Čeští hokejoví gólmani jsou z rodné vlasti často zvyklí na chválu, ale v Severní Americe je čeká nejistota, tvrdý boj o práci.
Vzpomeňte na Dominika Haška. Než odešel do NHL, získal tituly s Pardubicemi, válel za národní tým. Minulost ale v Chicagu nikoho nezajímala. Přednost měl Kanaďan Belfour a rozmrzelého Haška zachránila až výměna do Buffala. Podobné byly začátky Tomáše Vokouna, kterému též pomohl přesun do méně slavného klubu, konkrétně z Montrealu do Nashvillu, kde si brzy udělal jméno.
Nyní mu tam roste nástupce. Písecký rodák Mazanec se po třech náročných letech na farmě v Milwaukee konečně prodral do Predators. Jeho úspěch stojí na trpělivosti a psychické odolnosti.
Památný rok 2013
Mazanec do zámoří odletěl po sezoně 2012/2013, kdy Plzni vychytal první extraligový titul. V Americe však poznal, že musí přidat. Na ledě to byl fofr. „Jde o intenzitu hry. Vše je rychlejší a skrumáže před bránou větší. V Čechách se tohle moc nevidí. Říká se, že se má clonit gólmanům, ale nikomu se pak nechce před bránu jít a případně schytat pár ran nebo dostat pukem pod koleno,” porovnává v rozhovoru pro MF DNES.
Změnám přivykl rychle a hned po pěti zápasech na farmě jej povolal Nashville. Zranil se Rinne, zelenáč z Česka ho měl zaskočit. Byl to důležitý moment a on obstál. V listopadu 2013 jej v NHL vyhlásili nováčkem měsíce. Jenže pak se finský mág vrátil a Mazanec musel o soutěž níž. Působil převážně na farmě, z Milwaukee ho dlouho nikdo nevysvobodil.
V NHL je možné všechno
Zlepšoval se, jenže v Nashvillu bylo plno. Začaly mu přicházet lukrativní nabídky z KHL. Loni v září se mu navíc narodila dcera a on se nejspíš sám sebe ptal, zda by nebylo lepší sen o NHL pustit k vodě a finančně se zabezpečit v Rusku.
Po sezoně 2015/2016 ovšem z Predators odešla dvojka Hutton a o volné místo se měl poprat on a jedenadvacetiletý Saros. Manažer Poile naznačil, že větší šanci má Čech. „Když jsem se bavil s lidmi z klubu, tak říkali, že bych měl dostat přednost. Ale že když přijedu nepřipravený, tak mě nemají problém poslat zpátky do Milwaukee,“ vypráví Mazanec.
Plán na léto byl jasný: dřít až do úmoru a na přípravném kempu odevzdat vše. „Trénoval jsem hodně, ale měl jsem strach, že to bude málo. Byl jsem nervózní, protože v této lize je možné úplně všechno. Stačilo, aby se Sarosovi povedl kemp a já bych šel na farmu.“
Mazanec nakonec souboj vyhrál a bude podporovat jedničku Pekku Rinneho. Doufá, že od něj něco odkouká. „Hodně lidí říká, že jsme si stylem chytání dost podobní. Ale Rinne je ještě rychlejší, atletičtější. V bráně je úplně všude! Je sranda sledovat, kolik pohybů stihne udělat, než na něj puk vůbec doletí,“ usmívá se Mazanec.
V sezoně by měl český brankář odchytat 25 až 30 utkání. To první (prohra 3:5 s Chicagem) už má za sebou a ví, že příště musí podržet. Probít se do kádru Nashvillu je sice chvályhodné, ale udržet se v něm bude těžší.
