Když se řekne Svoboda, hokejovému fanouškovi se vybaví střelec zlatého gólu z Nagana Petr, který před několika týdny ukončil kariéru. Teď je ale řeč o jeho jmenovci Jaroslavovi, který jí má naopak ještě téměř celou před sebou. Pár kol před koncem základní části NHL se tenhle agilní forvard protlačil v Carolině do sestavy a už z ní nevypadl. Ve Stanley Cupu odehrál zatím všech čtrnáct zápasů, v nichž si připsal čtyři asistence. Na ledě tráví přes čtrnáct minut za zápas.
"Patřil k lepším hráčům Caroliny," všiml si útočník Patrik Eliáš z New Jersey, které proti Hurricanes vypadlo v prvním kole Stanleyova poháru. "Je hodně silný na bruslích, na to jak je mladý, je i velmi dobrý technik. Umí vystřelit, ale nechybí mu ani takový ten český hokejový vtip."
Prvním velkým Svobodovým úspěchem byla zlatá medaile z mistrovství světa juniorů v roce 2000. Tehdy už měl za sebou rok a půl v kanadské juniorské WHL. V roce 1998 ho totiž draftovala Carolina a tehdy osmnáctiletý mladík z Červenky na Hané si chtěl zvyknout na angličtinu a zámořský hokej. Hrál dva roky v kanadském Kootenay, ve dvaceti podepsal smlouvu s Carolinou. Ta ho ale poslala rozehrát se do nižší soutěže a minulou sezonu tak strávil v IHL v Cincinnati.
V této sezoně sehrál Svoboda 66 zápasů na farmě v Lowellu a s tím, že si zahraje semifinále Stanley Cupu, asi moc nepočítal. Jenže začátkem března ho vedení povolalo do prvního týmu. "Kam zajdem na večeři?," ptal se Svoboda v pravidelném telefonátu kamaráda Josefa Vašíčka z prvního týmu Caroliny. Vašíček si nejdřív musel myslet, že se Svoboda zbláznil, vždyť Lowell v Massachussets je od Caroliny přes tisíc kilometrů daleko.
Teď už spolu ale dva mladí Češi hrají v jedné lajně a na večeře mohou chodit pravidelně. A pokud Carolina uspěje ve Stanleyově poháru, společná poslední večeře sezony asi jen tak neskončí...
