Washington finišuje za Stanley Cupem, ovšem vy jste v posledním zápase v Buffalu zranil svého spoluhráče a krajana Františka Kučeru. Předtím hrál výborně, a pak kvůli vám nedokončil zápas. Není to sabotáž?
No, zlikvidoval jsem ho. Padl jak hruška. Kritizoval mě, tak jsem ho zničil. (smích)
Jak se to stalo? Neviděl jste ho?
Já jsem ho viděl, ale před brankou je moje teritorium. Nevím, co tam Franta dělal. Myslím, že tohle byl jeho poslední výlet. (smích)
Prý se pokoušel zvednout, ale z kolenou se znovu složil na led...
Tomu jsem se s prominutím musel smát. Ale on bude v pořádku. Ve čtvrtek už trénoval. Jen ho bolí rameno a necítí ruku.
Ono to celé docela k smíchu je. Vy máte za celou sezonu tak deset bodyčeků a teď zraníte spoluhráče...
Tak pozor! Mám jich devatenáct. Ale musím přidat, protože se na mě dotahuje Švéd Dahlén z našeho mančaftu. A Franta tvrdil, že takovou bombu při hokeji v životě nedostal. Toho si vážím.
S Washingtonem se v poslední době dotahujete za místem v play off. Jak se vašim nervům zamlouvá tohle vypjaté období?
Je to vzrušující. Fakt.
Je pravda, že v minulém klubu v Pittsburghu jste o postup strach mít nemusel...
My tady máme play off už teď. Nemůžeme si dovolit prohrát. Je tu výjimečná atmosféra. Po zápase v Buffalu jsme si v kabině v televizi našli přímý přenos zápasu Floridy s Montrealem, naším největším soupeřem. Shazovali jsme výstroj a sledovali, jak Florida obrací výsledek. To bylo řevu!
Když vám před deseti dny vyměnili vašeho centra Oatese do Philadelphie, zůstal jste sám. Nenaštval jste se?
Jsem na tyhle věci za jedenáct let v NHL zvyklý. Vedení klubu nám už nevěřilo, protože jsme hráli špatně. Nemohli jsme si moc vyskakovat. Oatsie by po sezoně stejně odešel. Philadelphia zrovna měla zraněné centry Roenicka i Primeaua a nabídla skvělou výměnu.
Teď máte vedle sebe málo známé Litevce Zubruse a Metropolita. To není právě prominentní společnost..
Ale nám to zatím jde velice dobře! Záleží na tom, jak si lidi v lajně vypomůžou. Když jsem začínal hrát s Honzou Hrdinou, taky ho nikdo nepovažoval za hvězdu.
Vedení klubu před uzávěrkou přestupů mužstvo vůbec neposílilo. Je možné, že vás to vyburcovalo?
Kdekdo už nás odepsal. Ale pak jsme se docela rozjeli. Vyhráli jsme čtyři z pěti zápasů venku. Kdyby se nám nakonec povedlo postoupit, měl bych obrovskou radost. Jsem ve svém živlu. Nahoru, dolů. Hrozný smutek nebo obrovská radost.
Koupili vás jako obrovskou posilu. Berete si boj celého týmu o postup osobně? Jako úkol pro Jágra?
Určitě.
Takže ani nekontrolujete, jak si vedete v bodování?
Vůbec. Ani nevím, na kterém jsem místě.
Jste třetí, pořád byste mohl popáté za sebou získat Art Ross Trophy.
Já to ani nechci vědět.
Vážně? Ale dřív jste na té trofeji lpěl. A pětkrát za sebou ji v historii NHL vyhrál pouze slavný Gretzky.
A koho to zajímá? Není takový rozdíl, jestli mám cenu čtyřikrát nebo desetkrát. Nedávno jsem se podíval na tabulku a ztrácel jsem dvacet bodů na prvního. Každý rozumný člověk pochopí, že za patnáct zápasů se to dohnat nedá.
Jenže minulý týden byl před vámi první Iginla pouze o devět bodů. Opravdu je pro vás cena ztracená?
Je. A já jsem rád. Aspoň se můžu soustředit na mužstvo. Kdyby zůstala naděje, občas bych si někde počkal kvůli gólu. Nebo bych víc riskoval. Ale závod o play off mě bere víc než kdysi Art Ross Trophy.
Přiletěla za vámi přítelkyně. Je pro vás v takovou napínavou chvíli důležité mít ji u sebe? Nebo vás spíš rozptyluje?
To teprve zjistíme. (smích) Dorazila začátkem týdne.
Od té doby jste jednou vyhráli. Přinesla vám štěstí, ne?
Zatím má povolení zůstat. (smích) Takže po případné sérii porážek ji vypravíte do Evropy? Ne, ne. To ne.
Máte hlavu plnou Stanley Cupu. Ale napadlo vás, co bude, když se do play off nevejdete? Přiletěl byste reprezentovat na mistrovství světa?
Nevím. Záleží na zdraví, jak se mi bude dařit, jestli mě pustí klub.
Může vám vedení Capitals zakázat účast na šampionátu?
Kdybych hrál se zraněním, určitě by majitel neměl radost. Zvlášť s tím kolenem, co jsem měl naposledy zraněné. Klub si na moje koleno nesjednal pojistku.
Washington Capitals mají pojištěné části vašeho těla?
Dá se to tak říct. Já jsem s kolenem odmalička nic neměl. Když ho chtěli na podzim dát do smlouvy s pojišťovnou, už jsem ho měl podvrtnuté. Klub se pojištěním kryje proti tomu riziku, že mě bude platit, i kdybych nemohl hrát. Osmdesát milionů je dost peněz a na mistrovství se tady nedívají s takovým respektem jako na olympiádu.
A vy sám, chcete vůbec na mistrovství přiletět?
Já ani nevím, kde se hraje.
Ve Švédsku.
Když mi to půjde a budu zdravý, tak jasně! Ale nechci tam být do počtu. To lidi musí pochopit.
Co vás tedy láká k přeletu na druhou polokouli, do takřka neznámého kolektivu, na široké hřiště?
Vítězství. Mistrovství světa jsem ještě nikdy nevyhrál.
Napadlo vás, že byste mohl mít kompletní sbírku triumfů: Stanley Cup, olympijské zlato a titul šampiona?
Jistě. Přesně to mě láká. I když Česko už mistrovství vyhrálo třikrát za sebou. Nevím, jestli můžeme mít znovu takové štěstí.
