„S takovým zájmem byste halu zaplnili třeba čtyřikrát,“ napsal list Toronto Sun.
Klub o pět procent zlevnil vstupné, lístek stál kolem 150 kanadských dolarů. Cena od překupníků byla před zápasem pochopitelně jiná: za dvě vstupenky až šest stovek.
„Nejsem si jistá, jestli si někdy v životě budu moci vůbec ještě dovolit zajít na hokej,“ rmoutila se fanynka Clara Wickmanová.
Šanci na premiérový zápas však měla i ona, i když pramalou. Dvě klubové legendy – Clark a Sittler – se před utkáním vydaly do barů v centru a vybíraly tři fanoušky, kterým dají vstupenky zdarma. Začínaly v restauraci Waynea Gretzkého na adrese Blue JaysWay 99.
Klub zorganizoval na počest znovuzrozené ligy velkou party. Z pódia vyhrávala rocková kapela, všude kolem byly stánky s občerstvením.
Veselice trvala čtyři hodiny, za tu dobu se prostranství před halou slušně zaplnilo. Kdo měl štěstí a dostal se na zápas, obdržel jako dárek malou repliku Stanley Cupu.
Byla to dojemná podívaná, když před prvním vhazováním na velké obrazovce nad ledem defilovaly slavné dějiny klubu. Od nejstarších hokejových otců až po Lindrose. Potlesk sklidil i bývalý československý reprezentant Peter Ihnačák, uvedený jako nový skaut klubu.
Dostal se do slušné společnosti. V dresu s modrým javorovým listem se na obrazovce předváděl boxer Muhammad Ali, golfista TigerWoods, zpěvačka Avril Lavigne nebo herec Edward Norton. „Taky patříte k nám?“ ptal se sugestivní titulek.
To už ale po ledě mašírovala jednotka skotských dudáků, po ní pětičlenný mužský sbor, který zazpíval hymnu. Do středového kruhu přichází slavný Sittler a s ním tři generace fanoušků klubu: děd, otec, syn. Vhazují slavnostní buly. „Vášeň, která nás všechny spojuje“ – to je hokejový slogan dnešního Toronta.
Slavnostní večer pak tolik nepokazí ani to, že Maple Leafs s Ottawou prohrají na nájezdy. Když modrobílý had táhne od stadionu domů, asi každý má v hlavě jedinou větu: Hlavně, že se už hraje.
