatřicetiletý brankář razantněji použil Bourqueův recept. Loni v létě přinutil vedení Buffalo Sabres, aby ho pustilo pryč. Někam, kde může zaútočit na Stanley Cup. Rozmýšlel se mezi Detroitem a St. Louis. Vybral si Detroit, nadiktoval podmínky výměny: „Nesmíte za mě chtít žádnou hvězdu, to bych oslabil svoje budoucí mužstvo!“

Pár lidí v Buffalu se na něj proto naštvalo. Ale ve jménu poháru dobré vztahy obětoval. Ze stejného důvodu odvlekl děti a ženu na další štaci, ačkoliv se kvůli nim chtěl už dva roky předtím vrátit do Evropy.

Kolikrát četl, že se nemůže počítat mezi nejlepší gólmany, aniž vychytá ty prokleté čtyři série za sebou! Předhazovali mu rivala Roye. Sázka na Detroit asi Haškovi vyjde. Chybí jediná výhra nad Carolinou, a jeho hokejová duše bude navěky spokojená.

 


Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 se uskuteční od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým se představí v pražské základní skupině, kde ho čekají Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.