Pro americký celek z Aljašky Alaska Aces.
"Byla to pohoda. Něco takového jsem ještě nezažil," pochvaluje si 26letý útočník.
Na Aljašku jste před šesti lety, coby novopečený juniorský mistr světa, vyrazil za studii na místní univerzitu, za niž jste hrál i univerzitní soutěž. Jak došlo k tomu, že jste se ocitl v profesionálním týmu?
Před dvěma lety, když jsem končil školu, jsem se rozhodoval, jestli mám pokračovat se studiem, nebo zkusit hrát hokej profesionálně. Nakonec jsem se rozhodl pro druhou variantu.
Jak bylo tohle rozhodnutí složité? Co k němu přispělo?
Přemýšlel jsem o tom, že bych se jednou, až mi bude třicet čtyřicet let, nechtěl vrátit zpátky v čase a říkat si: "Teď už hokej hrát nemůžeš. A tenkrát, když jsi mohl, tak jsi ho nehrál." Zároveň se mi splnil sen, vždyť hokej dělám od pěti let. A vím, že když mi to nepůjde nebo mě to přestane bavit, tak toho můžu nechat kdykoliv.
Jak jste se dostal právě do týmu Alaska Aces?
Trenér, který se snažil dávat dohromady mančaft na příští sezonu, si mě všiml při zápasech letní ligy. Dostal jsem pozvánku na kemp a po něm, když už jsem se osvědčil, jsem podepsal smlouvu.
Jakou soutěž Alaska Aces hrají?
Je to v podstatě třetí nejvyšší soutěž. V našem případě funguje spolupráce tří týmů. Je St. Louis v NHL, farma v Peorii v AHL a pak my v ECHL. Zjednodušeně se dá říct, že jsme taková farma farmy. Byli u nás kluci, kteří mají podepsáno se St. Louis a s farmou a chodí nahoru, dolů, jak si je kluby mezi sebou posílají.
A kdybyste měl srovnat úroveň ECHL a české extraligy nebo první ligy. Jak by si vedla?
To jde těžko srovnávat, já jsem letos neviděl žádné extraligové zápasy. Můžu to porovnat jen s tím, když jsem tady hrál před šesti lety v první lize. A řekl bych, že tu bychom asi vyhráli.
Vladimír NovákNarozen: 26. 6. 1980 v Jihlavě |
Jak složitý byl přechod z univerzitní ligy do vaší soutěže?
Celkem ano. Ta první sezona byla těžká. Kvůli výluce v NHL byli někteří hráči poslaní na farmu a z ní zase jiní o ligu níž. Takže byla veliká konkurence. Navíc jsem byl jako jediný v týmu nováček, takže to bylo o to složitější.
Letos jste měl zkušeností více, navíc váš tým vyhrál jak základní část, tak i play-off. Takže hodnocení sezony bude asi příjemnější?
Určitě, dařilo se jak mužstvu, tak i mně. Za celou sezonu jsme neprohráli dva zápasy v řadě, takže to byla pohoda. I když jsme třeba před třetí třetinou prohrávali 1:3, byli jsme v klidu, protože jsme věděli, že se zase vyhraje. To jsem ještě nezažil.
V čem vaše obrovská úspěšnost vězela?
Měli jsme skvělého kouče - Davise Payneho. Je mu sice pouze 31 let, takže dva hráči byli starší než on, ale i tak už má ohromnou bilanci. Stále nějaké tituly a vítězství. Takže ví, co dělá. A vybírá si hráče, přesně podle toho, co chce hrát.
A manažer mu pak takové hráče sežene?
Ne, on je trenér a manažer v jednom. Takže zatímco v jiných týmech manažer vybírá hráče a trenér je pouze trénuje, on si vybere hráče podle stylu, který chce uplatňovat.
Ale co udělá v případě, že mu pošle vedení Peorie nějaké hráče na farmu. Může je odmítnout?
Když se mu to nehodí nebo nehrají dobře, tak je nemusí nechat hrát. Je na něj sice tlak, ale on je v takové pozici, že může říct ne. To bylo vidět i při play-off. My jsme měli možnost mít více hráčů z farmy. Ale musela se udělat uzávěrka kádru. A on si nechal hráče, který hrál celou sezonu. Protože se týmu celkem dařilo a on nechtěl, aby se to rozhodilo.
Jak vlastně vnímáte to, že mohou přijít hráči, kteří vám zaberou místo v sestavě?
S tím nic nenaděláte. Navíc, jak říkám, sice by teoreticky měli hrát, ale nemusí. Nebo jsou tam jen na chvilku. Jednoho hráče, který byl po zranění, poslali k nám, odehrál dva zápasy a hned si ho vzali zpět.
A mohou si vytáhnout i někoho z vás?
Jasně, tohle funguje oboustranně. Takže kluka, co nebyl podepsanej ani s farmou, ale dařilo se mu, si vzali na týden dva nahoru. Ten posun tedy funguje oboustranně.
Takže máte možnost postoupit i vy? Je to vaším cílem?
Záleží na tom, jak se mi bude dařit. Když budu zdravotně v pořádku, tak ta šance určitě bude. I když, St. Louis má teď nového majitele, takže kdo ví, jestli se ta spolupráce prodlouží. Je to zatím v jednání.
Kolik na vaše zápasy chodí fanoušků? Jak velká je vůbec hala v Anchorage?
Vejde se do ní šest a půl tisíce sedících fanoušků, na stání tam není nic. Už během sezony bylo často plno, na všechny zápasy play-off pak bylo vyprodáno.
A jsou vaše zápasy přenášeny v rádiu nebo v televizi?
V rádiu a na internetu je každý zápas, máme týmového komentátora, který to vysílá. A v play-off byly všechny venkovní zápasy v televizi. Zajímavé je, že jenom ty venkovní, domácí v televizi nebyly. Asi kvůli fanouškům, aby přišli.
Jak po zisku Kelly Cupu proběhly oslavy?
Poslední zápas jsme vyhráli venku, takže první oslavy proběhly už na cestě zpět. Na letišti nás potom vítalo asi 300 lidí. Když jsme vylezli z letadla, spustil se děsný rachot. Naši fanoušci, což je místní rarita, totiž nosí kravské zvonce.
Co oslavy přímo ve městě? Proběhlo něco?
Určitě. Třeba do haly jsme jeli v otevřených kabrioletech a byly i další organizované věci s fanoušky. A pak jsme měli soukromé oslavy - každý, co si sjednal.
A jak to bude dál? Po letošní veleúspěšné sezoně asi budou v té příští očekávání velká?
Očekávání budou asi zase nejvyšší. Ale ono se to hrozně obměňuje. Loni třeba Pensacola vyhrála základní soutěž o hodně bodů, a letos byla poslední v divizi a vůbec se nevešla do play-off. Takže z roku na rok se to mění.
Jak to?
Každý tým si totiž může chránit jenom osm hráčů. A zbytek jsou volní agenti. A vzhledem k tomu, že se smlouvy podepisují jen na rok, tak to složení týmů je pokaždé úplně jiné. V lize navíc funguje platový strop, což také přispívá k její vyrovnanosti. Nejsou tam chudé a bohaté týmy. Všichni mají ty samé podmínky.
Jak moc se měnil váš tým před letošní sezonou?
Měli jsme takových deset jedenáct hráčů z loňska. Zbývající půlka se doplnila podle toho, co trenér potřeboval.
Před dvěma lety jste se rozhodl s hokejem pokračovat. Jak to vidíte dnes?
Vzhledem k tomu, že se loni dařilo, jsem se rozhodl, že ještě chvilku budu hrát. Ale nemůžu říct, jak dlouho. Zatím mám spíš krátkodobé plány, beru to rok po roce. Ono to asi ani jinak nejde. Protože když člověk plánuje, a ono to nevyjde, je pak zklamaný.
|
Před lety v aukci, dnes na vrcholu J i h l a v a (rtd, rss) - Před čtyřmi lety hrozil klubu Alaska Aces zánik. V letošním roce byl hokejový tým z Anchorage nejúspěšnějším týmem East Coast Hockey League. Zisk Kelly Cupu byl přitom teprve druhým úspěchem sportovního týmu z Aljašky v profesionální soutěži. První zajistili basketbalisté Anchorage Northern Knights, kteří vyhráli titul v Contintal Basketball Associaton. V play-off se pak Alaska s Las Vegas střetla již v semifinále. "Naše vzájemné zápasy měly asi nejlepší atmosféru. Vyhráli jsme v šesti zápasech," líčí Novák. Ve finále se Alaska střetla s Gwinnett Gladiators. "Na zápasy s nimi jsme cestovali asi 4 000 mil. Bylo to u Atlanty, téměř na východním pobřeží," popisuje Novák. Přesto, že Aces zvítězili v sérii na čtyři vítězné zápasy celkem přesvědčivě 4:1, samotná utkání měla dramatický průběh. "Byly to vyrovnané zápasy. Oni byli ofenzivně jeden z nejlepších mančaftů v lize," vysvětluje Novák. |
