Minulý týden jste se dostal dokonce na druhé místo v produktivitě celé NHL, o bod za Henrika Zetterberga z Detroitu. Zaregistroval jste to?
Jo, to bylo po třetím zápase. Já jsem to ani nevěděl, ale přišlo mi pár esemesek od kamarádů. Vydržel jsem tam asi dvanáct hodin, takže bych to nepřeceňoval.
Popište, čím to je, že jste nasbíral tolik asistencí.
Ze začátku jsem měl hodně štěstí. Párkrát se to ode mě odrazilo tak, že jsem ani nevěděl, že jsem nějakou přihrávku měl. Řekl bych víc štěstí než rozumu.
Pomáhá vám, že máte v lajně mladá křídla Tobiase Riedera a Anthonyho Duclaira?
Je to dobrý. Oni jsou rychlí a já pak nemusím tolik jezdit. To mi vyhovuje. Ale hlavně jsou hrozně šikovní. Tobias tady hrál už loni, je hrozně rychlý, dobrý s pukem a má výbornou střelu. A Tony taky, je mladý, rychlý, má spoustu energie. Snažím se je využívat, víc jim to nahrávat, aby dávali góly, protože oni jsou na to stavění.
Tři Češi v top 10Bodování NHL 1. David Krejčí (Boston) 4+7 11 |
Vaše role je stále stejná: bránit a prosazovat se před brankou soupeře...
Přesně tak. Já mám obranné úkoly, u nás ve třetině mám hodně práce. A v útoku bych měl hrát dobře v rozích, vydolovat puky a pak se dostat před branku a dělat tam zmatek před gólmanem.
Momentálně jste v bodování NHL pátý. To je dost příjemné místo na to, že jste na jaře ani nedohrál sezonu a šel jste na operaci, co říkáte?
Cítím se dobře. Hlavně zdravě, to je u mě důležité. Měli jsme dobrý start jako tým a mně se taky dařilo.
Bolavá záda vás trápila dlouhodobě?
Už od prosince jsem měl velké bolesti, třeba po dlouhém letu jsem někdy vůbec necítil nohu. Tak jsme si řekli, že v té situaci, v jaké byl tým loni (Arizona ztratila brzy šanci na play-off), uděláme tu operaci hned, abych měl delší čas na rehabilitaci a byl připravený na novou sezonu. Což se snad povedlo.
Nejste až překvapený, jak vám to po návratu na led jde?
Měl jsem velice slušnou přípravu, velmi dobrou rehabilitaci. Protože jsem si řekl, že takové zranění se u mě nemůže opakovat. Takže jsem se na to v létě hodně zaměřil a myslím si, že mi to dost pomohlo. Cítím se skvěle, doufám, že to vydrží.
Coyotes vlétli do sezony třemi výhrami, ale teď už to tak slavné není. Čím to?
Začátek byl fajn, ale já jsem tady kluky varoval, že sezona je dlouhá a my nemůžeme žít z toho, že jsme vyhráli tři zápasy. Pak jsme zase tři po sobě prohráli, takže jsme zpátky nohama na zemi. Musíme se soustředit na každý den, protože když se dvakrát třikrát po sobě prohraje, tak jsme zase hnedka na dně.
Vy už působíte ve Phoenixu devátou sezonu, přitom jste hrdý Jihočech. Máte tušení, jestli se se jednou usadíte v Arizoně, nebo se vrátíte domů?
Já doufám, že ještě nějakých pár let budu hrát. Chtěl bych se určitě vrátit, ale uvidíme, jak to bude s dětma. Jestli tady začnou chodit do školy, tak se to možná změní.
Doma máte čtyřletého syna. Baví ho hokej?
Jo, chodí se mnou i s manželkou, když jsme jako teď na cestách. Třikrát týdně je na ledě. Každý hokejista je rád, když jeho kluka taky baví hokej, takže je to fajn.