V NHL, kde se tak těžko střílejí branky, se Kaše trefil dvacetkrát.
Gólmany soupeře s oblibou nachytával vytříbenou kličkou do bekhendu, ukázal i tolik potřebný důraz. Tlačil se do zakončení.
Trenér Randy Carlyle s chutí usměvavého zrzka vytěžoval, v závěru základní části mu dával prostor i v první formaci a Kaše dával důležité góly. „Na výsledcích se mu to vyplatilo,“ myslí si kadaňský odchovanec.
Přitom loni v září to s ním vypadalo všelijak. „Neměl jsem dobrý začátek přípravy, tak si mě kouč zavolal, jestli se mnou něco je, abych to trošku zvedl. Byl to pro mě varovný signál.“
Co se stalo pak?
Pak jsem dal v úvodu sezony gól. Pochválil mě, přišla od něj kladná reakce, hodně mě to nakoplo.
A nakonec jste skóroval 20krát a prožil průlomovou sezonu.
Z osobního hlediska jsem to tak dobré ani nečekal. Z toho týmového je velká škoda, že jsme vypadli tak brzo. Tým byl lepší, než aby došel jen do prvního kola a vypadl (Anaheim podlehl 0:4 na zápasy Nashvillu - pozn. red.).
Hokejový útočník Ondřej Kaše z Anaheimu a jeho momentky z uplynulé sezony v NHL
Čím si pro sebe zdůvodňujete, že se vám herně tak dařilo?
Měl jsem dobrou letní přípravu. Říkal jsem si, že musím trošku zamakat na koncovce. Hlavně ze začátku jsem cpal všechno do brány. Občas padly i náhodné góly, odrazilo se to od dvou hráčů. To člověku zvedne sebevědomí, začnete si víc věřit a dáváte góly častěji.
Svými výkony jste si řekl o to, abyste dostal přidáno. Jak jsou daleko vyjednávání o nové smlouvě?
Zatím to je takové oťukávání. Jsem chráněný hráč, nemůžu ještě ani k arbitráži. Klub momentálně řeší něco jiného.
Zlatá hokejka„Pro mě je něco neskutečného dostat se mezi deset nejlepších. Je to obrovská čest,“ těšilo Kašeho, jehož nakonec vyhlásili osmým nejlepším českým hokejistou za sezonu 2017/18. |
Jaký kontrakt byste chtěl podepsat? Dlouhodobější za méně peněz, případně kratší za více?
Tohle nechávám na agentech, včetně Aleše Volka. Ten by měl vědět nejlíp, jak mě ohodnotit. Je to jejich práce, nechávám to na nich. Sám nějakou představu mám, ale nechávám to otevřené. Nereálný sen je pochopitelně podepsat nějakou raketu na co nejvíce let (smích).
Uvažoval jste o účasti na mistrovství světa, nakonec jste v Dánsku chyběl. Nejel jste i kvůli tomu, že nemáte podepsáno?
Na mistrovství bylo více aspektů. Nedostal jsem doporučení z Anaheimu, tam byli hodně proti mé účasti. Hlavně jsem měl trošku vážnější zranění, chtělo to spíše doléčit.
O nominaci na světový šampionát bojoval i váš mladší bratr David. Řešili jste to spolu?
Hodně jsme to probírali. On měl hodně povedené zápasy proti Francii, tam na něj šlo hodně kladných reakcí od trenérů. Je to škoda, že se zranil, protože ten tým mohl udělat. Myslím, že by se do něj dostal. Ale zlomil si prst. Třeba se potkáme příští rok.
BEKHENDEM: Ondřej Kaše z Anaheimu překonává brankáře Antona Forsberga z Chicaga.
Váš otec, který vás oba dlouho trénoval, by jistě nebyl proti.
Táta by si hodně přál, abychom se potkali v reprezentaci. Když budeme proti sobě hrát v NHL, bude to takové napjaté. Ani nevím, komu by fandil. Asi aby se nám oběma dařilo a abychom zůstali zdraví. Sen rodičů je, abychom si oba zahráli v NHL a společně se sešli v nároďáku.
David má do NHL našlápnuto. Dohodl se s Philadelphií. Dáte mu před odchodem za moře nějaké rady?
On tam jde o rok, vlastně skoro o dva roky starší než já (Ondřej se vydal do Severní Ameriky v 19 letech - pozn. red.). Byl teď ve Švédsku, takže moc dobře ví, do čeho jde. Co jsem tak slyšel, švédský hokej se hodně přibližuje Americe - určitě farmě, ale i NHL. Nějaké rady tam proběhly, ale jen menší. Ví, co má dělat.
Jak byste prožíval případný vzájemný souboj v NHL?
Byl by to specifický zápas. My jsme se potkali jako soupeři snad jen jednou, v deváté třídě – ten zápas vyhrál on. David hrál na turnaji za Kadaň, já za Chomutov. Vzájemný souboj v NHL bychom si asi hodně užili.
